Bigbít (dokument)
Bigbít | |
---|---|
Žánr | dokumentární |
Formát | seriál |
Režie | Zdeněk Suchý Václav Křístek Zdeněk Tyc Václav Kučera |
Země původu | Česko |
Jazyk | čeština |
Počet dílů | 42 |
Obvyklá délka | 60 minut |
Produkce a štáb | |
Kamera | Martin Benc Martin Benoni Miloš Kabyl Michal Hýbek |
Premiérové vysílání | |
Vysíláno | 1998 – 2000 |
Bigbít na ČSFD, FDb, SZ, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bigbít je dokumentární cyklus České televize, který popisuje historii československé rockové hudby v období 1956–1989. V letech 1995–2000 bylo natočeno celkem 42 dílů, každý o délce přibližně 60 minut. Prvních 27 jich bylo odvysíláno již v roce 1998, o dva roky později diváci v televizi viděli všech 42 dílů. Začátkem roku 1999 získal tento dokumentární seriál cenu TýTý 1998, když byl zvolen nejlepším pořadem dle kritiky. Celý Bigbít byl poprvé, v případě prvních 27 dílů již podruhé, reprízován v České televizi po 10 letech; první díl byl vysílán 1. ledna 2010.[1]
Hlavními režiséry byli Zdeněk Suchý (díly 1–13 a 15–16) a Václav Křístek (díly 18–42). Jednotlivé dokumenty režírovali Zdeněk Tyc (14) a Václav Kučera (17). Celý výzkum a průzkum archivů zpracoval Petr Hrabalik, garantem celého projektu byl Radim Hladík a odbornými poradci se stali hudební publicisté Aleš Opekar a Vojtěch Lindaur.[2] Později Vojtěch Lindaur a Ondřej Konrád vydali stejnojmennou knihu s přiloženým soundtrackem.
Díly
Podle stránky TV seriál Bigbít.[3]
- č. 1 (1955–1962)
Rock and rollové počátky v Československu a jejich vzory (Elvis Presley, Little Richard, Chuck Berry, aj.). První skupiny: Akord club, Samuels Band, EP Hi-Fi, Fapsorchestra, Paralax, Komety.
- č. 2 (1959–1964)
Vznik dalších r'n'r skupin: Sputnici, Big Beat Kvintet, Crazy Boys. Počátky Olympicu v divadle Semafor.
- č. 3 (1961–1966)
Československý pojem bigbít. Pavel Sedláček, skupiny Hell Devils, Crystal a brněnské Synkopy 61.
- č. 4 (1963–1965)
Skupina Crossfire, divadelní a bigbítový soubor VOJ, kapela Karkulka, 14letý Petr Kalandra, vznik klubu Olympik. Skupina Olympic, rozpad jejího „semaforovského orchestru“ a přerod k rockové skupině s vlastním repertoárem. Zpěvák Miki Volek.
- č. 5 (1963–1968)
Jsou slovenští The Beatmen lepší než Olympic? Jejich nástupci The Soulmen a Dežo Ursiny. „Naši a Beatles“ – setkání s nejslavnější hudební skupinou. Krátká rock'n'rollová kariéra Karla Gotta.
- č. 6 (1961–1970)
Slovenský bigbít. Skupiny Twist Club, Tiene, Drinkers, Kométa, Players. Kapela For Meditation a jejich rhythm and blues. The Buttons ovlivnění britskými „stouny“. Skupiny Gentlemen a Modus.
- č. 7 (1964–1970)
Rocky Eagles z Brna, Synkopa s Pavlem Novákem z Přerova. Pražská skupina Donald (také s Karlem Černochem). „Čech v Americe“ a následující Rogers Band. Kapely Hayx a Juventus. Kučerovci s náznaky bigbítu.
- č. 8 (1963–1969)
„Bigbítová estráda“ Komety, hudební začátky Radima Hladíka a Vladimíra Mišíka. Skupiny Pra-Be a Fontána a následní r'n'b The Matadors. Manfred Mann a jejich pražský koncert v roce 1965. Viktor Sodoma, Mišíkovo krátké angažmá ve Skupině Karla Duby. Rhythm and bluesové Komety, rozpad Matadors, jejich emigrace a německý muzikál Hair.
- č. 9 (1964–1972)
Skupiny Mefisto (Karel Svoboda) a Samuels. Olympic od poloviny 60. let (první nahrávky samostatné skupiny) do první poloviny 70. let (členem je Jiří Korn). The Crystal a Crystalky.
