Bhútán

Bhútánské království འབྲུག་ཡུལ (Dugjul)
vlajka znak
Hymna Druk tsendhen
Geografie
Poloha Bhútánu
Hlavní město	Thimphu
Rozloha	38 394 km² (131. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod	Kula Kangri (7 553 m n. m.)
Časové pásmo	+6
Poloha	27°27′ s. š., 90°30′ v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	741 700[1] (165. na světě, 2005)
Hustota zalidnění	20 ob. / km² (154. na světě)
HDI	▲ 0,613 (střední) (131. na světě, 2007)
Jazyk	dzongkha (úřední), dále spisovná čínština, tibetské dialekty (bumthakpä, šarčokpä), nepálské dialekty, ásámština, angličtina
Náboženství	buddhismus 75 %, hinduismus 22 %, sikhismus[2],islám, bönismus
Státní útvar
Státní zřízení	konstituční monarchie (s aktivním zapojením panovníka do politiky)
Vznik	8. srpna 1949 (nezávislost na Indii)
Král	Džigme Khesar Namgjel Wangčhug
Předseda vlády	Tshering Tobgay[3]
Měna	bhútánský ngultrum a indická rupie (BTN a INR)
HDP/obyv. (PPP)	8 370[4] USD (112. na světě, 2015)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	064 BTN BT
MPZ	BHT
Telefonní předvolba	+975
Národní TLD	.bt
multimediální obsah na Commons

Bhútán (v dzongkä འབྲུག་ཡུལ་ Dugjul, Wylie 'brug-yul), plným názvem Bhútánské království, je vnitrozemský stát v jižní Asii. Leží na východním konci himálajských hor. Na jihu, východě a západě sousedí s Indií, na severu s Tibetskou autonomní oblastí v Čínské lidové republice. Od nedalekého Nepálu je Bhútán oddělen indickým státem Sikkim. Bhútánu se někdy říká „země hřmícího draka“.

V roce 2011 navázala Česká republika diplomatické styky s Bhútánem.^[5][6] O ty usilovala již od roku 2000. Kromě Česka navázal Bhútán diplomatické styky s dalšími devíti zeměmi. Do roku 2011 měla země oficiální diplomatické styky navázány pouze s 26 zeměmi světa.^[5] Mezi nimi nebylo ani pět stálých členů Rady Bezpečnosti OSN. V Evropě má Bhútán navázány styky s osmi zeměmi a velvyslanectví má pouze v Ženevě a Bruselu.^[5]

1777

1786

Dvě Rennellovy EIC mapy britských území v Indii roku 1777 ukazující polohu Tibetu a Bhútánu na sever od Nepálu a Indie

Počátky dějin Bhútánu jsou obestřeny tajemstvím. Historikové se domnívají, že zhruba od 9. století území postupně osidlovaly kmeny, které přicházely z Tibetu. V 11. století zde vytvořily vlastní stát. V 17. století se Bhútán stal knížectvím, které bylo závislé na Tibetu, později jej ovládli Číňané. V té době se v Bhútánu objevil nový sjednotitel, Namgjal, který zkonsolidoval celé území a zavedl právní řád. Také vynikal častými nájezdy a únosy obyvatel na území tehdejší Indie. Po smrti tohoto pro Bhútán výjimečného vládce se říše po mnohá staletí zmítala v kmenových rozbrojích. V roce 1772 se rozhořel spor s Východoindickou společností, který i přes mír uzavřený v roce 1777 vedl k vyvlastnění osmnácti údolí (v roce 1865) a hlavních dopravních cest. Tím byla země fakticky anektována Velkou Británií. Kmenové boje pokračovaly až do 19. století, kdy se k moci dostal po vítězné bitvě v roce 1885 Ugjan Wangčhug, který byl posléze, v roce 1907, jmenován světskými velmoži a vysokými lámy dědičným králem. Roku 1910 se Bhútán stal britským protektorátem. V roce 1949 kontrolu nad zahraniční a obrannou politikou země převzala Indie. Nevolnictví v Bhútánu bylo zrušeno až v roce 1956. Od roku 1971 je Bhútán členem OSN. V letech 1990–1999 zde platil zákaz sledování zahraničních televizních stanic. Až v roce 2000 byl zpřístupněn internet. Od roku 2004 je v zemi zakázán prodej tabáku a platí zde zákaz kouření.

