Berneška velká

Berneška velká
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	letci (Neognathae);
Řád	vrubozobí (Anseriformes);
Čeleď	kachnovití (Anatidae);
Rod	berneška (Branta);
Binomické jméno
	Branta canadensis; (Linnaeus, 1758)
	Rozšíření bernešky velké Rozšíření bernešky velké
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Berneška velká (Branta canadensis) je velký druh ptáka z řádu vrubozobých.

Taxonomie

Uvádí se několik poddruhů:

B. c. canadensis
B. c. fulva
B. c. interior
B. c. maxima
B. c. moffitti
B. c. occidentalis
B. c. parvipes

K bernešce velké byla dříve řazena i berneška malá, která je dnes považována za samostatný druh.^[2]

Popis

Délka těla: 90–100 cm
Rozpětí křídel: 160–175 cm
Hmotnost: 2,9–4,95 kg (samice), 4,1–5,41 kg (samec)^[2]

Berneška velká je větší než husa velká, s nápadně dlouhým krkem. Břicho, boky a hřbet jsou hnědavé, vespod světlejší. Krk a hlava jsou leskle černé, s velkou, čistě bílou skvrnou na tvářích, zasahující až pod krk. Na svrchní straně těla a bocích vytvářejí béžovobílé špičky per jemný vlnkovitý vzor. Pohlaví se od sebe zbarvením neliší, mladí ptáci mají vlnkování nerovnoměrné a hůře patrné, liší se také světleji hnědočernou hlavou a krkem a hnědavým odstínem „podkrčníku“.^[3]
Při určování je možné ji zaměnit s berneškou bělolící nebo berneškou malou, ve srovnání s nimi je ale znatelně větší a má delší krk. Berneška malá má kratší zobák a strmější čelo, berneška bělolící má výrazně větší plochy bílé barvy na hlavě a ostrý černo-bílý přechod na hrudi.^[4]

Hlas

Hlas bernešky velké

Nejčastěji se ozývá dvouslabičným „aur-lyt“, přičemž druhá slabika je vyšší. Může se také ozývat hlubším, nosovým kejháním.^[4]

Rozšíření

Původní oblast rozšíření je v Severní Americe, v Evropě se vyskytuje jako introdukovaný druh. Populace jsou z většiny tažné. Do České republiky zřejmě zaletují jedinci ze severozápadu Evropy; lze se s nimi setkat nepravidelně po celý rok, častěji v zimě a na jaře.^[2]^[4]^[5]

Bionomie

Živí se zejména travinami, vodními rostlinami a polními plodinami,^[3] v menší míře také korýši, měkkýši a dalšími bezobratlými.^[2]

Hnízdění

Hnízdí od března do června. Hnízdo si staví na ostrůvcích nebo pobřežních náplavech, vzácně také na stromech. Samice snáší zpravidla 5–6 vajec, na kterých sedí sama 28–30 dní.^[2]

Hospodářský význam

V Severní Americe je berneška velká významným zástupcem lovné zvěře.

Reference

↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
↑ ^a ^b ^c ^d ^e Branta canadensis (berneška velká) [online]. BioLib.cz [cit. 2020-08-28]. Dostupné online.
↑ ^a ^b HECKER, Katrin; HECKER, Frank. Atlas ptáků: 230 evropských druhů. Praha: [s.n.], 2015. 189 s. ISBN 9788024755120. OCLC 923584220 S. 96.
↑ ^a ^b ^c SVENSSON, Lars a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Plzeň: Ševčík, 2016. ISBN 978-80-7291-246-9. S. 20–21.
↑ Přehled pozorování bernešky velké z území ČR na stránkách FK ČSO (citováno 2013-03-05)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu berneška velká na Wikimedia Commons
Galerie berneška velká na Wikimedia Commons
Taxon Branta canadensis ve Wikidruzích

[f1afa970d4f5fab4694205c6c536f8ef5ccf9be8-1] Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]

[BioLib-2] Branta canadensis (berneška velká) [online]. BioLib.cz [cit. 2020-08-28]. Dostupné online.

[:0-3] HECKER, Katrin; HECKER, Frank. Atlas ptáků: 230 evropských druhů. Praha: [s.n.], 2015. 189 s. ISBN 9788024755120. OCLC 923584220 S. 96.

[Svensson-4] SVENSSON, Lars a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Plzeň: Ševčík, 2016. ISBN 978-80-7291-246-9. S. 20–21.

[5] Přehled pozorování bernešky velké z území ČR na stránkách FK ČSO (citováno 2013-03-05)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Navigation

Navigace

Tématické portály