Bezděkov (Bouzov)

Bezděkov
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Bouzov
Okres	Olomouc
Kraj	Olomoucký kraj
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°42′41″ s. š., 16°52′12″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	35 (2021)[1]
Katastrální území	Bezděkov nad Třebůvkou (2,14 km²)
PSČ	783 25
Počet domů	40 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Bezděkov
Další údaje
Kód části obce	8681
Kód k. ú.	608688
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bezděkov (německy Besdiekau) je malá vesnice v kopci na levém břehu Třebůvky. V současnosti patří pod obec Bouzov.

Historie

Bezděkov se poprvé připomíná v pramenech z roku 1350, kdy patřila k panství hradu Vraní Hora.^[3] Poté je ale uváděna jako majetek pánů z Bouzova až do roku 1720, kdy ji Kryštof Bernard Skrbenský z Hříště prodává panství žadlovickému, kde zůstala do roku 1848.^[3] Poté byla začleněna do okresu Zábřeh, a teprve v roce 1960 došlo k jejímu připojení k Bouzovu. Než zde byla v roce 1913 otevřena vlastní škola, býval Bezděkov přiškolen i přifařen k Bouzovu.

V roce 1913 byla v obci otevřena školní budova, dříve museli děti chodit do Bouzova.^[3]

Obyvatelé se živili většinou zemědělskou výrobou, z řemeslníků byli v obci stolaři, tesaři, zedníci a kovář, a kromě toho pracovali někteří jako zaměstnanci v místním mlýně a pile. Mlýn je zde doložen již roku 1398.^[3] Po roce 1948 došlo k znárodnění pily a mlýna. Hospodaří zde Severomoravské dřevařské závody, které provoz pily modernizují. V mlýně se v 50. letech přestávalo mlít. Po roce 1989 byly pila i mlýn vráceny původním majitelům a pila je dodnes v provozu. Po 2. světové válce odešla řada rodin do nově osídleného pohraničí. V roce 1957 bylo v obci založeno JZD, ve kterém pracovala většina obyvatel Bezděkova. Předsedou byl Jaroslav Vašek. Výroba zde byla zaměřena na chov skotu a sadařství. V roce 1960 se v rámci slučování stalo součástí JZD Bouzov.

Do roku 1960 byl Bezděkov samostatný, spadal pod okres Zábřeh, v tomto roce byl převeden pod Bouzov a tím pádem pod okres Olomouc.^[3]

Postupně dochází k úbytku stálých obyvatel Bezděkova. Mladí se stěhují do měst, kde mají více pracovních příležitostí i kulturního a společenského vyžití, a opuštěné domy v obci jsou prodávány chalupářům k rekreaci, jejich zásluhou jsou udržovány v dobrém stavu.

V roce 2005 byla opravena kaplička a vysázeno stromořadí kolem místní komunikace. Také byla provedena rekonstrukce veřejného osvětlení.

Obyvatelstvo

Struktura

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i  za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení. ^[4]

Církevní památky

• Kaple sv. Antonína z roku 1849, zděná, dříve dřevěná^[3]
• Kamenný kříž uprostřed vesnice z roku 1850
• Kamenný kříž před obcí „Na drahách“ z roku 1818
• Kamenný kříž na rozcestí k Radnici a Kudlovu z roku 1920
• Litinový kříž u mostku před bezděkovským mlýnem z roku 1966
• Soška panny Marie u staré cesty do mlýna k Bezděkovu^[3]
• V okolí obce u cest 2 svaté obrázky

Přírodní poměry

Uprostřed obce stojí lípa srdčitá s obvodem kmene téměř 4 metry.^[3]

Fotogalerie

• 

  Pohled na obec

• 

  Bouzov z Bezděkova

• 

  Kaple

• 

  Výhled do obce

• 

  Výhled do obce

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bezděkov na Wikimedia Commons
• Bezděkov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Aplikace adresy na MVCR
• Encyklopedické heslo Bezděkov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích