Bestiář
Bestiář (z latinského bestiarium od bestia - dravé zvíře, dravec) je kniha nebo její část, obsahující popisy skutečných i mytických zvířat a jiných bytostí.
Historie
Nejstarší známý bestiář je anonymní řecké dílo Physiologus pocházející z 2. století. Shrnuje starověké vědění a domněnky o takových zvířatech a bytostech ze spisů klasických autorů, jako je Aristotelova Historia Animalium a v různých dílech Herodota, Plinia, Solina, Aeliana a dalších.
V raném středověku následovaly encyklopedie, jaké napsali Albert Veliký (De animalibus libri XXVI; De mineralibus libri V), Isidor ze Sevilly (12. kniha z jeho Etymologií De animalibus), vykladači apokalypsy, jako byli svatý Ambrož nebo Ondřej z Césareje.
Ilustrované bestiáře
Oblíbené bestiáře, lucidáře a nejstarší cestopisy s ilustracemi zobrazovaly jak bájné lidi, tak bájná zvířata (například jednorožec, hippocampus, gryf nebo hydra), ptáky a dokonce kameny.[1] Antropomorfní bytosti, jako diví lidé nebo deformovaná lidská monstra (bezhlaví akefalové s očima na hrudi, kynokefalové se psí hlavou, jednonozí skiopodi, jednonozí a jednorucí kyklopedi, kyklopové s jedním okem, drakontopedové s dračím tělem a další nestvůry)[2] byly oblíbené od 12. do 15. století.
Přírodní vývoj a ilustrace každého zvířete často doprovázela lekce z morálky, což odráželo, že svět sám o sobě hlásá Slovo Boží a že každá živá bytost má svůj význam. Bestiáře z 12. století oblíbené v Anglii a ve Francii byly většinou kompilacemi dříve vydaných textů.
Samostatné ilustrace
Bytosti z bestiáře mohou tvořit jen část knihy nebo izolované ilustrace jako drolerie v knihách vrcholného a pozdního středověku. Objevují se v cestopisech, v bibli či modlitebních knihách (například Bible Václava IV., Kniha hodinek, Viaticus), kde zaujímají pozici pouhých drolerií bez souvislosti či v přímém protikladu k ilustrovanému textu. Prvním českým autorem, který názvosloví bestiáře přeložil do češtiny, byl pražský univerzitní Mistr Klaret ve 3. čtvrtině 14. století.
Ikonografie
Bestiáře a jejich ilustrace představují významný pramen pro ikonografii výtvarného umění středověku.
Moderní doba a současnost
Bestiáře z moderní doby jsou například Borgesova Fantastická zoologie (v originále El libro de los seres imaginarios), Apollinairův Bestiář aneb průvod Orfeův,[3] ze současné fantasy literatury Bestiář Harryho Pottera od J.K. Rowlingové a z české románové tvorby Bestiář Barbary Nesvadbové.
Galerie
(Muhammad ibn Mahmud Tusi, Turecko, 12. stol., Walters Art Museum, Baltimore)
(Ashmoleův bestiář, fol. 21r, počátek 13. stol., Ashmoleova knihovna Oxford)
(1225–1250, Anglie/Peterborough?, Bodleyova knihovna, Oxford)
(Ashmoleův bestiář, počátek 13. stol., Oxford)
.png)
(Maastrichtská kniha hodinek, 1300–1325, Maastricht nebo Lutych; Britská knihovna Londýn, Stowe Ms17)
Odkazy
Reference
Literatura
- Luboš Antonín: Bestiář : bájná zvířata, živlové, bytosti, monstra, obludy a nestvůry v knižní ilustraci konce středověké Evropy. 1. vyd. Argo Praha 2003, 2. vyd. Půdorys Praha 2010, ISBN 978-80-86018-37-9
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu bestiář na Wikimedia Commons - Bestiář v České terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV)
- Heslo Bestiaries v Catholic Encyclopedia (anglicky)
- The Medieval Bestiary. Animals in the Middle Ages (anglicky)
- Bestiaire du Moyen Âge (francouzsky)
Média použitá na této stránce
Bodleian Library, MS. Ashmole 1511, The Ashmole Bestiary, Folio 21r : Leone and Bear, England (Peterborough?), Early 13th century.
This folio from Walters manuscript W.593 depicts a large, winged fish.
Bodleian Library, MS. Ashmole 1511, The Ashmole Bestiary, Folio 21r : Monoceros and Bear, England (Peterborough?), Early 13th century.
Elephant with dragon coiled around it: a page from a bestiary manuscript MS. Bodley 764, Bodleian Library, Oxford, England.
Detail of the Maastricht Book of Hours (BL Stowe MS17), an illuminated manuscript mainly known for its lively depictions of animals and half-animals. The book of hours was probably made for an aristocratic lady in the Liège-Maastricht area in the first quarter of the 14th century. In the 18th century it was owned by the 1st Duke of Buckingham and Chandos, who in 1849 sold it to Lord Ashburham. In 1883 it was purchased by the British Library as part of the Stowe collection.
Folios f18r up to f131r constitute the Little Office of Our Lady, also known as Hours of the Virgin. Apart from the full-page miniatures at the beginning of each section, the illustrations bear little relation to the subject. This drollery on f39r depicts a fantasy fox-like creature with a face-shaped tail.