Bezorebné obdělávání půdy

Bezorebné obdělávání půdy (anglicky no till farming), je moderní způsob obdělávání půdy, který podle francouzského agronoma Claude Bourguignona snižuje erozi, chrání edafon, šetří pohonné hmoty a spotřebovává méně dusíkatých hnojiv. Je tedy výrazně ekologičtější než klasické konvenční zpracování půdy. (orba)

Jednou z hlavních výhod bezorebného obdělávání půdy je zvýšení obsahu organické hmoty v půdě. Six a spol. (2002) vysvětlují, že při použití bezorebného obdělávání půdy se udržuje v půdě vyšší množství organické hmoty, což zlepšuje kvalitu půdy a zvyšuje její schopnost ukládat oxid uhličitý. Zbytky organické hmoty tvoří zejména nezapravené části předplodin či meziplodin.[1]

Technologie bez orby pro podmínky České republiky lze členit do tří skupin:

- minimalizace s kypřením půdy do zvolené, zpravidla malé hloubky,

- půdoochranné zpracování, kde zůstává nejméně 30 % povrchu půdy po zasetí pokryto zbytky předplodiny nebo meziplodiny,

- přímé setí – setí do nezpracované půdy[2]

Druhy setí v případě bezorebného zpracování půdy se liší v závislosti na zpracování půdy a úpravě rostlinných zbytků. Mezi nejrozšířenější technologie patří tzv. no-till, strip-till, mulch-till a reduced-till. No-till znamená přímé setí do nezpracované půdy přímo po sklizni, strip-till zahrnuje zpracování půdy jen v pruzích, mulch-till využívá přirozeného rozkladu rostlinného materiálu, který se používá jako mulč a reduced-till, při kterém se půda zpracovává do hloubky maximálně 10 cm.[2]

Tento způsob hospodaření je používán hlavně na rozsáhlých polích v Severní a Jižní Americe a Austrálii.[3] Půda, která je v současné době obdělávána bezorebně mimo Severní Ameriku, tvoří zhruba 14,7% celkového světové orné půdy. Procento obdělávání půdy touto metodou se zvyšuje o přibližně 25 milionů akrů ročně. V roce 2021 bylo dle webu no-tillfarmer.com obděláváno bezorební metodou až 507,6 milonů akrů orné půdy.[4]

Jiné zdroje uvádí, že je celosvětově užíván na 124 milionech hektarů.[5][6]

Rizika[4]

Bezorebné zemědělství:

  • výrazně podporuje šíření škůdců, chorob a plevelů
  • potřeba časté a nákladné chemické ochrany rostlin, především herbicidy, zvyšuje se riziko rezistence plevelů
  • znemožňuje efektivně (se zaoráním) používat statková hnojiva, technologie preferuje hnojiva průmyslová
  • dochází k degradaci půdy, která není provzdušňována
  • podporuje riziko ztužování půd
  • není vhodná pro vlhké a již ztužené půdy
  • vyžaduje specializovanou techniku

Odkazy

Reference

  1. ↑ SIX, J.; CONANT, R. T.; PAUL, E. A. [No title found]. Plant and Soil. 2002, roč. 241, čís. 2, s. 155–176. Dostupné online [cit. 2023-04-04]. DOI 10.1023/A:1016125726789. 
  2. ↑ a b INFO@CTPZ.CZ, ČTPZ. Výzkum - Zpracování půdy a zakládání porostů v podmínkách probíhající klimatické změny- nové technologie a jejich aplikace pro omezení projevů eroze a dalších negativních jevů. - | ČTPZ. www.ctpz.cz [online]. [cit. 2023-04-04]. Dostupné online. 
  3. ↑ UHLÍŘ, Martin: Kolik stojí příroda. Respekt 24. 14. června 2010: s. 80–83. Dostupné online v placené části webu.
  4. ↑ a b Worldwide No-Till Acres Increase 93% in 10 Years. www.no-tillfarmer.com [online]. [cit. 2023-04-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Rolf Derpsch: Direktsaat (Stand: 15. April 2014). Direktsaat: Nachhaltiger Ackerbau im Neuen Jahrtausend.
  6. ↑ Horst Eichhorn (Hrsg.): Landtechnik. 7. Auflage. Ulmer, Stuttgart 1999, ISBN 3-8001-1086-5, S. 311 u. 316.

Související články

Externí odkazy