Bezpečnost

Bezpečnost je ochrana systému před hrozbami a riziky. Může se například jednat o systém společenský, technický či přírodní. Zvyšování bezpečnosti vyžaduje náklady jí věnované, které potom nebudou investovány jinam, a často vede k snižování spolehlivosti systému[1] či omezování svobod.[2] Konkrétně o rozhodování mezi bezpečností a svobodou řekl Benjamin Fanklin: „Ti, kteří by se vzdali neodmyslitelných svobod k získání trochy dočasné bezpečnosti, si nezaslouží svobodu ani bezpečnost.“[3]

Maslowova pyramida lidských potřeb

Bezpečnost je zařazena v Maslowově hierarchii lidských potřeb, která se člení na pět stupňů. Potřeba bezpečí stojí na druhém místě, hned po fyziologických potřebách, do kterých se řadí např.: potřeba potravy, spánku, tepla atd.

Rozeznáváme bezpečnost jednotlivce, rodiny, státu, až po bezpečnost celé lidské společnosti[4].

V rámci bezpečnosti se vymezují dva základní pojmy, a to bezpečnost a bezpečí. Bezpečí se vztahuje k samotnému jedinci a bezpečnost má spíše skupinový charakter, tzn. bezpečnost skupiny lidí.

Bezpečnost v širším pojetí znamená eliminace nežádoucích stavů. Mezi nežádoucí stavy se mimo jiné řadí hrozba a riziko. I přes to, že tyto dva termíny mají zcela odlišný charakter, tak jsou spolu úzce spojeny a vzájemně se doplňují. Hrozba má objektivní povahu. Hrozba účinkuje vždy nezávisle na prostoru, kde vystupuje. Zatímco riziko má objektivní povahu a je spojeno s rozhodováním subjektů, kteří jsou vystaveni určité hrozbě. [5]

Hrozbě mohou být vystaveny všechny oblasti lidského života. Mezi ty nejčastěji ohrožované oblasti patří zdraví, ekonomika, kultura, vzdělávání atd. [6]

Bezpečnost je implementována v několika různorodých okruzích, jako je například finanční bezpečnost, sociální zabezpečení, vojenská a národní bezpečnost, mezinárodní vztahy, ochrana životního prostředí atd. [7]

Etymologie

Slovo je odvozeno od slova péče (staročesky a staroslověnsky pečalь) ve významu starost – bez péče = bez starosti, bez útrap.[8]

Angličtina používá jemnější významy safety a security.

Typy a příklady bezpečnosti

Zajišťování bezpečnosti

Mezi základní povinnosti každého státu patří zajišťování bezpečnosti. [5]

Hlavní prioritou každého státu v oblasti bezpečnosti je, aby byl stát schopen si zachovat své území, hodnoty a kvalitu života obyvatel daného státu. [9]

Podle Ústavního zákona o Bezpečnosti České republiky č. 2, odst. 1 „je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy České republiky nebo ve značném rozsahu vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí anebo je-li třeba plnit mezinárodní závazky o společné obraně, může se vyhlásit podle intenzity, územního rozsahu a charakteru situace nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav“. [10]

Na zajišťování bezpečnosti a na dohledu, zda je bezpečnost dodržována, se účastní v České republice hned několik složek státu. Níže jsou uvedeny pouze některé.

Mezi hlavní složky bezpečnostního systému České republiky se řadí Ozbrojené síly České republiky a Integrovaný záchranný systém.

Primárním cílem ozbrojených sil je zajišťovat obranu státu. Ozbrojené síly se dále člení na:

Mezi významné komponenty Integrovaného záchranného systému zajišťující bezpečnost patří:

Další skupinou, která se podílí na zajišťování bezpečnosti jsou Bezpečnostní sbory ČR. Mezi tyto složky patří Vězeňská služba České republiky, Celní správa České republiky, Generální inspekce bezpečnostních zdrojů a spoustu dalších. [11]

Rozdělení bezpečnosti

Bezpečnost se rozlišuje na dvě základní hlediska, a to bezpečnost vnitřní a vnější. Mezi vnitřní a vnější bezpečnostní neexistuje jasná hranice, jelikož tyto dvě odvětví bezpečnosti spolu úzce souvisí a prolínají se.

Vnitřní bezpečnost v rámci státu zabezpečuje vnitřní pořádek, dále se zabývá ochranou životů, zdraví a majetku osob žijící na území daného státu, zajišťuje zachování vnitřních funkcí a demokratických základů státu a chrání životní prostředí před hrozbami pocházející z území státu.

Stát v oblasti vnější bezpečnosti obstarává nedotknutelnost hranic státu, chrání nezávislost, územní celistvost a svrchovanost státu. Na vnější bezpečnost státu mají také vliv vztahy (ekonomické, politické, vojenské) mezi jednotlivými státy. [12]

Reference

  1. https://arxiv.org/abs/1311.6020 - Security versus Reliability Analysis of Opportunistic Relaying
  2. http://neviditelnypes.lidovky.cz/evropa-radsi-bezpecnost-nez-svobodu-verze-2-0-fmw-/p_zahranici.aspx?c=A160911_165421_p_zahranici_wag - EVROPA: Radši bezpečnost než svobodu, verze 2.0
  3. https://techcrunch.com/2014/02/14/how-the-world-butchered-benjamin-franklins-quote-on-liberty-vs-security/
  4. SAK, Petr. Úvod do teorie bezpečnosti: Nekonvenční pohledy na minulost, přítomnost a budoucnost lidstva. [s.l.]: Petrklíč, 2018. 271 s. ISBN 978-80-7229-652-1. 
  5. a b c BALABÁN, Miloš; STEJSKAL, Libor, a kol. Kapitoly o bezpečnosti. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2010. 483 s. ISBN 978-80-246-1863-0. 
  6. KOVALCHUK, Olha; KASIANCHUK, Mykhailo; KARPINSKI, Mikolaj, et al. Decision-Making Supporting Models Concerning the Internal Security of the State [online]. INTL JOURNAL OF ELECTRONICS AND TELECOMMUNICATIONS, 2022-12-11 [cit. 2023-12-08]. Dostupné online. 
  7. ZEDNER, Lucia. Security. [s.l.]: Routledge 217 s. Dostupné online. ISBN 978-1-135-24901-4. (anglicky) Google-Books-ID: X2eNAgAAQBAJ. 
  8. https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bezpecnost-etymologie-slova
  9. ORAKHELASHVILI, Alexander. Collective Security. [s.l.]: OUP Oxford 408 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-957984-6. (anglicky) Google-Books-ID: z8dsDTHfzCsC. 
  10. INFO@AION.CZ, AION CS-. 110/1998 Sb. Ústavní zákon o bezpečnosti ČR. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2023-12-11]. Dostupné online. 
  11. ŠČUREK, Radomír. Základy bezpečnostní politiky [online]. Ostrava: MŠMT, 2021 [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. 
  12. SOUČEK, Vladimír; STAŇOVÁ, Eva; LINHART, Martin, a kol. Vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek: Krizové řízení [online]. Praha: Odbor bezpečnostní politiky MV ČR, 2005 [cit. 2023-12-11]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Maslowova pyramida potřeb - černobíle.jpg
Autor: Raveninthefog, Licence: CC BY-SA 4.0
Maslowova pyramida (potřeb) je hierarchie lidských potřeb, kterou definoval americký psycholog Abraham Harold Maslow v roce 1943.