Beryslav

Beryslav Берислав
Kostel Uvedení Panny Marie do chrámu
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	46°50′18″ s. š., 33°25′21″ v. d.
Časové pásmo	UTC+2
Stát	Ukrajina Ukrajina
Oblast	Chersonská
Rajón	Beryslavský
Beryslav
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	9,11 km²
Počet obyvatel	11 895 (2022)
Hustota zalidnění	1 305,7 obyv./km²
Správa
Vznik	1784
Adresa obecního úřadu	вул. 1 Травня 246 74300 м. Берислав
Telefonní předvolba	5546
PSČ	74300
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Beryslav (ukrajinsky Берислав; rusky Берислав – Berislav) je město v Chersonské oblasti na Ukrajině. Leží na pravém břehu Kachovské přehrady na Dněpru naproti Kachovce ve vzdálenosti 75 kilometrů od Chersonu, správního střediska oblasti. V roce 2022 ve městě žilo přes 11 tisíc obyvatel.^[1]

Na počátku 15. století sídlo patřilo k Litevskému knížectví a mělo pevnost, nazývanou Vitovtova Mytnica (Витовтова Мытница) po litevském velkoknížeti Vytautasovi. V roce 1448 ji dobyli Krymští Tataři za pomoci osmanských Turků a přejmenovali na Kizi-Kermen (také Kazykermen, Gizikermen). Postavili další pevnost a opevnění s nárožními bastiony. V roce 1695 zničila pevnost spojená kozácká vojska pod vedením Ivana Mazepy a maršála Šeremetěva. V roce 1784, rok po zániku Krymského chanátu, dostal Beryslav v ruském impériu své současné jméno. Ruiny opevnění byly zlikvidovány v 19. století.

V roce 1938 se Beryslav stal městem.

Dne 16. března 2022 bylo město Beryslav dobyto Ruskem. Boje o území v Beryslavském rajónu pokračovaly až do listopadu 2022, kdy bylo město osvobozeno ukrajinskou armádou při ukrajinské protiofenzívě.^[2]

Beryslav má rozvinutý strojírenský průmysl, cihelnu, továrnu na keramiku a stavební materiály, mlékárnu s výrobou másla a sýrů a další potravinářský závod. Zemědělci v oblasti pěstují obilniny (hlavně pšenici), víno, chovají prasata a skot, rybolov. V lednu 2018 byla uvedena do provozu solární elektrárna o výkonu 8,2 megawattu. Více než 30 000 solárních panelů vyrobí ročně asi 10 megawattů „čisté“ elektřiny.

• Kostel Uvedení Panny Marie do chrámu (Свято-Введенська церква) - pravoslavný barokní kostel, původně zasvěcený Vzkříšení Krista, pochází z roku 1725, má dubovou konstrukci a ocelovou střechu; byl to vojenský chrám záporožských kozáků a stál při jejich pevnosti Perevoločna v Kobeljackém rajónu v Poltavské oblasti. Roku 1782 jej kozáci přestěhovali na voru po proudu Dněpru do Beryslavi. V roce 1964 jeho původní místo zaplavila vodní přehrada.

• Pamětní kříž se zvonem, památník kozáků

• Kaple na bratrské mohyle z let 1853-1856, památník obětem krymské války

• Menachem Elkind (1897 – 1937), sionistický a komunistický aktivista

Jméno Beryslav neslyː

• Bitevní fregata Fjodora Ušakova, která se vyznamenala roku 1788 v bitvě u Hadího ostrova (Fidonisi).
• Kolesový remorkér z počátku 20. století
• Sovětský zaoceánský tanker ze 70. let 20. století
• Americký cestovatel Thomas Stevens město navštívil v roce 1890 a napsal o něm v knize Ruskem na mustangu („Through Russia on a Mustang“).

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Beryslaw na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Beryslav na Wikimedia Commons