Bez svatozáře

Bez svatozáře
Původní názevBez svatozáře
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazykčeština
Délka98 min
Žánrfilmové drama
ScénářJan Otčenášek
Ladislav Helge
RežieLadislav Helge
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleZdeněk Štěpánek
Ladislav Pešek
Otomar Krejča
Karel Höger
Martin Růžek
… více na Wikidatech
HudbaSvatopluk Havelka
KameraJiří Tarantík
Výroba a distribuce
Premiéra3. července 1964
Bez svatozáře na FP, ČSFD, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bez svatozáře je československý černobílý film z roku 1963. Natočil jej jako svůj pátý snímek režisér Ladislav Helge podle románu Plným krokem Jana Otčenáška. Ten také s Helgem spolupracoval na scénáři. Jde o příběh lidí pracujících ve vesnické továrně na výrobu šamotových cihel, která má být brzy uzavřena.

Děj

Film vypráví příběh z českého venkova, odkud mladí každé ráno odjíždějí do města za studiem či za prací, zatímco starší generace zůstává a vydělává si na živobytí v místní továrně na výrobu šamotových cihel zvané „Myšárna“. Tovární provoz je už velmi starý a závadový, v podstatě se rozpadá dělníkům pod rukama, oni si věčně stěžují, ale vlastně nedají na továrnu dopustit. Sami jsou také staří, v předdůchodovém věku, jen výjimečně zde nádeničí mladíci, synové zasloužilých pracantů. Ti by rádi odešli jinam, do některého modernějšího provozu v okolí.

Snímek se postupně zaměřuje na jednotlivé členy tohoto pracovního kolektivu, jejich osobnosti, vztahy a životní peripetie. Vypravěč (Miloslav Horníček) doplňuje jejich myšlenky a situace trochu uštěpačně komentuje. Je tu ředitel šamotky Josef Petrák (Martin Růžek), kdysi řadový dělník, který má nyní spoustu starostí s provozem chátrající továrny. I když by mohl odejít jinam, zůstává se svými chlapy jako kapitán opouštějící loď jako poslední. Coby vdovec si tajně myslí na Marii, ale nedokáže jí svůj cit vyjevit. Odborář Strnad (Bohuš Záhorský) je posedlý svojí odborovou činností, topič Janda (Otomar Krejča) zkouší ochotnické divadlo, ale v práci si neustále stěžuje. Technik Babič (Karel Höger) zase ve volném čase opravuje starý automobil, aby jím mohl odvézt svou dceru na svatbu. Živý a neodbytný Perk šíří „zaručené zprávy“ a s oblibou pytlačí v lese.

Jednou přijede do továrny komise z ministerstva a to, co všichni dlouho tuší a čím je Perk straší jako zaručenou zprávou, se stane skutečnosti. Továrna už nedostane dotaci a musí skončit. Hodně těžce to nese mistr Hirš a už už se chystá spáchat sebevraždu, ale nakonec k ní nedojde. Zato starý a stále pokašlávající Bára už se uzavření továrny nedožije.[1][2]

Postavy a obsazení

Hlavní postavy ve filmu ztvárnili:[1][3]

Zdeněk ŠtěpánekHirš, tovární mistr
Ladislav PešekPerk, dělník a pytlák
Otomar KrejčaEman Janda, dělník
Karel HögerKarel Babič
Martin RůžekJosef Petrák, ředitel šamotky
Věra BublíkováMarie, dělnice
Bohuš ZáhorskýJakub Strnad, odborový funkcionář
Walter TaubAntonín Bára, dělník
Václav LohniskýBílek, vrátný

Dále hrají: Gustav Hilmar, Jan Skopeček, Václav Wasserman, Josef Kozák, Václav Sloup, Lenka Fišerová, Helena Šimková, Václav Mareš, František Pivoňka, Olga Adamčíková, Hermína Vojtová, Adam Matějka, Věra Tichánková, Jaroslav Moučka, Arnošt Faltýnek, Jiří Klem, Oldřich Vlach, Jana Gýrová, Petra Sládková, Jan Zajíc, Jiří Cerha, Jiří Kostka, Alois Ostr, Josef Čermák, Eva Glücková. Vypravěč: Miroslav Horníček.[1][3]

Výroba a uvedení

Film vyrobilo Filmové studio Barrandov,[1] tvůrčí skupina Šmída – Fikar.[3] Natáčelo se zejména ve Vysokém Chlumci na Příbramsku,[4] za továrnu posloužil místní pivovar, ve filmu se objevuje také hrad či nedaleký Vápenický rybník.[5]

Ústřední půjčovna filmů snímek uvedla do kin premiérou 3. července 1964.[1]

Reference

  1. ↑ a b c d e Bez svatozáře (1963) [online]. Filmový přehled [cit. 2020-12-23]. Dostupné online. 
  2. ↑ HELGE, Ladislav. Bez svatozáře [video]. Filmové studio Barrandov, 1963 [cit. 2020-12-23]. 
  3. ↑ a b c HELGE, Ladislav. Bez svatozáře [titulky filmu]. Filmové studio Barrandov, 1963 [cit. 2020-12-23]. 
  4. ↑ Bez svatozáře (1963): Výroba / Uvedení. FDb.cz [online]. Filmová databáze [cit. 2020-12-23]. Dostupné online. 
  5. ↑ Bez svatozáře. www.filmovamista.cz [online]. Filmová místa.cz [cit. 2020-12-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“