Bhútánská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 diagonálně děleným od dolního rohu k hornímu cípu. Horní trojúhelníkové pole je žluté, dolní je oranžové. Uprostřed vlajky je umístěn bílý drak hledící k vlajícímu okraji, a jehož osa těla je rovnoběžná s diagonálou.

Bhútánský státní znak je kulatý a skládá se z diamantu-blesku (dorje), který se nachází nad květem lotosu, kolem toho je šperk a na rozích znaku jsou dva draci.^[ujasnit]

Bhútánská hymna je píseň Druk tsendhen (česky Království hromového draka). Hudbu písně složil Aku Tongmi a slova napsal Dasho Gyaldun Thinley.

Bhútán je typickým příkladem hornaté země. Skoro 50 % rozlohy se nachází v nadmořské výšce přes 3 000 m. Nejvyšší horou této malé země je Gangkhar Puensum, která je vysoká 7 570 m n. m. Ve výškách nad 4 500 m n. m. leží trvale sníh a vyskytují se zde horské ledovce. Říční síť země je hustě rozvinutá, nejdůležitějšími řekami jsou Amo, Kuri, Manas a Sankoš (nejdelší řeka země dlouhá 190 km). Lesy pokrývají více než 55 % rozlohy země. V jižní části země jsou monzunové lesy, ve vyšších polohách jsou lesy smíšené, složené z borovic, jedlí, dubů a pěnišníků. V lesích a na horách svůj domov nachází mnoho savců, mimo jiné sloni, takini, tygři, irbisové, levharti, medvědi pyskatí, různé druhy jelenů, divokých ovcí a hlodavců. Žijí zde i různí primáti, např. vzácný hulman zlatý (Trachypithecus geei). Bohatá je též ptačí fauna zahrnující více než 770 druhů.

• 
  Orientační mapka Bhútánu
• 
  Fyzická mapa Bhútánu
• 
  Údolí Haa
• 
  Gangkhar Puensum
• 
  Takin je bhútánské národní zvíře

Na většině území převládá chladné a suché vysokohorské podnebí, na jihu ale převládá subtropické klima vlhkého monzunového typu. Období dešťů trvá od dubna (či od května) do září až října. Průměrně v Bhútánu ročně spadne 1 500 až 3 000 mm srážek. V hlavním městě země Thimphu je průměrná teplota v lednu 0 °C a úhrn srážek 15 mm, v červenci pak 15 °C a 373 mm.

Měnou je bhútánský ngultrum (česky ngultam), který je navázán na indickou rupii. Rupie je vedle ngultrumu také používána jako zákonné platidlo.

Ekonomika země je jedna z nejmenších na světě, ale v posledních letech velmi rychle roste, například v roce 2005 se HDP narostl o 8 %, v roce 2006 o 14 % a v roce 2007 dokonce o 22,4 %. To bylo především v důsledku dokončení stavby hydroelektrárny Tala. V roce 2015 byl odhadovaný HDP v přepočtu na paritu kupní síly na hlavu 8 253 USD. Do roku 2019 by toto číslo podle odhadu MMF mělo narůst na 12 tisíc USD.

Hlavním odvětvím ekonomiky je výroba elektrické energie v hydroelektrárnách a její prodej do Indie. Zemědělství je neméně důležité, protože poskytuje obživu 55,4 % populace.^[7] Celkem rozvinuté je lesnictví. Těží se hlavně týkové dřevo, lak, šelak a vosk. Zatím nepříliš velkou, ale čím dál tím více významnější roli hraje i cestovní ruch. Vstup do země je zdarma pouze pro občany Indie a Bangladéše. Bhútán v roce 2011 navštívilo 37 482 turistů.^[8] Hranice byly cizincům otevřeny až v roce 1974.

