Berniniho baldachýn

Berniniho baldachýn
Berniniho baldachýn stojí na místě křížící se lodí Svatopetrské baziliky
Základní údaje
Autor	Gian Lorenzo Bernini
Rok vzniku	Desetiletí od 1620
Umělecký směr	baroko
Pojmenováno po	Petr
Popis
Materiál	bronz
Umístění
Umístění	Bazilika svatého Petra
Stát	Vatikán Vatikán
Zeměpisné souřadnice	41°54′7,92″ s. š., 12°27′11,88″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Berniniho baldachýn je název sochařského díla italského barokního umělce Gian Lorenza Berniniho. Pochází z let 1624 – 1633. Je klíčovým prvkem Baziliky svatého Petra ve Vatikánu.

Vznik díla

Zadavatelem díla byl papež Urban VIII., který chtěl stavbou baldachýnu dodat honosný a nanejvýš důstojný vzhled místu nad hrobem prvního Kristova apoštola sv. Petra. Bernini přijal pověření s velkou radostí.

Přípravné práce spočívaly v kopání základů pro čtyři mramorové podstavce ohromných sloupů. Největším problémem při tvorbě díla se ukázal nedostatek materiálu – bronzu. Proto Urban VIII. nařídil strhnout bronzové obložení antického Panteonu do té doby stojící v téměř původní podobě. Čin se setkal s velkou nevolí Římanů, kteří přirovnávali papeže k barbarům.

Bernini dokončil sloupy v dubnu roku 1626. Každý z nich vážil 28 000 liber (kolem čtrnácti tun) a dosahoval výšky dvacet devět metrů. Zakončení díla nejprve umělec prezentoval jako malý model. V dubnu 1628 byla jeho podoba schválena.

Celkově si tvorba baldachýnu vyžádala devět let (od papežova pověření v roce 1624 po dokončení vrchní části v roce 1633). Na realizaci se podílela Berniniho umělecká dílna: kromě umělcova otce a bratra v ní pracovali jeho žáci jakož i jiní sochaři (mezi nimi např. i François Duquesnoy, autor sochy sv. Ondřeje ve výklenku hlavní lodi baziliky).

Popis díla

Čtyři mohutné bronzové sloupy spočívají na mramorových podstavcích. Jejich umělecké ztvárnění symbolicky odkazuje na podobné sloupy – Boaz a Jachin – tvořící součást někdejšího jeruzalémského chrámu. Podstavce jsou zdobeny osmi erby Urbana VIII. s „barberiniovskými“ včelami.

Po sloupech, charakteristických svým zakrouceným tvarem, se plazí popínavé rostliny, mezi nimiž se vznášejí drobné lidské postavy. Hlavice sloupů nesou těžkou štukovanou drapérii s třásněmi. Vrcholu baldachýnu dominují čtyři andělé s roztaženými křídly, zdánlivě zvedající celé monumentální dílo do výšky. Dílo zakončuje pozlacená koule s křížem, ve kterém baldachýn dosahuje výšky jedenatřicet metrů.

Původní Berniniho plán počítal s jiným zakončením díla. Ve Vatikánské knihovně se nachází dokument, podle kterého měla být na vrcholu baldachýnu umístěna socha Ježíše, držící v ruce vlající prapor.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Berniniho baldachýn na slovenské Wikipedii.

Literatura

• B. Hitzen-Bohlen, Řím - umění a architektura, Slovart, Praha, 2008, ISBN 978-80-7391-061-7
• J. Haľko, Tam, kde zomrel Peter, Daka, Bratislava, 1994, ISBN 80-9005-39-7-1
• M. Collins, Vatikán - tajomstvá a poklady svätého mesta, Ikar, Bratislava, 2009, ISBN 978-80-551-2016-4

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Berniniho baldachýn na Wikimedia Commons