Berta Mühlsteinová
Berta Mühlsteinová | |
---|---|
Berta Mühlsteinová | |
Narození | 30. července 1841 Velvary Rakouské císařství |
Úmrtí | 24. srpna 1887 (ve věku 46 let) Praha Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Povolání | spisovatelka, básnířka a překladatelka |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Berta Mühlsteinová (30. července 1841 Velvary[1] – 24. srpna 1887 Praha) byla česká básnířka, spisovatelka, vlastenka a feministka.
Život
Narodila se do rodiny civilního inženýra a státního úředníka Leonarda Mühlsteina (1797, Praha-1890 Praha)[2] a jeho první manželky Jany, rozené Čermákové,[1] která zemřela krátce po Bertině narození[3]. Otec se podruhé oženil s Annou Mužíkovou (1820–1890), vychovali celkem pět dcer (Anna, Berta, Zdenka, Leontina, Milada) a syna Leonarda.[4] Rodina se stěhovala podle míst otcovy služby do Budína, Velvar, Budyně nad Ohří, Jiřetína pod Jedlovou a České Lípy, po jeho penzionování roku 1864 se přestěhovala do Prahy. Berta dlouhodobě trpěla zdravotními obtížemi plynoucími z vrozené tuberkulózy páteře, již zdědila po matce, proto měla místo školy soukromé učitele. Bezvýsledně se léčila ve Spottově vodoléčebném ústavu.[5]
V roce 1862 vydala v časopise Lada svou první báseň věnovanou úmrtí Boženy Němcové. V Praze se seznámila s Janem Nerudou, Eliškou Krásnohorskou a Karolinou Světlou a vstoupila do Amerického klubu dam, spoluorganizovaném Vojtou Náprstkem. Přednášela tam své básně a předčítala povídky. Účastnila se vlasteneckých akcí a byla emancipovaná.
Podobně také její vlastní sestra Anna[6] a nevlastní sestry Zdenka a Leontina[7] zůstaly svobodné a podnikaly jako soukromnice.
Tuberkulóza páteře nakonec vedla k její předčasné smrti ve věku pouhých 46 let.
Dílo
Jako básnířka na sebe upozornila roku 1872 sbírkou básní Pohrobky.[8] Svými dalšími literárními pracemi přispívala do časopisů Lada, Světozor, Osvěta, Květy, Lumír, Ruch a Ženské listy. Mezi její nejvýznamnější díla patří romány Na březích Nežárky a Vlasti a tobě! (vyšla prvně v časopise Libuše)[9], dále povídkové soubory Nové povídky a Povídky, novely a arabesky.
Napsala jednu básnickou sbírku a další básně, otiskované v časopisech, kde vycházely také její povídky, arabesky a dva romány. Povídky byly opakovaně vydávány ve sbornících. Její práce jsou sentimentální a romantické, s rysy melancholie. Spisovatelka projevovala hluboký cit, nadšení pro krásu a poezii. Velkým literárním talentem neoplývala, ale ve své době byla oblíbená především u žen.[8][9]
Romány
- Na březích Nežárky (1883)
- Vlasti a tobě! (1886)
Povídkové soubory
- Povídky, novely a arabesky (1880)
- Nové povídky (1883)
Básnická sbírka
- Pohrobky (1872)
Mezi její nejlepší básně patří Šedivý vlas, Jezero, Fantazie a Lehká mysl.
Vedle své beletristické tvorby byla také autorkou fejetonů, ve kterých kladla důraz na důležitost ženské emancipace a vlastenectví.
Odkazy
Reference
Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).
- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu Berty Mühlsteinové farnost Velvary
- ↑ Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Mühlstein, Leopard *1797
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Johanny Mühlsteinové manželky Leonarda Mühlsteina farnosti Velvary
- ↑ Policejní přihláška pražského policejního ředitelství
- ↑ Otakar Matoušek: Lékaři a přírodovědci doby Purkyňovy: životopisné studie. SZN Praha 1954, s. 138-142
- ↑ Pražská pobytová přihláška Anny Mühlsteinové
- ↑ Pražská pobytová přihláška Leontiny Mühlsteinové
- ↑ a b Berta Mühlsteinová. Zlatá Praha. 8. 1887, roč. 4, čís. 41, s. 650. Dostupné online.
- ↑ a b Berta Mühlsteinova. Světozor. 8. 1887, roč. 21, čís. 40, s. 638. Dostupné online.
Literatura
- ŠPECINGER, Otakar. Berta Mühlsteinová. Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství, 1984.
Externí odkazy
- Autor Berta Mühlsteinová ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Berta Mühlsteinová
- Berta Mühlsteinová v Lexikonu české literatury Ústavu pro českou literaturu AV ČR
- Český rozhlas Dvojka: Osudové ženy
- HAINCOVÁ, Jitka: Berta Mühlsteinová. Výběr kulturních výročí 2022 [online]. Ústí nad Labem: Severočeská vědecká knihovna, 2022, LI(2), 1–4 [cit. 2022-10-06]. ISSN 1803-6953. (obsahuje bibliografii)
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)