Bertha Pappenheim

Bertha Pappenheim
Narození	27. února 1859 Vídeň
Úmrtí	28. května 1936 (ve věku 77 let) Neu-Isenburg (Germany)
Příčina úmrtí	rakovina
Místo pohřbení	Starý židovský hřbitov ve Frankfurtu
Povolání	překladatelka, novinářka, aktivistka za práva žen a spisovatelka
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bertha Pappenheim (27. února 1859 Vídeň - 28. května 1936 Neu-Isenburg) byla rakouská aktivistka za práva žen, sociální pracovnice a spisovatelka. Je také známa z díla Sigmunda Freuda jako pacientka Anna O. Ve skutečnosti se ale s Freudem nikdy nesetkala.

Život

Narodila se v bohaté ortodoxně-židovské vídeňské rodině obchodníka s obilím Siegmunda Pappenheima a jeho ženy Rechy, která pocházela z frankfurtské bankéřské rodiny Goldschmidtů. Dostalo se jí širokého vzdělání v katolické soukromé škole, byla velice talentovaná a ovládala několik jazyků včetně hebrejštiny. V ortodoxní rodině byl ale její život sešněrován striktními pravidly a musela se věnovat činnostem, které nenáviděla. Jeden z mála okamžiků, kdy pociťovala svobodu, byly projížďky na koni ve vídeňském Prátru. Ve svých dvaceti letech začala mít fyzické i psychické problémy. Pečovala o svého nevyléčitelně nemocného otce a když ten zemřel, její stav se značně zhoršil. V roce 1880 se dostala do péče lékaře-psychiatra Josefa Breuera, který u ní diagnostikoval hysterii a začal ji léčit hypnózou a terapií hovorem ("katartická metoda"). Vzhledem k tomu, že Bertha začala prohlašovat, že je se svým psychiatrem těhotná, Breuer její léčbu přerušil. Léčila se ještě v několika sanatoriích až do roku 1888.^[1]

Během pobytu u příbuzných v Karlsruhe v roce 1887 ji přítelkyně přesvědčila, ať se věnuje svému literárnímu talentu. Napsala knížku pro děti, následovaly básně, dramata a povídky. Věnovala se také překládání z jidiš a z angličtiny. Významný je její překlad díla Mary Wollstonecraft: Obrana práv žen (anglicky: A Vindication of the Rights of Woman, německy: Verteidigung für die Rechte der Frauen), který vyšel v roce 1899.^[1]

V roce 1889 se přestěhovala se svou matkou do Frankfurtu nad Mohanem. Zde se začala angažovat ve společenských záležitostech a v ženském hnutí. Bojovala především proti prostituci a "obchodu s bílým masem". Na toto téma napsala více než 130 esejů.

Angažovala se ve spolku Jüdischer Frauenverein (Židovský ženský spolek). Od roku 1897 vedla sirotčinec pro dívky. V roce 1904 založila Jüdischer Frauenbund (Svaz židovských žen). V roce 1907 založila v Neu-Isenburgu nedaleko Frankfurtu nad Mohanem domov pro ohrožené židovské dívky a svobodné matky. Ten vedla až do své smrti. Od roku 1914 do roku 1924 byla členkou představenstva Bund Deutscher Frauenvereine (Federace německých ženských svazů).

Po nástupu nacistů k moci se jí podařilo dopravit část svých chovanek do bezpečí v zahraničí. V roce 1936 ji vyslýchalo Gestapo. Krátce po tomto výslechu zemřela. Její dům byl zničen během listopadového pogromu v roce 1938.

Pacientka Anna O.

V roce 1882 seznámil doktor Josef Breuer s případem Berthy Pappenheim svého mladšího kolegu Sigmunda Freuda. Spolu pak případ zveřejnili v roce 1895 v knize Studie o hysterii (Studien zur Hysterie) kde jméno pacientky bylo změněno na Anna O.^[1]

Odkazy

Reference

Literatura

• BRENTZEL, Marianne. Sigmund Freuds Anna O. Das Leben der Bertha Pappenheim. Leipzig: Reclam, 2004. 320 s. ISBN 978-3379200943. (německy) 
• Bertha Pappenheim. Soziale Arbeit, Frauenbewegung, Religion. Příprava vydání Gudrun Wolfgruber. Wien: Löcker, 2015. 211 s. ISBN 978-3-85409-760-0. (německy) 
• JENSEN, Ellen M. Streifzüge durch das Leben von Anna O./Bertha Pappenheim. Ein Fall für die Psychiatrie - Ein Leben für die Philanthropie. Dreieich: ztv-Verlag, 1984. 257 s. ISBN 3-923597-10-X. (německy) 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bertha Pappenheim na Wikimedia Commons
• BITTERMANN-WILLE, Christa. Bertha Pappenheim : Frauen in Bewegung 1848–1938 [online]. Ariadne - Österreichische Nationalbibliothek, 2019 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. (německy) 
• Bertha Pappenheim, bojovnice za práva žen a sociální pracovnice (1859–1936) [online]. Kalliope Austria, 2015 [cit. 2022-04-22]. Kapitola Boj za přístup ke vzdělání : Maturita i pro dívky. Dostupné online. 
• Bertha Pappenheim [online]. Wien: Wien Geschichte Wiki, Wiener Stadt- und Landesarchiv, rev. 2021-02-26 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. (německy)