Bianca Bellová

Ing. Bianca Bellová
Bianca Bellová (2019)
Bianca Bellová (2019)
Narození20. února 1970 (54 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníspisovatelka, překladatelka, tlumočnice, romanopiskyně a povídkářka
Alma materVysoká škola ekonomická v Praze
Žánrnovela
Tématatlumočení, překlad a literatura
OceněníMagnesia Litera – Kniha roku

European Union Prize for literature Česká kniha – Studentská cena Český literární kánon po roce 1989

EBRD Literature Prize
Manžel(ka)Adrian T. Bell
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bianca Bellová (20. února 1970 Praha) je česká spisovatelka s bulharskými kořeny. Vystudovala VŠE.[1] Pracuje jako překladatelka a tlumočnice z angličtiny, její texty vycházejí v příloze Práva Salon.

Její novela Jezero byla nominována na Literu za prózu v rámci cen Magnesia Litera 2017, nakonec zvítězila v kategorii „Kniha roku“. Za stejnou knihu získala Cenu Evropské unie za literaturu, jakož i Studentskou cenu Česká kniha. Časopis A2 tuto knihu v roce 2020 zařadil do Českého literárního kánonu po roce 1989, tedy do výběru nejdůležitějších českých knih v období třiceti let od sametové revoluce.[2] Autorka získala za knihu r. 2023 i literární cenu EBRD Literature Prize Evropské rozvojové banky, do angličtiny ji přeložil Alex Zucker.[3]

Jejím manželem je Adrian T. Bell, zpěvák kapely The Prostitutes. Mají tři děti.

Dílo

  • BELLOVÁ, Bianca. Sentimentální román. [Praha]: IFP Publishing, 2009. 110 s. ISBN 978-80-903997-5-4. 
  • BELLOVÁ, Bianca. Mrtvý muž. Brno: Host, 2011. 180 s. ISBN 9788072944958. 
  • BELLOVÁ, Bianca. Celý den se nic nestane. Brno: Host, 2013. 140 s. ISBN 978-80-7294-965-6. 
  • BELLOVÁ, Bianca. Jezero. [s.l.]: Host, 2016. 192 s. ISBN 978-80-7491-771-4. [4]
  • BELLOVÁ, Bianca. Mona. 1. vyd. [s.l.]: Host, 2019. 167 s. ISBN 978-80-7577-962-5. 
  • BELLOVÁ, Bianca. Tyhle fragmenty. 1. vyd. [s.l.]: Host, 2021. 197 s. ISBN 978-80-275-0592-0. 
  • BELLOVÁ, Bianca. Ostrov. 1. vyd. [s.l.]: Host, 2022. 184 s. ISBN 978-80-275-1048-1. 
  • BELLOVÁ, Bianca. Transfer. 1. vyd. [s.l.]: Host, 2023. 136 s. ISBN 978-80-275-1804-3. 

Její povídky vyšly také ve sbírkách O Vánocích se dívám do nebe (2012), A celý život budem šťastný... (2012), Miliónový časy. Povídky pro Adru (2014), Možná si porozumíme (2015), Dámská jízda (2016) a Krvavý Bronx (2020, povídka Takové hrubé člověk).

Knihu Jezero v roce 2018 načetla pro Český rozhlas Vltava jako četbu na pokračování Petra Špalková.[5]

Překlady

  • Zrozeni tvořit: objasnění záhad kreativní mysli – Scott Barry Kaufman a Carolyn Gregoireová. Bratislava: Citadella, 2017
  • Cirkadiánní kód: využijte přirozený rytmus svého těla pro zdraví, výkon a zhubnutí – Satchin Panda. Brno: Jan Melvil Publishing, 2020

Odkazy

Reference

  1. HAVLÍKOVÁ, Magdalena. Spisovatelka Bellová: Ještěže nejsme takoví, jako na internetu. iDNES.cz [online]. 2009-11-27 [cit. 2016-09-19]. Dostupné online. 
  2. Český literární kánon po roce 1989 – podzimní literární příloha A2. www.advojka.cz [online]. [cit. 2022-06-03]. Dostupné online. 
  3. Jezero: Nad románem Biancy Bellové. Jezero: Nad románem Biancy Bellové [online]. [cit. 2023-06-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. NOPCA, Jordi. El futur negre que ens espera. Ara.cat [online]. 2020-03-07 [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. (katalánsky) 
  5. Bianca Bellová: Jezero [online]. 2018-01-02 [cit. 2018-03-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Bianca Bellová (2019).jpg
Autor: Jindřich Nosek (NoJin), Licence: CC BY-SA 4.0
Bianca Bellová (2019)