- č. 10 (1965–1971)
Rozhlasová „Houpačka“ Mirky a Jiřího Černých, George & Beatovens a Petr Novák. Raní Flamengo, skupina The Hurican a jejich nástupce Cardinals. Jiří Korn ve skupinách Mickey a Rebels (+ manažer František Janeček).
- č. 11 (1955–1972)
Dobové hudební nástroje – představení československých elektrických kytar, baskytar, mikrofonů, kláves, jak vypadaly první bicí soupravy. Technika – zesilovače a reproduktory, magnetofony Sonet duo. Muzeum československých kytar na Slovensku.
- č. 12 (1964–1973)
Slovenské bigbítové kapely druhé poloviny 60. let a přelomu 60. a 70. let: Peter Lipa a Blues Five, Pavol Hammel a Prúdy, Marián Varga a Collegium Musicum.
- č. 13 (1966–1971)
Petr a Jan Spálení a jejich skupiny The Hipps a Apollobeat. Vršovický New Club, kde se scházeli hudebníci. První období existence Framus Five. Dívčí bigbítová skupina Jolana z Teplic, českobudějovičtí The Sinners. Olomoucká skupina The Bluesmen účinkující na přelomu 60. a 70. let v mnichovském muzikálu Hair.
- č. 14 (1964–1971)
Bigbítové skupiny v Brně – Vulkán (Hana a Petr Ulrychovi, Martha a Tena Elefteriadu), Atlantis (Ulrychovi), Synkopy 61. Bigbítové skupiny v Ostravě – The Spies, The Majestic (Marie Rottrová, Věra Špinarová), Orchestr Ivo Pavlíka, Flamingo (Hana Zagorová, Špinarová, Rottrová).
- č. 15 (1967–1969)
První (prosinec 1967) a druhý (prosinec 1968) československý beatový festival v Praze. Náznaky hnutí hippies v Československu. Tři československé koncerty The Beach Boys v Praze, Bratislavě a Brně (červen 1969), vystoupení The Nice jako finále druhého beatového festivalu. Heslo „sex, drogy a rokenrol“ – výpovědi hudebníků.
- č. 16 (1967–1971)
Počátky skupiny The Blue Effect, kapela P-67 a nástupnická The Colour Images. První československá psychedelická skupina The Primitives Group, undergroundoví The Plastic People of the Universe a Mejla Hlavsa. Experimentální Knížákova skupina Aktual z Mariánských Lázní.
- č. 17 (1967–1972)
Progresivní kapely The Yearning Lorry (jejich vzorem byli Vanilla Fudge), Yatchmen (vzor Canned Heat), Ages B. C. The Progress Organization z Brna, slovenští Gattch na pomezí beatu, jazzu a klasiky. Třetí a poslední československý beatový festival v Praze (duben 1971) s vystoupením Omegy (Maďarsko), Czesława Niemena (Polsko) a Livin' Blues (Nizozemsko). Vrcholné období skupiny Flamengo – texty Josefa Kainara a album Kuře v hodinkách.
- č. 18 (1970–1975)
Rozpad Flamenga, navazující hardrockový Energit a krátkodobě existující skupina Formace. Normalizace v Československu v první polovině 70. let 20. století, boj proti dlouhým vlasům, adaptace rockových hudebníků na doprovodné skupiny popových a estrádních umělců, případně emigrace. Rekvalifikační zkoušky (tzv. přehrávky) jakožto zkoušky z marxismu-leninismu.
- č. 19 (1971–1978)
Hospody jako centra rocku, burzy desek, pražské kluby. Incident s jednou obětí v Lucerně před koncertem maďarských Locomotiv GT. Vesnické tancovačky a regionální rockové kapely. Folkoví písničkáři (Jaroslav Hutka, Vlastimil Třešňák, Marsyas, Petr Lutka, Vladimír Merta, Jan Burian) a spolupráce některých rockerů s nimi (Čundrgrund).
- č. 20 (1970–1980)
První polovina 70. let a silně omezená činnost rockových skupin, spolupráce rockových hudebníků s písničkáři či popem. Jazzrock v Československu: skupina Blue Effect (později M. efekt) a její spolupráce s Jazz Q a Jazzovým orchestrem Československého rozhlasu, Energit, Jazz Q, Fermáta a další. Vliv zahraničí (Miles Davis, Mahavishnu Orchestra, Weather Report), nové nástroje – syntezátory a bezpražcová baskytara.
