Berthold Epstein
Berthold Epstein | |
---|---|
Narození | 1. dubna 1890 nebo 30. března 1890 Plzeň Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 9. června 1962 (ve věku 72 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
Alma mater | Lékařská fakulta Německé univerzity v Praze |
Povolání | lékař, vysokoškolský učitel a pediatr |
Příbuzní | Alois Epstein (strýc) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Berthold Epstein (1. dubna 1890, Plzeň[1] – 9. června 1962, Praha) byl český lékař – pediatr a vysokoškolský pedagog. Byl synovcem předního českého pediatra a přednosty kojenecké kliniky Aloise Epsteina.
Biografie
Epstein vystudoval střední školu v Plzni, pak lékařskou fakultu na universitě ve Vídni a v Praze. Krátce po promoci narukoval jako vojenský lékař v první světové válce a strávil celé 4 roky na různých frontách. Po válce pracoval 2 roky v Berlíně na dětské klinice prof. Czerného jako asistent. Tam také napsal své první vědecké práce.
Po návratu z Berlína přišel na druhou dětskou kliniku prof. MUDr. Fischla v Praze a v krátké době se stal docentem (1924). V roce 1931 byl jmenován mimořádným profesorem a v roce 1932 po smrti prof. Fischla mu bylo svěřeno vedení II. dětské německé kliniky v bývalém nalezinci. Řádným profesorem byl jmenován v roce 1937. Byl členem československých i mezinárodních lékařských společností a vědeckých spolků a jedním z redaktorů mezinárodního časopisu „Annales pediatrici“, vycházejícího v Basileji. Oženil se s Otilií rozenou Ecksteinovou.
V r. 1939 byl pro svůj židovský původ zbaven nacisty své funkce profesora a odejel na pozvání norských úřadů do Oslo, kde mu bylo svěřeno vedení ústavu pro děti ohrožené tuberkulózou. Po okupaci Norska německou armádou byl 27. října 1942 zatčen a deportován do Německého koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi – Březince v Horním Slezsku v Polsku (německy Auschwitz-Birkenau), kde pracoval jako lékař v židovském a cikánském táboře. Spolupracoval z donucení s Mengelem, podílel se na experimentech na dětech a selekci vězňů. Po osvobození tábora pracoval v epidemiologické službě armádní skupiny gen. Svobody. Bylo mu uděleno sovětské vyznamenání „Za vítězství“. Svědčil v procesech s německými válečnými zločinci.
Po válce mu nebyl v Československu uznán jeho akademický titul, který získal na německé universitě, ani se pro něho nenašlo pracoviště, kde by mohl plně uplatnit své dlouholeté zkušenosti. Teprve v r. 1948 byl mu akademický titul vrácen a od 1. října 1949 byl jmenován primářem dětsko-kojeneckého oddělení Fakultní nemocnice Bulovka v Praze 8. Prof. Berthold Epstein zemřel na infarkt myokardu 9. června 1962.
Dílo
Uveřejnil téměř 100 prací o různých otázkách pediatrie. Řada jeho prací pojednává o dětské tuberkulóze. První stanovil inkubační dobu této nemoci. Ukázal, že některé rozsáhlé plicní změny při dětské tuberkulose jsou vlastně bezvzdušnou plicní tkání. Věnoval se intensivně i otázce prevence tuberkulózy u dětí. První v republice očkoval děti injekční metodou proti tuberkulóze. Popsal jako prvý vůbec některé změny, které očkování proti tuberkulóze může vyvolat v plicní tkáni.
Po dlouhá léta se prof. MUDr. Epstein staral pečlivě o výchovu mladých lékařů. Z jeho kliniky vyšla řada významných dětských lékařů. Byl si vždy vědom, jaký význam pro dětskou péči mají dobře vyškolené zdravotní sestry, a byl jedním z prvních v Československu, který zařizoval a vedl školy pro dětské sestry.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Archivováno 23. 2. 2017 na Wayback Machine. židovské náboženské obce v Plzeni
Externí odkazy
- Židovští lékaři v cikánských táborech, Romano Džaniben
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“