Berserk

Plíšek vendelské éry zobrazující tanečníka se zbraněmi doprovázeného bojovníkem, zřejmě berserkem

Berserkové nebo také berserkerové bylo označení pro bojovníky evropského severu, kteří se vyznačovali svou zběsilostí v boji. Jejich název je odvozen buď přímo od slova berserkr – medvědí košile (oblékající se do medvědích kožešin), nebo od bare serk – bez košile (tj. bez brnění), nebo od slova björneserk – člověk ve zvířecí kůži, člověk zvířecí povahy.

Mýty a legendy

Šachová figurka z ostrova Lewis, zakusující se do vlastního štítu
Účastník akce oživlé historie v Německu

Traduje se o nich spousta mýtů. Berserkové údajně necítili bolest a ve svém stavu nekontrolovatelné zběsilosti byli imunní vůči ohni i kovu. Dle legendy bojoval v bitvě u Stamford Bridge přímo na onom mostě pouhopouhý jeden berserk a údajně porazil přes 40 Anglosasů, než jej nepřátelé dokázali přelstít a porazit. I mnozí z králů měli celé družiny berserků. V ságách se můžeme například dočíst, že Harald I. Krásnovlasý využíval berserky jako osobní strážce. Pracovali také jako nájemní zabijáci a žoldáci.

Berserkové uctívali hlavního severského boha Odina. Čekali také na Ragnarok (konec světa), kdy měli stát právě po boku boha Odina. Vědci se zabývali možným původem tohoto stavu zběsilosti, tzv. berserkergangem. Jednou z hypotéz, jak tohoto zuřivého stavu berserkové dosahovali, bylo užívání omamných látek před bitvou, např. muchomůrek, které v sobě obsahují alkaloid Muskarin a řadu jiných toxinů jako amanitin, muscimol nebo kyselina ibotenová. Tyto látky mohly způsobit ztrátu pocitu bolesti, ztrátu veškerých zábran, jakékoli rozvahy a další intoxikační příznaky způsobující zdánlivou neporazitelnost berserkerů. Rovněž mohly působit halucinace. Další z možností bylo nadměrné užívání alkoholu nebo hypnóza. V pramenech se objevují také zmínky o kousání do štítu (viz šachová figurka berserka z ostrova Lewis) a pěně, tvořící se berserkům okolo úst během boje. Příčinou takového chování mohla být některá z duševních poruch, či epilepsie.

Přenesený význam

(c) Bengt A Lundberg / Riksantikvarieämbetet, CC BY 2.5
Runový kámen Vg 56 v Källby ve Västergötlandu s motivem představujícím patrně berserka

Slovní spojení „stát se berserkem“ nebo „změnit se v berserka“ se v přeneseném významu používá pro označení bojového šílenství – amoku, záchvatu neovladatelné agresivní zuřivosti a fanatické nenávisti, ve kterém dotyčný bezhlavě útočí nepříčetným, bestiálním způsobem a je schopen absolutně všeho. Při tom ovšem ignoruje nebezpečí, nevnímá vlastní bolest ani zranění, nebere ohled ani na svůj život.

Tyto obraty mají svůj původ ve válce ve Vietnamu.

Hudební zpracování

V květnu 2019 vydala švédská death metalová skupina Amon Amarth své jedenácté studiové album s názvem Berserker. Na přebalu tohoto alba je znázorněn zřejmě onen obrovský berserker, jež bojoval na mostě v bitvě u Stamford Bridge. Součástí alba je píseň „Raven's Flight“, ke které vydala kapela také videoklip.[1] V něm se vyskytuje hra s názvem Berserker a v této hře je znázorněn udatný boj obřího berserkera na mostě v bitvě u Stamford Bridge. Na tento klip navazuje videoklip ke skladbě „Crack the Sky“, ve kterém se bojovník z mostu najednou přemístí přímo na koncert kapely a zde bojuje s protivníky, které svou nezastavitelnou silou a zběsilostí porazí.[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Berserker na anglické Wikipedii.

  1. Amon Amarth - Raven's Flight. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  2. Amon Amarth - Crack the Sky. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

Literatura

  • Jitka Vlčková: Encyklopedie mytologie germánských a severských národů, Praha 2006

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Vg56 Källbyås - KMB - 16000300013799.jpg
(c) Bengt A Lundberg / Riksantikvarieämbetet, CC BY 2.5
Notera Av dokumentationsskäl har originalbeskrivningen från Riksantikvarieämbetet behållits. Tillrättalägganden och alternativa beskrivningar bör införas separat från nedanstående information.
Felaktigheter kan även anmälas till denna sida.
Källby 23:2. Detalj av runstenen Vg56. Inskriften lyder: Styrlag (Styrlaug) satte denna sten efter "kaur", sin fader.

Motiv: Vg56 Källbyås
Nyckelord: Runor

Kategori: Runristning/runsten
MPS Hohenwestedt 27.jpg
Autor: Frank Schwichtenberg, Licence: CC BY-SA 3.0
'Impressionen vom MPS Hohenweststedt 2016
Bronsplåt 2 fr Torslunda sn, Öland (Stjerna, Hjälmar och svärd i Beovulf (1903) sid 103).jpg
A helmet plate patris with a weapon dancer and a bear warrior from Björnhovda, Torslunda parish, Algutsrum district, Mörbylånga municipality, Öland, Kalmar county, Sweden. Fig. 1 from the article "Helmets and swords in Beovulf" by Knut Stjerna from a festival publication by Oscar Montelius published in 1903.
NMSLewisChessmen6.jpg
Autor: National Museums Scotland, Licence: CC BY-SA 4.0
This file was uploaded as part of a partnership between Wikimedia UK and the National Museum of Scotland.

Toto oznámení nepopisuje autorskoprávní status tohoto souboru. Stále je vyžadován běžný popisek licence. Další informace najdete na Commons:Licencování.


VRT Wikimedia

Toto dílo je svobodné a může ho kdokoli užívat pro jakýkoli účel. Pokud si přejete tento obsah užít, nemusíte žádat o svolení, pokud dodržíte všechny licenční požadavky uvedené na této stránce.

Wikimedia obdržela e-mail s potvrzením, že držitel autorských práv souhlasil se zveřejněním za podmínek uvedených na této stránce. Tuto zprávu zkontroloval člen VRTS a uložil ji v našem archivu svolení. Ke komunikaci mají přístup důvěryhodní dobrovolníci v záznamu #2019101510006699.

Pokud máte dotazy k archivované komunikaci, použijte prosím nástěnku VRT. Odkaz na záznam: https://ticket.wikimedia.org/otrs/index.pl?Action=AgentTicketZoom&TicketNumber=2019101510006699
Find other files from the same ticket: SDC query (SPARQL)

H.NS 29: Chessman or chess piece, warder or rook as a berserker, wearing an aketon, biting the top of his shield with sword raised and helmet on head, standing, of walrus ivory, found in an underground chamber in the parish of Uig, Lewis in 1831: Scandinavian, late 12th century