Bernhard Sperk

Bernhard Sperk
Bernhard Sperk.jpg
Narození23. července 1839
Bílenec
Úmrtí2. února 1912 (ve věku 72 let)
Vídeň
Povoláníveterinární lékař
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bernhard Sperk (23. července 1839 Bílenec[1] – 2. února 1912 Vídeň) byl rakouský veterinární lékař a pedagog. Specializoval se na léčbu zvířecího moru, obzvláště plicního. Působil jako zemský veterinář v Tyrolsku a Vorarlbersku.

Životopis

Bernhardův otec byl krejčí a v Bílenci vlastnil menší usedlost. Přál si, aby jeho tři synové – Bernhard byl nejmladší – získali vyšší vzdělání. Proto oba starší poslal na studia na reálku do Prahy. Bernhard zatím chodil do základní školy v Petrohradě. Udržovat dva syny na studiích v hlavním městě však přesahovalo Sperkovy finanční možnosti; v roce 1851 se proto rozhodl bílenecký statek prodat a zbytek rodiny se odstěhoval do Prahy. Zde Bernhard dokončil základní vzdělání a studoval rovněž na reálce.[2]

V zimním semestru 1857 začal Sperk jako mimořádný posluchač studovat na lékařské fakultě pražské univerzity Veterinární lékařství a k tomu si ještě na polytechnice zapsal zemědělství, botaniku a fyziku. Už v dalším roce však odešel do Vídně, kde jako civilní posluchač studoval veterinární lékařství na Vojenském veterinárním institutu.[3] Roku 1861 zde s úspěchem absolvoval a dostal místo v uherském městě Mezőhegyes, kde sídlila významná chovná stanice koní. Po roce přešel na stanici se stejným zaměřením do Nymburka.

Sperk byl ve služebním poměru v armádě. Proto mohl od začátku školního roku 1863/1864 působit jako asistent na katedře veterinárního lékařství pražské lékařské fakulty až poté, kdy obdržel od rakouského ministerstva války dvouletou dovolenou.[4] Za prusko–rakouské války v roce 1866 byl přidělený dolnorakouskému místodržitelství a spolu s dalšími dvěma kolegy měl na starosti léčbu hovězího moru.

V roce 1867 bylo v Dolním Rakousku uzákoněno, že v každém politickém okrese bude ustaven veterinární lékař. Sperk byl propuštěn z armády a stal se od téhož roku veterinářem v Amstettenu. Jeho úspěšné působení vedlo k tomu, že byl roku 1871 jmenován zemským lékařem v Tyrolsku a Vorarlbersku.[5] Vrcholem jeho profesní kariéry bylo jmenování odborným referentem pro veterinární lékařství na rakouském ministerstvu vnitra v roce 1888. Ve funkci dokázal prosadit taková opatření, že se v Rakousku do konce 19. století zcela podařilo vymýtit plicní mor u hovězího dobytka.

V roce 1902 byl Sperk penzionován. Roku 1909 obdržel čestný doktorát Vysoké školy veterinární ve Vídni. Sperk byl také čestným členem Spolku veterinářů v Rakousku. Zemřel 2. února 1912 ve Vídni.

Odkazy

Reference

  1. ↑ SOA Litoměřice, záznam v matrice narozených FÚ Petrohrad, sign. L 116/2
  2. ↑ ROTT, Wenzel. Der politische Bezirk Podersam. Eine Heimatskunde für Schule und Haus. Podbořany: Verlag des Bezirkslehrervereines Podersam, 1902. 918 s. S. 884–885.  Dále jen Rott 1902.
  3. ↑ Heslo na Österreichisches biografisches Lexikon, přístup 12. 11. 2018
  4. ↑ Rott 1902. s. 887.
  5. ↑ PATROVSKÁ, Zdena; ROEDL, Bohumír. Biografický slovník okresu Louny. Louny: Státní okresní archiv Louny, 2000. 118 s. ISBN 80-86067-50-5. S. 91–92. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Bernhard Sperk.jpg
Veterinární lékař Bernhard Sperk