Bernhard Severin Ingemann

Bernhard Severin Ingemann
Narození28. května 1789
Torkilstrup, Království Dánska a Norska
Úmrtí14. února 1862 (ve věku 72 let)
Sorø, Dánské království
Místo pohřbeníStarý hřbitov v Sorø
Povoláníbásník, dramatik a prozaik
Národnostdánská
Alma materKodaňská univerzita
Žánrhistorický román, žalmy
Literární hnutíromantismus
Významná dílaValdemar Vítězný (Valdemar Sejer)
Manžel(ka)Lucie Mandixová (1792–1868), malířka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bernhard Severin Ingemann (12. května 1789, Torkilstrup – 14. února 1862, Sorø) byl dánský romantický básník, dramatik a prozaik.[1]

Život

Narodil se ve vesnici Torkilstrup na ostrově Falster v rodině luteránského vikáře. Při studiích práv na Kodaňské univerzitě začal pod vlivem poezie Adama Oehlenschlägera a německého romantismu psát básně, které byly přijímány kladně.[2] Po skončení studií se od roku 1816 krátce živil jako soukromý učitel. V letech 1818–1819 cestoval po Francii, Německu a Itálii. Po svém návratu se roku 1822 stal profesorem dánského jazyka a literatury na Akademii v Sorø a v tom samém roce se oženil s malířkou Lucií Mandixovou. Na akademii působil až do své smrti roku 1862 a v letech 1843 až 1849 byl jejím ředitelem.[3].[4]

Ingemann v roce 1859 na obraze Jørgena Sonneho

První jeho básně z let 1811–1812 se vyznačují smutnou a sentimentální náladou, korespondující s pocity dánského národa sklíčeného ztrátou Norska a finanční krizí. Následovalo šest divadelních her, jejichž úspěch vyvolal nepřízeň některých jeho současníků. Proti jejich kritice vystupoval především N. F. S. Grundtvig, který se stal Ingemannovým přítelem.[2]

Po návratu z cest se začal věnovat próze. Povzbuzen slávou Waltera Scotta a z podnětu jeho přítele Grundtviga napsal cyklus historických románů s výraznou křesťansko-mravní tendencí, založenou na myšlence, že duch národa kvete, jen když v něm převládá víra a důvěra v Boha. Jejich přijetí u kritiky bylo chladné, ale u běžných čtenářů slavily velký úspěch. Jsou však historicky nepřesné a dnes působí poněkud naivně. Některé z nich se ale staly součástí dánské literatury pro děti a mládež, stejně jako některé jeho básně.[1]

Psal rovněž pohádky, básně historického a mytologického obsahu a v jeho pozdní tvorbě pak převládly hluboce náboženské básně a žalmy, z nichž mnohé se staly klasickými a byly zhudebněny.[2]

Výběrová bibliografie

Partitura písně Gud ske tak og lov! (Díky Bohu!) z roku 1837
Ingemann v roce 1860 na obraze Wilhelma Marstranda
Ingemannův hrob v Sorø

Poesie

  • Digte (1811-1812, Básně), dva svazky.
  • Procne (1813), sbírka básní.
  • De sorte Riddere (1814, Černí rytíři), romantický epos a fantastickými motivy.
  • Tassos Befrielse (1819, Osvobozený Tasso), dramatická báseň.
  • Waldemar den Store og hans Mænd (1824, Valdemar Veliký a jeho družina), historický epos napsaný na podnět N. F. S. Grundtviga.
  • Huldre-gaverne eller Ole Navnløses Levnedts-eventyr (1831, Dary víl neboli život Oly BEzejmenného, pohádky.
  • Dronning Margrthe (1836, Královna Markéta), historická báseň o dánské královně Markétě I.
  • Morgensange for Børn (1837, Ranní písně pro děti).
  • Holger Danske (1837, Holger Dánský), cyklus básní inspirovaný francouzskou chanson de geste Rytířské skutky Ogiera Dánského.
  • Aftensange (1838, Večerní písně), zhudebněno C. E. F. Weyem
  • Renegaten (1838, Odpadlík), dramatická báseň.
  • Ungdomsdigte (1845, Básně pro děti).
  • Psalmer og andre religiøse Sange (1845, Žalmy a jiné náboženské písně).

Divadelní hry

  • Blanca (1815), tragédie.
  • Masaniello (1815), tragédie.
  • Røsten i Ørkenen (1815, Hlas v poušti), biblické drama.
  • Reinald Underbarnet (1816), Lyricko-dramatická féerie.
  • Hyrden af Tolosa (1816, Pastýř z Tolosy), tragédie.
  • Løveridderen (1816, Lví rytíř), tragédie
  • Salomons Ring (1839, Šalamounův prsten), básnické drama.

Próza

  • Eventyr og fortælllinger (1820, Pohádky a příběhy).
  • Valdemar Sejr (1826, Valdemar Vítězný), historický román ze života dánského krále Valdemara II. a jeho manželky Dagmar, historický román.
  • Erik Menveds Barndom (1828, Dětství Erika Menveda), historický román ze života dánského krále Erika VI.
  • Kong Erik og de Fredlöse (1833, Král Erik a psanci), druhý historický román z doby Erika VI.
  • Prinds Otto af Danmark og hans samtid (1835, Princ Otto Dánský a jeho doba), historický román.
  • Kunnuk og Naja eller Grønlænderne (1842, Kunnuk a Naja), povídka.
  • Landsbybörnene (1852, Děti z vesnice), romantický román z autorovy současnosti.
  • Levnetsbog (1862, Kniha života), autobiografie.

Filmové adaptace

Česká vydání

  • Valdemar Vítězný, Praha: Nakladatelské družstvo Nová osvěta 1946, přeložila Marie Polívková-Rádlová

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Slovník severských spisovatelů, Praha: Libri 1998. S. 229.
  2. ↑ a b c Ottův slovník naučný. 12. díl. Praha a Polička. Argo a Paseka 1998. S. 638.
  3. ↑ Bernhard Severin Ingemann – Geni.com
  4. ↑ Bernhard Severin Ingemann – Kalliope
  5. ↑ B. S. Ingemann - IMDB

Externí odkazy


Média použitá na této stránce

Wilhelm Marstrand - Portræt af B.S. Ingemann - 1860.png
Friends of the old writer and poet B.S. Ingemann saw to it that Wilhelm Marstrand did his portrait in 1860.
Sonne - Ingemann 1859.jpg
The poet B. S. Ingemann receiving a golden horn from the women of Denmark on his 70 years birthsday}. Title of painting: "Bernhard Severin Ingemann modtager et Guldhorn af unge Kvinder paa sin 70aarige Fødselsdag 28 Maj 1859"