Biblická poezie (Daniel Raus)

Biblická poezie je série básní od Daniela Rause, odvozená z textů pěti biblických knih.^[1] Jde o knihu Píseň písní, knihu Jób^[2], knihu Kazatel, knihu žalmů a knihu přísloví.

Zvukové nahrávky Biblické poezie vydala obecně prospěšná společnost energeia o.p.s. na pěti samostatných CD i jako komplet.^[3] Vznikly ve studiích DAMU a BITT. Režisérem je Lukáš Hlavica, autorem hudby je Hubert Bittman.^[4][5] Básně jsou přednášeny českými herci, mezi něž patří: Věra Kubánková, Petr Pelzer, Jan Vlasák, Viktor Preiss, Jaromír Meduna, Taťjana Medvecká, Ivan Trojan, Lukáš Hlavica, Igor Bareš, Dana Černá, Helena Dvořáková, Petr Lněnička, Magdaléna Borová a Matouš Ruml.

Biblická poezie vyšla také knižně ve vydavatelství Porta libri. Autorem ilustrací v tomto vydání je Miro Pogran. Píseň písní s podtitulem "Píseň Šalamounova" vydalo už předtím vydavatelství G plus G.^[6]

Některé texty z přebásnění Písně písní použil hudební skladatel Slavomír Hořínka ve skladbě Umírám láskou. V roce 2013 měla premiéru v nastudování orchestru Berg v Kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze.^[7]

Hlavním smyslem přebásnění je podle autora zvýraznění poetické krásy a nadčasové aktuálnosti starověkého textu.^[8] Nahrávka obsahuje zkrácenou verzi textu přebásnění, ve výsledku má 55 minut. Režíroval ji Lukáš Hlavica, jehož hlas se na ní rovněž objevil. Hlavní postavy ztvárnili Ivan Trojan (jako Jób) a Viktor Preiss (jako Bůh)^[1]. Kromě nich vystupují v nahrávce další herci: Jan Vlasák, Petr Pelzer, Igor Bareš, Matouš Ruml, Dana Černá a Lukáš Hlavica.^[9]

Knižně vyšlo přebásnění knihy Jób o rok později, vydala ho Porta libri v roce 2016.^[10] Kniha obsahuje plnou verzi přebásnění, po které následují další texty autora. Věnují se zejména literární stránce této starověké poezie, její historii a kontextu, ve kterém vznikala. V dalších textech Daniel Raus rozebírá otázky a poselství knihy Jób.

Píseň písní – Tisíc barev lásky je název přebásnění biblické knihy Píseň písní. Kromě knižního vydání vyšla jeho parafráze i jako audiokniha s názvem Píseň písní – Padesát odstínů lásky. Smyslem přebásnění je podle autora snaha přiblížit starověký poetický text modernímu člověku. Bez podtitulu vyšla uvedená verze Písně písní ve vydavatelství G plus G^[11] v roce 2006^[12]. Tehdejší název byl Píseň písní – píseň Šalamounova. Některé části později zpracoval hudební skladatel Slavomír Hořínka^[13] ve skladbě Umírám láskou. Nastudoval ji Komorní orchestr Berg^[14], premiéru měla v Praze 22. května 2013 v Akademické farnosti Praha, repríza následně proběhla rovněž v Kostele Nejsvětějšího Salvátora během Noci kostelů^[15]. Představení, označované jako „prostorová kompozice“, vzniklo ve spolupráci s Českým rozhlasem, který odvysílal jeho záznam na stanici Vltava^[7]. Kromě toho vznikl také videozáznam a Český rozhlas veřejně prezentoval také experimentální prostorový zvuk ve formátu 3D (9 kanálů) v barokním refektáři dominikánského kláštera v Praze.^[16] Audiokniha s názvem Píseň písní – Padesát odstínů lásky vyšla v květnu roku 2016. Vystupuje na ní osm herců: Věra Kubánková, Petr Pelzer, Taťjana Medvecká, Viktor Preiss, Dana Černá, Petr Lněnička, Magdaléna Borová a Matouš Ruml. Další knižní vydání s názvem Píseň písní – Tisíc barev lásky^[17] připravilo v roce 2018 nakladatelství Porta libri^[18]. Opět ho doporovází ilustrace, jejichž autorem je Miro Pogran. Obsahuje také pojednání o literární a historické stránce tohoto starověkého textu.

Audiokniha Kazatel – Šalamounův grál vznikla ve studiích DAMU a BITT v letech 2015 a 2016.^[3][19] Celkový čas nahrávky je necelých 47 minut. Režisér Lukáš Hlavica v ní současně vystupuje v hlavní roli starověkého krále Šalamouna. Vybrané části textu pak interpretují čtyři fiktivní postavy: Poeta (Viktor Preiss), Filosof (Petr Pelzer) a Hlasy (Věra Kubánková a Taťjana Medvecká). Prolog a epilog čte Jan Vlasák. Daniel Raus označil knihu Kazatel jako Velepíseň hledání,^[20] tomu odpovídají i akcenty výsledného ztvárnění. Podtitul Šalamounův grál má ilustrovat mocného, úspěšného a bohatého krále s jeho paradoxní frustrací a snahou nahlédnout za oponu pozemského bytí a napít se ze zázračného grálu.^[21]