Štěničník

Štěničník
	Štěničník paprskující (Bifora radians)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	miříkotvaré (Apiales);
Čeleď	miříkovité (Apiaceae);
Rod	štěničník (Bifora); Hoffm., 1816
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štěničník (Bifora) je rod rostlin z čeledi miříkovité. Jsou to jednoleté přímé byliny s jemně členěnými listy a bílými, paprskujícími květy v okolíkovitých květenstvích. Plodem je dvounažka, složená ze dvou kulovitých, téměř hladkých plůdků. Rod zahrnuje 3 druhy a je rozšířen v Evropě, severní Africe, jihozápadní a Střední Asii a jihu USA. V České republice roste vzácně jako teplomilný plevel štěničník paprskující.

Popis

Štěničníky jsou jednoleté, přímé byliny s tenkým vřetenovitým kořenem. Za čerstva páchnou po plošticích. Listy jsou vícenásobně členěné v nitkovité až čárkovité úkrojky. Okolíky jsou složené ze 3 až 8 okolíčků, obal většinou chybí (někdy je přítomen 1 čárkovitý listen), obalíčky jsou tvořeny nitkovitými listeny. Kalich je nezřetelný, koruna bílá a silně paprskující. Plodem je dvounažka, složená ze dvou kulovitých, téměř hladkých plůdků.^[1]

Štěničník Bifora testiculata
Detail olistění štěničníku paprskujícího
Květenství štěničníku paprskujícího
Detail plodů štěničníku paprskujícího

Rozšíření

Rod štěničník zahrnuje pouze 3 druhy. Největší areál má druh Bifora testiculata, rozšířený ve Středomoří včetně severní Afriky a v Arábii, na východ až po Střední Asii. Štěničník paprskující se vyskytuje v jižní, západní a střední Evropě a jihozápadní Asii. V České republice představuje archeofyt a coby polní plevel se vzácně vyskytuje v teplých oblastech, vlivem změny způsobu hospodaření a používání pesticidů však silně ustoupil a dnes je veden jako silně ohrožený.^[1]^[2] Na jihu USA (Texas, Arkansas) se vyskytuje druh Bifora americana.^[3]^[4]

Taxonomie

Rod Bifora je v rámci čeledi Apiaceae řazen do podčeledi Apioideae a tribu Coriandreae. Mezi blízce příbuzné rody náleží rod Coriandrum.^[5]^[6] Český název štěničník byl dříve používán i pro rod Iberis z čeledi brukvovité.^[1]^[7] Později byl pro tento rod vybrán nový název iberka^[8]^[9]^[10] a jméno štěničník zůstalo vyhrazeno rodu Bifora.

Zástupci

štěničník paprskující (Bifora radians)

Význam

Není známo žádné využití. Ze štěničníku paprskujícího byla pokusně destilována silice.^[11]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 3. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-1090-4.
↑ PROCHÁZKA, František (ed.). Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda. 2001, roč. 18. Dostupné online. ISSN 80–86064–52–2. Archivováno 16. 1. 2014 na Wayback Machine.
↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
↑ Plants Database [online]. USDA. Dostupné online. (anglicky)
↑ DOWNIE, R. et al. Molecular systematics of Old World Apioideae (Apiaceae): relationships among some members of tribe Peucedaneae sensu lato, the placement of several island-endemic species, and resolution within the apioid superclade. Canadian Journal of Botany. 2000, čís. 78.
↑ TERENTIEVA, Elena I. et al. Molecular phylogenetic and morphological analyses of the traditional tribe Coriandreae (Umbelliferae-Apioideae). Phytotaxa. 2015, čís. 195(4).
↑ PILÁT, Albert. Atlas alpínek. Praha: Academia, 1973.
↑ KUBÁT, K. et al. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5.
↑ DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia. 2012, čís. 84, s. 647–811. Dostupné online.
↑ KAPLAN, Zdeněk et al. Klíč ke květeně České republiky. Druhé vydání. Praha: Academia, 2019. ISBN 978-80-200-2660-6.
↑ BASER, K.H.C. et al. The Essential Oil of Bifora radians Bieb.. Journal of Essential Oil Research. Jul./Aug. 1998, čís. 10.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Štěničník na Wikimedia Commons
Taxon Bifora ve Wikidruzích

[kv3-1] SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 3. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-1090-4.

[cercer-2] PROCHÁZKA, František (ed.). Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda. 2001, roč. 18. Dostupné online. ISSN 80–86064–52–2. Archivováno 16. 1. 2014 na Wayback Machine.

[pwo-3] Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)

[usdapldat-4] Plants Database [online]. USDA. Dostupné online. (anglicky)

[downie-5] DOWNIE, R. et al. Molecular systematics of Old World Apioideae (Apiaceae): relationships among some members of tribe Peucedaneae sensu lato, the placement of several island-endemic species, and resolution within the apioid superclade. Canadian Journal of Botany. 2000, čís. 78.

[terentieva-6] TERENTIEVA, Elena I. et al. Molecular phylogenetic and morphological analyses of the traditional tribe Coriandreae (Umbelliferae-Apioideae). Phytotaxa. 2015, čís. 195(4).

[pilat-7] PILÁT, Albert. Atlas alpínek. Praha: Academia, 1973.

[kub-8] KUBÁT, K. et al. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5.

[danih-9] DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia. 2012, čís. 84, s. 647–811. Dostupné online.

[kaplan-10] KAPLAN, Zdeněk et al. Klíč ke květeně České republiky. Druhé vydání. Praha: Academia, 2019. ISBN 978-80-200-2660-6.

[baser-11] BASER, K.H.C. et al. The Essential Oil of Bifora radians Bieb.. Journal of Essential Oil Research. Jul./Aug. 1998, čís. 10.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

Navigation

Navigace

Tématické portály