Biblická archeologie
Biblická archeologie, neutrálně syropalestinská archeologie[1] je odvětví archeologie, které se specializuje na místa spojená s Biblí. Úkol biblické archeologie spočívá ve zkoumání dějin osídlení a kulturních dějin Palestiny. Nespočívá jen v potvrzování či vyvracení historicity biblických textů.[2] Její teoretický rámec byl vytvořen v 1. polovině 20. století Williamem F. Albrightem, jehož cílem bylo dokázat historicitu starozákonních příběhů (existenci patriarchů, Exodus a dobytí Kenaanu). S postupujícím výzkumem biblických míst se však ukazovalo, že biblická vyprávění s archeologickými nálezy mnohdy nekorespondují,[3] a tak se zhruba od 70. let 20. století od Albrightovy metody začalo ustupovat – východiskem se stal nalezený archeologický materiál namísto Bible, biblická archeologie přestala sloužit k dokazování Bible a začala vytvářet vlastní rekonstrukci dějin starověkého Izraele.
Reference
- ↑ DILLARD, Raymond B.; LONGMAN, Tremper. Úvod do Starého zákona. Překlad Vilém D. Schneeberger, Pavel Jartym, Pavel Štička. 2. vyd. vyd. Praha: Návrat domů, 2011. 450 s. ISBN 978-80-7255-244-3. S. 19.
- ↑ BERLEJUNG, Angelika. Náboženské dějiny starověkého Izraele. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2017. ISBN 978-80-7429-281-1.
- ↑ BROŽ, Jaroslav. Úvod do Písma svatého 1 [online]. Praha: Katolická teologická fakulta UK, 1999. Kapitola 2.1 Metodologické poznámky, s. 4. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Biblická archeologie na Wikimedia Commons - Biblická archeologie pomáhá rekonstruovat dějiny biblického světa. O expedici Chirbet Qeiyafa v Izraeli s Filipem Čapkem (Forum, časopis Univerzity Karlovy; 12. 4. 2011)
