Berneška tmavá
 Berneška tmavá | |
|---|---|
 Branta bernicla bernicla | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | vrubozobí (Anseriformes) |
| Čeleď | kachnovití (Anatidae) |
| Rod | berneška (Branta) |
| Binomické jméno | |
| Branta bernicla Linnaeus, 1758 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Berneška tmavá (Branta bernicla) je středně velkým druhem vrubozobého ptáka z rodu berneška.
Taxonomie
Rozlišují se tři poddruhy, odlišující se zbarvením i geografickým rozšířením.
- B. bernicla bernicla (hnízdí v západní části Sibiře, na tahu putuje přes Balt do severozápadní Evropy)
- B. bernicla hrota (hnízdí v Grónsku a na Špicberkách, táhne přes Island a Norsko, zimuje v Irsku, Anglii a Dánsku)
- B. bernicla nigricans (hnízdí ve východní části Sibiře, na Aljašce a severozápadě Kanady, do Evropy zalétá jen vzácně)[2]
Popis
_in_flight.jpg)
- Délka těla: 55–62 cm
- Rozpětí křídel: 105–117 cm
- Hmotnost: 1327–1370 g[3]
Berneška tmavá je o něco menší než berneška bělolící; je celkově tmavě zbarvená s výjimkou zádi, která je jasně bílá. Nominální poddruh bernicla má šedočernou hlavu a krk, tmavošedé břicho a hruď. Boky jsou světle proužkované. Po stranách krku těsně pod hlavou se nachází výrazná, párová, bílá skvrna srpkovitého tvaru. Tato skvrna se u mladých ptáků objevuje až v období první zimy.
Poddruh hrota má výrazně světlejší břicho (kontrast mezi krkem a hrudí je tudíž lépe patrný) a záda s béžovým nádechem. Poddruh nigricans je naopak celkově ještě tmavší než bernicla, bílé skvrny na bocích těla a pod hlavou jsou větší a kontrastnější, skvrna na krku se může i spojovat a vytvářet obojek. U juvenilních ptáků je rozlišení příslušnosti k poddruhům obtížnější.[2]
Hlas
Hlas je hrdelní „r'rot“ nebo „rhat“ v různé výšce.[2]
Rozšíření
Hnízdí cirkumpolárně na arktických ostrovech a pobřeží, zimuje v oblasti Severního moře a na Britských ostrovech, v menších počtech i na pobřeží Severní Ameriky či na Dálném Východě.[3] Jednotlivci či menší hejnka mohou v období od září do dubna vzácně zalétat i na území České republiky,[2] přičemž se zpravidla jedná o poddruh bernicla.[3] Od roku 1989 je takto evidováno 18 záznamů.[4]
Bionomie
Chováním připomíná kachny. V početných hejnech často odpočívá na širém moři, při hledání potravy ve vodě panáčkuje, aby dosáhla na ponořené rostliny (např. vochy). Pase se také na blatech a trávnících.[2] Velkou část potravy tvoří mechy a lišejníky, vzácněji tráva a různé plody. Jako doplněk se ve stravě mohou objevit měkkýši, korýši a jiní bezobratlí.[3]
Hnízdění
Pro hnízdění vyhledává plochou tundru v blízkosti pobřeží.[2] Vytváří menší, rozvolněné kolonie. Samice snáší od června 3–6 vajec, na kterých sedí sama 24–26 dní. Po vylíhnutí jsou mláďata rodičovským párem odvedena k vodě.[3]
Hospodářský význam
Na hnízdištích se sbírá prachové peří, v některých zemích také patří mezi lovnou zvěř.[3]
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ a b c d e f SVENSSON, Lars a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Plzeň: Ševčík, 2016. ISBN 978-80-7291-246-9. S. 20–21.
- ↑ a b c d e f Branta bernicla (berneška tmavá) [online]. BioLib.cz [cit. 2020-10-28]. Dostupné online.
- ↑ VAVŘÍK, Martin; ŠÍREK, Jiří. Zpráva Faunistické komise ČSO za rok 2019. Sylvia. 2020, roč. 56, s. 93–114. Dostupné online.
Související články
- Seznam ptáků v Česku
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu berneška tmavá na Wikimedia Commons - Galerie berneška tmavá na Wikimedia Commons
Taxon Branta bernicla ve Wikidruzích
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: unknown, Licence: CC BY 4.0
Brent Goose calls, recorded in West Sussex, England
Autor: MPF, Licence: CC BY-SA 3.0
Distribution map of Branta bernicla.
Notes:
- Intergrade / mixed-subspecies zones are marked by vertical hatching, ringed in red. Additionally, small numbers of any subspecies may occur as vagrants anywhere in the ranges of any other subspecies, or outside of normal wintering areas.
Sources:
- Several regional field guides.
- Syroechkovski, E. E., Zöckler, C. & Lappo, E. (1998). Status of Brent Goose in northwestern Yakutia, East Siberia. Brit. Birds 91: 565-572 pdf.
- Moores, N. (2012). A Wild Goose Chase through the Literature. Birds Korea.
- Reed, A., Ward, D. H., Derksen, D. V., & Sedinger, J. S. (2013). Brant Branta bernicla Systematics (archived) at The Birds of North America Online.
Autor: Kev Chapman, Licence: CC BY 2.0
Brent Goose Branta bernicla bernicla, Norfolk, UK
Autor: Hobbyfotowiki, Licence: CC0
Adult dark-bellied Brent Goose (Branta bernicla bernicla) in flight, Northern German island Amrum
Autor: , Licence: CC BY-SA 4.0
Egg of brent goose Collection of Jacques Perrin de Brichambaut.
Autor: Ómar Runólfsson, Licence: CC BY 2.0
A Brant Goose in Iceland. This subspecies is know at the Black Brant