Bernartice (okres Písek)

Bernartice
Pohled ke kostelu sv. Martina
znak
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Milevsko
Obec s rozšířenou působností	Milevsko (správní obvod)
Okres	Písek
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°22′8″ s. š., 14°22′52″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 412 (2024)[1]
Rozloha	36,43 km²[2]
Nadmořská výška	447 m n. m.
PSČ	398 43
Počet domů	680 (2021)[3]
Počet částí obce	11
Počet k. ú.	9
Počet ZSJ	9
Kontakt
Adresa úřadu městyse	Náměstí svobody 33 398 43 Bernartice obec@bernartice.cz
Starosta	Pavel Souhrada (ODS)
Oficiální web: www.bernartice.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Bernartice
Další údaje
Kód obce	549266
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bernartice (německy Bernarditz) jsou městys ležící v jižních Čechách v okrese Písek okolo silnice Tábor–Písek. Žije zde přibližně 1 400^[1] obyvatel. Obec se nalézá v mírně zvlněné krajině o nadmořské výšce 463 metrů přibližně deset kilometrů jižně od Milevska.^[4]

První písemná zmínka je z roku 1248. Osada vznikla kolem dnes již zaniklé tvrze. Tuto tvrz přestavěl Bernard s manželkou Dobroněhou z Kamberka roku 1293. Tvrz byla postupně rozebrána na stavební materiál v sedmnáctém století. V letech 1347–1352 byl majitelem Bušek z Bernartic. Jeho potomci měli Bernartice v držení až do husitských válek. Roku 1431 se stal majitelem zvíkovský purkrabí Mikuláš z Krchleb. Dále v roce 1477 koupil Bernartice od Mikulášových dcer Rynart z Dubu, který je v roce 1477 prodal pánům z Lažan a na Bechyni. Tento rod držel Bernartice až do roku 1606, kdy byly prodány jezuitské koleji svatého Klimenta v Praze.^[5]

Roku 1618 byli jezuité vyhnáni, ale opět se vrátili po bělohorské bitvě. Za jejich působení získala roku 1636 vesnice status městyse. Mohlo se zde vykonávat hrdelní právo. V roce 1626 jezuité přikoupili nedaleké Borovany a roku 1691 i Dobronice. Roku 1672 zachvátil obec velký požár, při kterém lehla popelem část městečka a fara. Roku 1680 postihla Bernartice morová epidemie a v roce 1713 epidemie cholery, při které zemřelo 700 lidí. Roku 1748 se na území obce odehrálo kázání pátera Koniáše. Mezi lety 1770 a 1772 postihl obec hladomor a další epidemie moru. Roku 1773 byl zrušen jezuitský řád a Bernartice připadly královskému státnímu panství v Opařanech. Roku 1795 došlo k velkému požáru, při kterém shořela kromě domů i fara, kostelní věž a škola. Během požáru došlo k roztavení zvonu. Roku 1805 zde tábořila francouzská vojska, rok poté vojska bavorská.^[5]

V roce 1825 koupil Bernartice kníže na Bechyni Pavel Paar. Roku 1837 započala stavba státní silnice z Tábora do Písku, v roce 1851 byla postavena okresní silnice z Milevska do Bechyně. Za první světové války padlo na frontě 31 mužů.^[5]

Během druhé světové války hrozil Bernarticím od nacistů obdobný osud jako obci Lidice,^[4] kvůli přítomnosti členů československé paraskupiny Intransitive. Za aktivní pomoc, kterou obyvatelstvo poskytlo, bylo později 23 občanů obce popraveno a dalších pět posláno do koncentračních táborů.^[6]

V poslední den této války, dne 8. května 1945, bylo v Bernarticích ustupujícími německými vojsky postříleno přes třicet osob.^[7][8]

Od 10. září 2014 byl Bernarticím navrácen status městyse.^[9]

Bernartice již byly třikrát oceněny v krajském kole soutěže Vesnice roku: v roce 2002 se staly krajským vítězem, v roce 2013 získaly oranžovou stuhu za spolupráci obce a zemědělského subjektu a v roce 2017 zelenou stuhu za péči o zeleň a životní prostředí.^[10]

Městys Bernartice se skládá z jedenácti částí na devíti katastrálních územích.

• Bernartice (k. ú. Bernartice u Milevska)
• Bilinka (i název k. ú.)
• Bojenice (i název k. ú.)
• Dvůr Leveč (k. ú. Bilinka), částí městyse od 6. prosince 2016
• Jestřebice (i název k. ú.)
• Kolišov (i název k. ú.)
• Ráb (leží v k. ú. Kolišov)
• Rakov (k. ú. Rakov u Svatkovic)
• Srlín (i název k. ú.)
• Svatkovice (i název k. ú.)
• Zběšice (i název k. ú.)

