Bezengská stěna
| Bezengská stěna | |
|---|---|
 Tábor Bezengi (2005) | |
| Nejvyšší bod | 5 201 m n. m. (Šchara) |
| Délka | 17 km |
| Nadřazená jednotka | Velký Kavkaz Hlavní kavkazský hřeben |
| Světadíl | Asie / Evropa |
| Stát |  Gruzie Rusko |
| Povodí | sever: Těrek jih: Inguri |
| Souřadnice | 43°1′23″ s. š., 43°2′52″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bezengská stěna, též Stěna Bezengi (rusky Безенгийская стена, Bezengijskaja stěna;[1] gruzínsky ბეზენგის კედელი, Bezengis kedeli), gruzínsky též Pitsrula,[2] je nejvyšší částí hlavního kavkazského hřebene. Nese název podle horské oblasti Bezengi v Kabardsko-balkarské republice, která je součástí Ruska.
Jedná se o 12 až 17 km (údaje se různí) dlouhou část masívu hlavního hřebene Velkého Kavkazu. Severní svah stěny se nachází na území ruské Kabardsko-balkarské republiky a vytváří strmou stěnu až do nadmořské výšky přibližně 3000 m k ledovci Bezengi. Jižní svah je na území Gruzie (kraj Samegrelo-Horní Svanetie) a vytváří složitý reliéf, místy se skalními stěnami a ledovcovou náhorní rovinu.
Geologie a geomorfologie
Masiv je tvořen zejména proterozoickými až spodně paleozoickými horninami, zejména plagiogranity, plagiorulami, křemennými diority a krystalickými břidlicemi. Na jihu vystupují v úzkém pásu podél vyvřelých hornin různé spodně jurské břidlice, pískovce, slepence a křemence. Reliéf je utvářen činností současných i pleistocenních ledovců, intenzivním fyzikálním zvětráváním a fluviální erozí. Sněžná čára je ve výškách 3200 – 3500 m a postoupila vzhůru asi o 150 – 200 metrů během 19. a 20. století.[2]
Geografie
Masív bezengské stěny je ohraničen:
- Na západoseverozápadě průsmykem Caneri (3887 m n. m.) na úbočí hory Lalver
- Na východoseverovýchodě průsmykem Dychnauš (3836 m n. m.) na úbočí hory Šchara[1]
Bezengskou stěnu přibližně tvoří následující vrcholy (od severozápadu k jihovýchodu):[3]
- Lalver (4 350 m)[1]
- Pik Jesenina, též Bezejmenná 4310 (4 310 m), nazvaný podle S. A. Jesenina
- Gistola (vrcholy 4 310 m a 4 960 m)[1]
- Katyn-Tau (4 970 m)[1]
- Pik 4859 (4 859 m)
- Džangi-Tau (západní vrchol 5 058 m,[1] hlavní vrchol 5 059 m, východní vrchol 5 038 m)
- Pik Šota Rustaveli (4 860 m)[1]
- Šchara (západní vrchol 5 068 m,[1] hlavní vrchol 5 201 m)
Výčet je sestaven podle horolezeckých průvodců, databází horolezeckých cest a popisů horolezeckých výstupů, takže neodpovídá starým sovětským mapám generálního štábu, které uvádí z velké části odlišnou lokalizaci jednotlivých vrcholů.
Alpinismus
Bezengská stěna je oblíbeným místem alpinistů. Pod severní stěnou je vybudovaná horolezecká základna zvaná „tábor Bezengi“.
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Muraille de Bezengui na francouzské Wikipedii a Безенги na ruské Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2018-09-18]. Heslo БЕЗЕНГИ́ЙСКАЯ СТЕНА́. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-18. (rusky)
- ↑ a b TIELIDZE, Levan. Geomorphology of Georgia. [s.l.]: Springer, 2019. 289 s. ISBN 978-3-319-77763-4. Kapitola Central Greater Caucasus Watershed Range, s. 121–126. (anglicky)
- ↑ Mapa oblasti Bezengi na stránkách horoklubu Vyšehrad
Související články
Média použitá na této stránce
.svg)
Georgian flag in Pantone MS.
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Autor: Tadeáš Gregor, Licence: CC BY-SA 3.0
Panorama hlavního kavkazského hřebene mezi horami Katyn-Tau a Šchara.
Černě: názvy dle ruských průvodců z různých zdrojů (například Naumov (1985): Gory Svanetii), neuvedené v topografických mapách.
Červeně: názvy ze sovětských topografických map neshodující se místně s názvy z průvodců.
Modře: názvy shodné v topografických mapách i průvodcích.