Hlavním exportním partnerem Bhútánu je Indie, kam se vyváží 58,6 % celkového exportu. Následují Hongkong (30,1 %) a Bangladéš (7,3 %). Hranice s Tibetem je uzavřena, takže obchod s Čínou je zanedbatelný. Importní partneři jsou Indie (74,5 %), Japonsko (7,4 %) a Švédsko (3,2 %). Import převyšuje export, takže země má negativní obchodní bilanci.

Orná půda zaujímá pouhých 8 % rozlohy státu, pastviny pak dalších 6 %. Pěstuje se hlavně rýže, pšenice, ječmen, proso, kukuřice, brambory, juta, pohanka, bavlna, luštěniny a tabák. Na jihu je rozvinuté sadařství. Kočovníci pasou koně, ovce, jaky, muly a kozy, dále se chovají prasata a skot.

Zásadní pro ekonomiku Bhútánu je již zmíněná hydroenergie. Průmysl je ve stádiu vzniku, teprve v 70. letech zde vznikaly první průmyslové závody: textilní, zpracovávající ovoce, vodní elektrárny, cementárny, sirkárny a pily. Dnes se vyrábí hlavně ocel, feroslitiny a cement. Dlouhou tradici zde mají umělecká řemesla jako tkalcovství, řezbářství, výroba ručních zbraní a kovových předmětů. Poslední dobou se v Bhútánu rozvíjí také technologický sektor, například zelené technologie a elektronické obchodování. V roce 2012 byl otevřen Thimphu TechPark, který podporuje startupy.^[9]

Těží se černé uhlí, vápenec, mramor, sádrovec a grafit.

©Christopher J. Fynn / Wikimedia Commons, CC BY 2.5

Politický systém Bhútánu se vyvinul z absolutní monarchie v konstituční monarchii. V roce 1999 čtvrtý král Bhútánu, Džigme Sengge Wangčhug, vytvořil Radu ministrů (Lhengye Zhungtshog). Hlavou státu je Duggjalpo (Wylie: 'brug rgyal-po), neboli Dračí král. Pátým Dračím králem je v současnosti Džigme Khesar Namgjal Wangčhug, který vládne od roku 2008.

Značné změny v politickém uspořádání proběhly v roce 2005, kdy čtvrtý král Džigme Sengge Wangčhug neočekávaně oznámil abdikaci ve prospěch svého syna Džigme Khesara Namgjala Wangčhuga, a zároveň oznámil přechod k demokracii a vypsání vůbec prvních voleb v historii Bhútánu. Jednokomorový parlament Cchogdu byl zrušen a namísto něj byl vytvořen dvoukomorový Parlament Bhútánu. Horní komorou je Národní rada a dolní komorou je Národní shromáždění. Volby do Národní rady se konaly v letech 2007 a 2013, zatímco volby do Národního shromáždění se konaly v letech 2008 a 2013. Voleb do Národního shromáždění v roce 2008 se zúčastnily dvě strany, Lidová demokratická strana a Druk Phuensum Tshogpa, přičemž Druk Phuensum Tshogpa získala 45 z 47 křesel. V roce 2013 naopak zvítězila Lidová demokratická strana, která získala 54,88 % a 32 křesel.