• Kostel svatého Martina se připomíná z roku 1251. Původně románská stavba byla přestavěna goticky a v roce 1717 barokně. Roku 1795 shořela při požáru velká část obce, fara i kostelní věž. Při tomto požáru se roztavil a poškodil zvon s letopočtem 1186. Ze sebraných kusů roztaveného zvonu byl později ulitý nový zvon. Byl pojmenován Martin a byl slavnostně pověšen. Ale ve válce byl zrekvírován. Na věži zůstal pouze zvon zvaný umíráček. Další zvony byly zakoupeny v letech 1923, 1934 a 1937.^[5]
• Kaple svatého Floriána stojí před obecním úřadem na náměstí. Nejedná se o kapli v pravém slova smyslu, ale spíše o otevřený baldachýn, který má ve svém středu sochu svatého Jana Nepomuckého. Pochází z roku 1762. V tomto roce byla kaple 1. května také vysvěcena.^[5]
• Barokní fara bývala dříve jezuitská rezidence.^[5]
• Morový sloup se sochou svatého Josefa je před farou. Je z druhé poloviny sedmnáctého století. O jeho výstavbu se zasloužil farář Adam Novomeský.^[5]
• Husova kaple. Základní kámen k této kapli byl položen v říjnu roku 1926. Do základů byla vložena Bible kralická, Labyrint světa a různé mince té doby. O rok později byla kaple postavena a vysvěcena. Velkou finanční pomoc obdržel sbor metodistické církve, pro kterou byla tato modlitebna určena, od věřících z Ameriky.^[5] Kaple byla slavnostně otevřena 7. srpna 1927.^[13] V 90. letech 20. století sbor zanikl a kaple byla odprodána obci a chátrala.^[13] V současnosti je v kapli dětská expozice Hravé peklo.^[14]
• Boží muka se nachází u domu čp. 224 v místě, kde se říká V Brodci.^[15]
• Kaple zasvěcená svatému Janu Nepomuckému^[16] u mostu u cesty na Bílinku ze druhé poloviny devatenáctého století^[17]
• Pomník obětem druhé světové války vytvořil sochař Břetislav Benda^[18]. Je před základní školou.^[5]
• Pomník obětem první světové války vytvořil roku 1933 také sochař Břetislav Benda a je umístěný na náměstí.^[5]
• Kamenná kašna, která se nachází na náměstí, sem byla přivezená z hradu Dobronice v roce 1776. V roce 1781 do ní byla přivedená voda ze zámeckého rybníka.^[5]
• Pomník padlým bernartickým občanům je na návrší, které se jmenuje Na Posvátném. Je to žulový monolit na počest padlých občanů v době okupace.
• Rodiště dr. Kálalové Di Lottiové^[19]. Pamětní deska na jejím domě byla odhalena roku 1992.^[5]
• Novodobá dřevěná boží muka vysvěcená 28. září 2008 se nachází v lese u cesty ve směru ke Zběšicím.
• Venkovská usedlost čp. 90
• První žulový smírčí kříž se nalézá při silnici z Bernartic směrem k Bechyni. Výška 61 cm, šířka 47 cm, síla 23 cm.^[20]
• Druhý smírčí kříž se nalézá na návrší v jižní části, v místech, kde se říká V lomu. Výška 110 cm, šířka 50cm, síla 35 cm.^[20]
• U kostela je umístěný kovový kříž na kamenném podstavci. V spodní části podstavce je nápis: „8. 5. 1945–1995“.^[21]
• U křižovatky na Jestřebice se po levé straně nalézá celokamenný kříž s jetelovitým ukončením ramen. Byl postaven roku 1879. Finanční příspěvek k zhotovení kříže daroval místní rodák Hynek Bouška před svým odjezdem do Ameriky.^[20]
• Severním směrem zhruba kilometr za obcí, se na staré cestě do Jestřebic nachází kovový kříž na kamenném podstavci.^[20]
• Před kaplí svatého Floriána se nachází kamenný kříž s kovovým korpusem Kristova těla. V roce 1866 nechal kříž postavit pekař Jan Hrdlička. Měl chránit jeho rodinu na cestě do Ameriky. Roku 1896 byl kříž poškozen zásahem blesku.^[20]
• U silnice ve směru z Bernartic do Bojenic se vpravo nalézá celokamenný kříž bez korpusu Kristova těla. V střední části je kříž reliéfně zdoben motivem kalicha.^[20]

• Josef Fučík – malíř
• Rudolf Hrubec – parašutista, příslušník zahraniční armády ve Velké Británii
• Rudolf Severin Krzák – parašutista, příslušník zahraniční armády ve Velké Británii
• Vlasta Kálalová – Di Lottiová – lékařka
• František Mikolášek – spisovatel

• 
  Kostel svatého Martina
• 
  Morový sloup před farou
• 
  Kaple svatého Floriána před radnicí
• 
  Husova kaple
• 
  Kříž před kaplí svatého Floriána
• 

  (c) Richenza, CC BY-SA 3.0
  Smírčí kříž V lomu

• MIKOLÁŠEK, František. Tenkrát byla válka: Bernartice 1938-1945. Bernartice: Obec Bernartice, 2002.

• PROCHÁZKA, Aleš. Poslední týdny druhé světové války na Písecku. České Budějovice, 2013 [cit. 2024-04-09]. 50 s. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Marek Šmíd. Dostupné online.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bernartice na Wikimedia Commons
• Seznam prací o Bernarticích v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
• Encyklopedické heslo Bernartice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Bernartice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)