Bezodtoká oblast

Oblast Kaspického moře je příkladem bezodtoké oblasti

Bezodtoká oblast je území na zemském povrchu, které buď není odvodňováno vůbec (bezvodá oblast, např. poušť), nebo sice je odvodňováno, ale voda neodtéká do žádného moře, které by bylo částí světového oceánu. Dá se definovat i jako území nepatřící k úmoří žádného oceánu.

Výskyt a charakteristika

V současnosti je mezi bezodtoké oblasti počítáno přibližně 32 mil. km², což je 21,5 % z celkové zemské rozlohy souše. Nacházejí se zejména v suchých centrálních částech kontinentů, hlavně kolem obratníků. Nejrozsáhlejší souvislou bezodtokou oblastí na světě je centrální Eurasie, další se vyskytují na Sahaře, na Arabském poloostrově, v centrální Austrálii, v oblasti pouště Kalahari, ve Velké pánvi a ve středních Andách. (V jistém smyslu jsou bezodtoké také zaledněné oblasti (drtivá většina Antarktidy a Grónska), nemající povrchový odtok.)

Zdaleka největší „bezodtokou“ řekou je Volha, odvodňující značnou část Ruska a ústící do Kaspického moře. Další významné toky bezodtokých oblastí jsou Ural, Těrek, Kura, Emba (vše též do Kaspického moře), Amudarja, Syrdarja (obě do Aralského jezera), Tarim (do jezera Lobnor nebo Karakošun), Okavango (do stejnojmenných bažin), Šari, Komaduru-Jobe (obě do jezera Čad), Medvědí řeka (do Velkého Solného jezera), Humboldtova řeka (do Humboldtova jezera), Jordán (do Mrtvého moře) nebo Desaguadero (do jezera Poopó).

Bezodtoké oblasti patří vlivem své obecné suchosti a odlehlosti od moře k málo (až nejméně) zalidněným, periferním částem světa; výjimkou je především povodí Volhy, které má mírné klima a vláhy relativní dostatek.

V aridních oblastech při přílišném výparu dochází ke zvyšování salinity jezerních vod, ve kterých se postupně začínají tvořit solné útvary, jako například travertiny, pisoidy a solná krusta. Takováto bezodtoká jezera se nazývají playas. V některých oblastech se playas ekonomicky využívají pro těžbu přírodní soli vzniklé odpařováním.

Environmentální hrozby

Plocha bezodtokých oblastí se vinou desertifikace ve světě zvětšuje. Jde především o oblast subsaharské Afriky, kde se tento jev projevuje velmi nápadně. Další problémovou oblastí je Aralské jezero, jehož přítoky Syrdarja a Amudarja jsou podél svých toků masivně využívány na zemědělské zavlažování, což má za následek výrazné snížení (až vymizení) přítoku do jezera a jeho vysychání.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Caspian Sea from orbit.jpg
This is a view from orbit of the Caspian Sea as imaged by the MODIS sensor on the Terra satellite. Caption: The original caption from NASA: ::"The northern part of the Caspian Sea is plagued by a process called eutrophication, in which agricultural run-off rich in fertilizers stimulates rampant growth of algae in the water. The death and decay of these algae robs the water of oxygen, with obvious negative consequences for aquatic life. This image of the Caspian Sea shows swirls of green and blue near the mouth of the Volga River (top center), which indicate the presence of algae. The bright blue color of the northeastern part of the sea may be due to a mixture of plant life and sediment, for this is where the sea is most shallow. This image is from the Moderate Resolution Imaging Spectroradiometer (MODIS) on the Terra satellite on June 11, 2003.