Bernhard Lichtenberg

Blahoslavený
Bernard Lichtenberg
Probošt
Fotografie
Fotografie
Církevřímskokatolická
Arcidiecézeberlínská
Svěcení
Kněžské svěcení21. června 1899
světitel Georg von Kopp
Osobní údaje
Datum narození3. prosince 1875
Místo narozeníOława
Datum úmrtí5. listopadu 1943 (ve věku 67 let)
Místo úmrtíHof
Příčina úmrtínemoc
Místo pohřbeníKatedrála svaté Hedviky Slezské
Povoláníkatolický kněz, odbojář, teolog a kněz
Alma materVratislavská univerzita
PodpisPodpis: Bernard Lichtenberg
Svatořečení
Beatifikace23. června 1996
Berlín
beatifikoval Jan Pavel II.
Svátek5. listopadu
Uctíván církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství
Titul svatéhokněz a mučedník
Atributykněžská roucha
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blahoslavený Bernhard Lichtenberg (3. prosince 1875, Oława5. listopadu 1943, Hof) byl německý římskokatolický duchovní, dómský probošt v Berlíně. Stal se obětí nacistického pronásledování katolické církve. Je uctíván jako blahoslavený mučedník. Jeho liturgická památka připadá na výroční den úmrtí (tzv. dies natalis), 5. listopad. V roce 2004 mu byl udělen titul Spravedlivý mezi národy.

Život

Narodil se v německé obchodnické rodině v Oławě v dolnoslezském vojvodství. Jeho rodiče se jmenovali August a Emilie, rozená Hubrich. Vystudoval oławské Královské gymnázium, kde maturoval s vyznamenáním. Teologii studoval postupně v Innsbrucku a Wrocławi. Dne 21. června 1899 přijal vzkládáním rukou kardinála Georga von Koppa kněžské svěcení. První rok kněžské služby strávil v Nyse, následně sloužil nějaký čas jako vojenský kaplan. Poté vystřídal ještě několik duchovenských působišť.

V roce 1931 byl jmenován kanovníkem při berlínské katedrále sv. Hedviky Slezské. V roce 1938 se stal dómským proboštem. Navzdory nebezpečí prozrazení a vlastní perzekuce se snažil pomáhat nacisty pronásledovaným Židům. Po Křišťálové noci se při katedrálních nešporách za Židy veřejně modlil. Zdůrazňoval, že Kristův příkaz lásky k bližním se vztahuje na všechny lidi bez rozdílu. Kritizoval rovněž velmi otevřeně ministra propagandy Goebbelse. Též protestoval proti nacistickým eugenickým pokusům a s tím související eutanazii.

V roce 1941 byl na základě udání (udaly jej dvě ženy, které slyšely, jak se v kázání zastával Židů) uvězněn a Sondergerichtem (tj. "Zvláštním soudem") odsouzen ke dvouletému vězení. Po uplynutí dvou let však nebyl propuštěn. Jako "nenapravitelný" byl z nařízení soudu poslán do "ochranné vazby" do Dachau. Během transportu ale zemřel v důsledku celkového vyčerpání při zastávce v bavorském Hofu. Jeho mrtvé tělo bylo převezeno do Berlína a pohřbeno na starém hřbitově u katedrály. Odtud byly později jeho ostatky přeneseny do krypty v katedrále.

Beatifikován byl papežem sv. Janem Pavlem II. dne 23. června 1996 současně s Karlem Leisnerem.

Odkazy

Pamětní deska Bernharda Lichtenberga na kostele Zum Guten Hirten v Berlíně

Související články

Literatura

  • Brenda Gaydosh: Bernhard Lichtenberg. Roman Catholic Priest and Martyr of the Nazi Regime. Lanham 2017.
  • Ludger Stühlmeyer: Gerechter unter den Völkern. Vesper zu Ehren des seligen Bernhard Lichtenberg. Mit einer Biografie und Zitaten. Geleitwort von Nuntius Eterovic. Verlag Sankt Michaelsbund, München 2017, ISBN 978-3-943135-90-9.
  • Barbara Stühlmeyer, Ludger Stühlmeyer: Bernhard Lichtenberg. Ich werde meinem Gewissen folgen. Topos plus Verlagsgemeinschaft, Kevelaer 2013, ISBN 978-3-8367-0835-7.
  • Gotthard Klein: Seliger Bernhard Lichtenberg. Regensburg 1997.
  • Erich Kock: Er widerstand. Bernhard Lichtenberg. Dompropst bei St. Hedwig. Berlin 1996.
  • Otto Ogiermann SJ: Bis zum letzten Atemzug. Das Leben und Aufbegehren des Priesters Bernhard Lichtenberg. Leipzig 1985.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Unterschrift.Lichtenberg.jpg
Unterschrift von Bernhard Lichtenberg
Guter Hirt Tafel-Lbg.jpg
Autor: Benutzer:44Pinguine, Licence: CC BY-SA 2.0 de
Gedenktafel für Bernhard Lichtenberg im Vorraum der Kirche Zum Guten Hirten
Gedenktafel im KZ Esterwegen (cropped).jpg
Autor: T. E. Ryen, Licence: CC BY-SA 3.0
Gedenktafel für Bernhard Lichtenberg im ehemaligen KZ Esterwegen, der heutigen Gedenstätte Esterwegen