Bezejmenná rodina
| Bezejmenná rodina | |||
|---|---|---|---|
 Frontisps francouzského vydání | |||
| Autor | Jules Verne | ||
| Původní název | Famille sans nom | ||
| Překladatel | Vítězslav Unzeitig | ||
| Ilustrátor | Georges Tiret-Bognet | ||
| Země | Francie | ||
| Jazyk | francouzština | ||
| Edice | Podivuhodné cesty | ||
| Žánr | dobrodružný román | ||
| Vydavatel | Pierre-Jules Hetzel | ||
| Datum vydání | 1889 | ||
| Česky vydáno | 1912 | ||
| Předchozí a následující díl | |||
| |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Bezejmenná rodina (1889, Famille sans nom) je historicko-dobrodružný román francouzského spisovatele Julesa Verna z jeho cyklu Podivuhodné cesty (Les Voyages extraordinaires). Tento román je jedním ze tří Vernových děl, které se odehrávají v Kanadě (dalšími jsou Země kožešin a Zlatá sopka).
Obsah románu
Na pozadí neúspěšného kanadského povstání za nezávislost v letech 1837-1838, podporované především francouzsky mluvícími Kanaďany v Québecu a v Ontariu líčí Verne příběh dvou synů zrádce, kteří se snaží svým hrdinstvím očistit rodinné jméno od potupy.
Tímto zrádcem byl advokát Morgaz, který roku 1825 za padesát tisíc dolarů a za slib beztrestnosti prozradil představitelům britské koloniální moci jména vedoucích představitelů připravovaného povstání. Tři z nich pak byli popraveni a další obdrželi dlouholeté tresty vězení. Nenávist francouzsky mluvících Kanaďanů k rodině Morgazů byla tak obrovská, že Morgaz, jeho žena a dva synové museli neustále prchat z místa na místo, až nakonec starý Morgaz spáchal sebevraždu. Zbytek rodiny Morgazů zavrhuje své jméno a stávají se Bezejmennými. Především oba synové zasvěcují celý svůj další život přípravě nového povstání a stávají se legendou. Zhruba po deseti letech povstání skutečně vypukne, ale přes počáteční úspěchy je díky vojenské přesile Britů opět poraženo. Následná britská pomsta na osadnících je krutá. V posledním střetnutí povstalců s koloniálním vojskem u Niagarských vodopádů pak končí i tragický osud rodiny Bezejmenných.
Přes rozsáhlé líčení politického pozadí děje, průběhu povstání i zeměpisu Kanady vytvořil Jules Verne vskutku strhující dílo, ve kterém proti sobě postavil touhu osadníků po svobodě na straně jedné a britské zločiny na straně druhé. Pro Verna neobvyklý je také dramatický milostný příběh s tragickým koncem.
Ilustrace
Knihu Bezejmenná rodina ilustroval Georges Tiret-Bognet
Česká vydání
- Bezejmenná rodina, Eduard Beaufort, Praha 1912, přeložil Vítězslav Unzeitig, dva svazky,
- Bezejmenná rodina, J. R. Vilímek, Praha 1930, přeložil Vítězslav Unzeitig, znovu 1938.
- Bezejmenná rodina, SNDK, Praha 1960, přeložila Anna Kučerová,
- Bezejmenná rodina, Návrat, Brno 1994, přeložil Vítězslav Unzeitig, znovu 1999 a 2003 a Omega, Praha 2018.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bezejmenná rodina na Wikimedia Commons - Famille-sans-nom Archivováno 15. 12. 2006 na Wayback Machine - francouzský text románu
Autoritní data  |
|
|---|
Média použitá na této stránce
An illustration from Jules Verne's novel "Family Without a Name" (1887-88) drawn by Georges Tiret-Bognet.
Frontispiece from Jules Verne's novel "Family Without a Name" (1887-88) drawn by Georges Tiret-Bognet.
Původní ilustrace Georga Tiret-Bogneta.
An illustration from Jules Verne's novel "Family Without a Name" (1887-88) drawn by Georges Tiret-Bognet.
An illustration from Jules Verne's novel "Family Without a Name" (1887-88) drawn by Georges Tiret-Bognet.
An illustration from Jules Verne's novel "Family Without a Name" (1887-88) drawn by Georges Tiret-Bognet.