AsDB, BIMSTEC, CP, FAO, G-77, IBRD, ICAO, IDA, IFAD, IFC, IMF, Interpol, IOC, IOM (pozorovatel), ISO (zpravodaj), ITU, NAM, OPCW, SAARC, SACEP, UN, UNCTAD, UNESCO, UNIDO, UPU, WCO, WHO, WIPO, WMO, WToO, WTO (pozorovatel)

Podle sčítání lidu v roce 2005 měl Bhútán 634 982 obyvatel, podle odhadu z roku 2012 to bylo 742 737 obyvatel. Hlavními etnickými skupinami jsou Ngalopové, kteří žijí v západním Bhútánu a mluví národním jazykem dzongkha, Šarlopové, kteří žijí ve východním Bhútánu a mluví jazykem cchangla, a Lhocchampové, kteří žijí na jihu Bhútánu a mluví nepálsky. Dále zde žijí různé menší kmeny. Všechny jazyky Bhútánu kromě nepálštiny patří do tibetobarmské jazykové skupiny.

Lhotšampové jsou převážně hinduisté indického a nepálského původu, oproti zbytku populace, která je převážně mongoloidního původu. Žijí v jižní části země, kde je teplejší klima, a mají jiné zvyky. Jsou proto bhútánskou vládou a majoritní buddhistickou společností diskriminováni. V 80. a 90. letech bylo více než 100 000 Lhotšampů vyhnáno ze země, když je vláda obvinila, že jsou ilegální imigranti a zabavila jim majetek a půdu. Další tisíce jich později emigrovaly z důvodu diskriminace. Mnoho jich dodnes žije v uprchlických táborech ve východním Nepálu, protože jim vláda Bhútánu nedovolila se vrátit, další byli přesídleni OSN, zejména do západních zemí.^[10]

Bhútánská kuchyně využívá převážně lokální produkty, jako jsou obilniny, luštěniny, zelenina a maso. Nejčastějšími úpravami pokrmů je vaření a dušení, na jihu země je také rozšířená příprava jídel pečením a smažením.

Bhútán je rozdělen do 20 distriktů:

Bumthang, Čhukha, Čirang, Dagana, Gelegphug, Ha, Lhünce, Mongar, Paro, Pemagacel, Punakha, Samči, Samdup Džongkhar, Šemgang, Tašigang, Thimphu, Tongsa, Wangdi Phodang

V Bhútánské ústavě je zapsáno, že lesy musí zabírat minimálně 60 % půdy. Proto nebylo překvapením vysázení přesně 108 000 stromků jako připomínka narození prince na začátku března 2016.

V roce 2015 se Bhútánci zapsali do Guinnessovy knihy rekordů poté, co vysadili během jedné hodiny 50 000 stromků.

V Bhútánu se místo hrubého domácího produktu, jako hlavního ukazatele vyspělosti, užívá hrubé národní štěstí.

Slovo Bhútán znamená „okraj Tibetu“.     

Nevolnictví bylo zrušeno v 50. letech 20. století. Televize a internet byly povoleny až v roce 1999.                                                                     

• FILIPSKÝ, Jan, a kol. Dějiny Bangladéše, Bhútánu, Malediv, Nepálu, Pákistánu a Šrí Lanky. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-647-8. 
• VAVROUŠKOVÁ, Stanislava. Bhútán. Praha: Libri, 2009. ISBN 978-80-7277-421-0. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bhútán na Wikimedia Commons
• Průvodce Bhútán ve Wikicestách
• Slovníkové heslo Bhútán ve Wikislovníku
• Výběr významných událostí v historii Bhútánu
• Bhútán na buddhismus.cz Archivováno 22. 6. 2007 na Wayback Machine.
• https://www.obhutanu.cz^{[nedostupný zdroj]}
• Bhutan (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-23. (anglicky) 
• Souhrnná teritoriální informace: Bhútán [online]. Businessinfo.cz, 2012-01-09 [cit. 2012-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-09. 
• Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Bhutan Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-21. (anglicky) 
• Bureau of South and Central Asian Affairs. Background Note: Bhutan [online]. U.S. Department of State, 2010-02-02 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
• CIA. The World Factbook - Bhutan [online]. Rev. 2011-05-26 [cit. 2011-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-28. (anglicky) 
• KARAN, Pradyumna P; NORBU, Dawa, a kol. Bhutan [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
• (anglicky) Ústava Bhútánu