Bertil Antonsson
| Bertil Antonsson | |
|---|---|
| Osobní informace | |
| Rodné jméno | Hans Bertil Augustin Antonsson |
| Datum narození | 19. července 1921 |
| Místo narození | Trollhättan  Švédsko |
| Datum úmrtí | 27. listopadu 2006 (ve věku 85 let) |
| Místo úmrtí | Trollhättan, Švédsko |
| Stát | Švédsko |
| Rodina | Hans Antonsson (synovec) |
| Sportovní informace | |
| Klub | Trollhättans Atletklubb (klub) |
| Trenéři | Robert Oksa (repr.) |
| Kategorie | těžká váha |
| Zápasnický styl | řecko-římský styl, volný styl |
| Účast na LOH | 1948, 1952, 1956, 1960 |
| Údaje v infoboxu aktuální k dubnu 2019 | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Zápas na LOH | ||
| stříbro | LOH 1948 Londýn | v.s. +87 kg |
| stříbro | LOH 1952 Helsinki | v.s. +87 kg |
| Mistrovství světa v zápasu ve volném stylu | ||
| zlato | MS 1951 Helsinki | těžká váha |
| stříbro | MS 1954 Tokio | těžká váha |
| Mistrovství světa v zápasu řecko-římském | ||
| zlato | MS 1950 Stockholm | těžká váha |
| zlato | MS 1953 Neapol | těžká váha |
| stříbro | MS 1955 Karlsruhe | těžká váha |
| Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu | ||
| zlato | ME 1946 Stockholm | těžká váha |
| zlato | ME 1949 Istanbul | těžká váha |
Hans Bertil Augustin Antonsson (19. července 1921 – 26. listopadu 2006 Trollhättan) byl švédský zápasník, stříbrný olympijský medailista z roku 1948 a 1952.
Sportovní kariéra
Zápasení se věnoval od svých 14 let v rodném Trollhättanu.[1] Patřil k úspěšné generaci švédských zápasníků, které v reprezentaci vedl původem finský trenér Robert Oksa.[2] Věnoval se současně oběma olympijským zápasnickým stylům – volnému stylu a řecko-římskému stylu. Soutěžil v nejtěžší váhové kategorii nad 87 kg. V roce 1948 startoval na olympijských hrách v Londýně ve volném stylu. Ve tříčlenné finálové skupině prohrál s Maďarem Gyulou Bóbisem verdiktem sudích těsně 1-2 a získal stříbrnou olympijskou medaili.
V roce 1952 odjížděl na olympijské hry v Helsinkách jako úřadující mistr světa ve volném i řecko-římském stylu. Startoval však pouze ve volném stylu. Mezi finálovou trojici postoupil se dvěma negativními (klasifikačními) body. Ve finálovém zápase s gruzínským Sovětem Arsenem Mekokišvilim ho podobně jako před čtyřmi lety nepodrželi rozhodčí a po těsné porážce verdiktem 1-2 obhájil stříbrnou olympijskou medaili.
V roce 1956 startoval na olympijských hrách v Melbourne pouze v řecko-římském stylu. Ve druhém kole porazil verdiktem sudích 3-0 pozdějšího vítěze ruského Sověta Anatolije Parfjonova, ale v dalším kole prohrál s Němcem Wilfried Dietrich verdiktem 0-3. V rozhodujícím zápase o postupu do finálové trojice prohrál nečekaně s Italem Adelmem Bulgarellim po verdiktu 0-3 a obsadil až celkové 5. místo.
V roce 1960 se do užšího výběru švédské reprezentace vrátil po delší odmlce a společně se synovcem Hansem Antonssonem startoval na olympijských hrách v Římě ve volném stylu. Úvodní dva souboje vyhrál před časovým limitem na lopatky. Ve třetím kole ho však na lopatky porazil osetský Sovět Saukujdz Dzarasov a v dalším kole ho dosažením 6 negativních bodů z turnaje vyřadil Němec Wilfried Dietrich. Obsadil konečné 7. místo.
Sportovní kariéru ukončil na klubové úrovni v roce 1967. Věnoval se trenérské a rozhodcovské práci. Zemřel v roce 2006 ve věku 85 let.
Výsledky
Volný styl
| Turnaj | 1946 | 1947 | 1948 | 1949 | 1950 | 1951 | 1952 | 1953 | 1954 | 1955 | 1956 | 1957 | 1958 | 1959 | 1960 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38 | 39 | |
| +87 | |||||||||||||||
| Olympijské hry | 2. | 2. | — | 7. | |||||||||||
| Mistrovství světa | 1. | 2. | — | — | |||||||||||
| Mistrovství Evropy | 1. | 1. | |||||||||||||
Řecko-římský styl
| Turnaj | 1946 | 1947 | 1948 | 1949 | 1950 | 1951 | 1952 | 1953 | 1954 | 1955 | 1956 | 1957 | 1958 | 1959 | 1960 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38 | 39 | |
| +87 | |||||||||||||||
| Olympijské hry | — | — | 5. | — | |||||||||||
| Mistrovství světa | 1. | 1. | 2. | — | |||||||||||
| Mistrovství Evropy | 7. | ||||||||||||||
Reference
- ↑ Archivovaná kopie. sok.se [online]. [cit. 2016-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-27.
- ↑ https://archive.today/20200422091519/https://www.aftonbladet.se/sportbladet/a/zLOEo9/en-mastarbrottare-ar-dod
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bertil Antonsson na Wikimedia Commons - Bertil Antonsson v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Finská vlajka
.svg)
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
.svg)
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
.svg)
.svg){kind=link}