Bezvřetenový tkalcovský stav

Bezvřetenový tkalcovský stav je technické zařízení vyvinuté československými odborníky umožňující pohodlnou výrobu vlákna nitě.[1]

Historie

Vývoj technologie probíhal od začátku šedesátých let 20. století ve Výzkumném ústavu bavlnářském (VÚB) v Ústí nad Orlicí. Práce na stroji byly zaštítěny státním úkolem definovaným roku 1963.[1] Po úspěšném vývoji zařízení předvedli pracovníci na konci šedesátých let svůj výtvor rovněž československému prezidentovi Ludvíku Svobodovi, který do závodu zavítal na návštěvu.[2] Výtvor patřil i mezi exponáty prezentované v československém pavilonu na Světové výstavě (EXPO) 1967Montréalu.[3] V témže roce (1967) zahájila v Ústí nad Orlicí provoz první bezvřetenová přádelna na světě, v níž tehdy pracovalo deset tkalcovských strojů (typu BD 200).[1] V letech 1967 a 1969 navíc výzkumný ústav k podpoře povědomí o vyvinutém stroji uspořádal v Praze mezinárodní konference na téma bezvřetenového předení.[1]

Výhody stroje

Technologie bezvřetenového předení umožňuje zefektivnit činnost dopřádání díky jejímu zjednodušení, které vede k několikanásobnému zvýšení počtu vyrobené příze, jež vykazuje předepsanou pevnost. Zařízení snížilo počet potřebných operací vyvinulo křížově vinutou cívku bez nutnosti přesoukání, která je využitelná v dalším postupu výroby tkanin a pletenin. Stroj má navíc jednoduchou obsluhu poskytující podmínky pro její automatizaci. Umožňuje navíc spřádat širokou plejádu materiálů od jemných chemických vláken až po směsi s hrubým kotonizovaným lnem či konopím. Lze na něm zpracovat též znečištěné nebo vigoňové suroviny.[1]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e RIPKA, Josef. Rotorové předení. Ústí nad Orlicí: Výzkumný ústav bavlnářský 8 s. Dostupné online. 
  2. RŮŽIČKA, Jiří K. Sice se moc nezdržovali, ale přijeli všichni. Od Masaryka po Klause. iDNES.cz [online]. 2013-01-27 [cit. 2023-11-04]. Dostupné online. 
  3. RŮŽIČKA, Vratislav. Československý pavilón na Světové výstavě v Montrealu. Architektura ČSSR. 1967, čís. 10, s. 656. 

Literatura

  • ROHLENA, Václav; BOUŠEK, Alois. Bezvřetenové předení. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1974. 438 s.