- č. 21 (1969–1982)
Jazz Q jako free jazzová skupina, později přechod k blues (Luboš Andršt, Joan Dugganová) a jazzrocku (Oskar Petr). Organizace Jazzová sekce a její Pražské jazzové dny, Milan Svoboda & Pražský Big Band. První jazzrockové období Pražského výběru. Folkrocková skupina Marsyas a Petr Kalandra.
- č. 22 (1972–1983)
Vladimír Mišík & Etc... Skupiny a interpreti z pražské Hanspaulky: Ivan Hlas (Žízeň, Navi Papaya), Ondřej Hejma (Žízeň, vokální soulový kvartet Yo Yo Band), Bluesberry, hospoda Na Houtyši, festival Babstock 1973–1974.
- č. 23 (1973–1984)
Tvorba Olympicu ve druhé polovině 70. let a komponované pořady první poloviny 80. let, Skupina F. R. Čecha a její přerod od bubble gum k hardrocku, příchod Jiřího Schelingera. Václav Neckář a Bacily jako rocková skupina, kytarista a skaldatel Ota Petřina. Založení Katapultu a jeho počáteční období, obnova Framus 5.
- č. 24 (1972–1984)
Art rockový Blue Effect (tehdy M. efekt) ve druhé polovině 70. a na začátku 80. let. Bohemia navazující na Flamengo, později přechod k jazzrocku. Koncert SBB v Praze (1975). Návrat Oldřicha Veselého do Synkop – artrocková tvorba první poloviny 80. let. Progres 2 schovaní v doprovodných skupinách v průběhu a jejich osamostatnění ve druhé polovině 70. let, rocková opera Dialog s vesmírem.
- č. 25 (1974–1983)
Televizní pořady Písničky pod rentgenem, Hudební studio M a Hitšaráda. Hudebníci na rozhraní rocku a mainsteamového popu: Marie Rottrová a Flamingo, návrat Petra Nováka, Petra Janů, Jan Spálený, Jana Kratochvílová. Slovenská scéna druhé poloviny 70. let – Pavol Hammel a Prúdy, obnovené Collegium Musicum, jazzrocková Fermáta, středoproudý Modus s Miro Žbirkou.
- č. 26 (1970–1975)
Underground v první polovině 70. let. Skupina Aktual Milana Knížáka a The Plastic People of the Universe. Incident (tzv. „masakr“) s máničkami na koncertě v Českých Budějovicích. Inspirace: The Velvet Underground, Egon Bondy; Kanaďan Paul Wilson členem „Plastiků“.
- č. 27 (1973–1981)
Pokračování českého undergroundu: The Plastic People of the Universe, Magorova Zpráva o třetím českém hudebním obrození, DG 307, Umělá hmota (a Umělá hmota II a III), rock'n'rolloví The Old Teenagers. Festivaly II. kultury: 1. Postupice září 1974, 2. Bojanovice únor 1976, 3. Hrádeček září 1977; role Václava Havla v undergroundu, soudní proces s „Plastiky“ (1976), underground jako ghetto. Festival v Nové Vísce u Chomutova (přelom 1978 a 1979), poslední koncert The Plastic People of the Universe v Kerharticích 1981.
- č. 28 (1969–1978)
Česká alternativní scéna, také vliv Franka Zappy. Kluby Miloše Čuříka, skupiny Extempore, Expanze, Elektrobus, F.O.K., Stehlík, Kilhets, Combo FH. Jazzová sekce jako centrum alternativní kultury a jí pořádané Jazzové dny.
- č. 29 (1977–1981)
Pokračování alternativní scény: alternativní skupiny na Jazzových dnech. Žabí hlen, další vývoj Extempore (převzetí Mikolášem Chadimou a náznaky punku), skupina Švehlík jako pokračování Stehlíka, Mezanin (Jaroslav Jeroným Neduha). Sekce mladé hudby v rámci Svazu hudebníků a její podpora alternativní hudby. Kontakty Jazzové sekce s hnutím Rock in Opposition a koncerty západních skupin (Art Bears, Art Zoyd, This Heat a další). Konec rocku na diskotékách a objev disca. Vlasta Marek a Amalgam. Postupný příchod nové vlny.
- č. 30 (1978–1985)
Vznik punku a jeho postupný příchod do Československa, skupiny Zikkurat, Energie G, Garáž, Kečup, A 64, Suchý mozky, havířovská Hlava 2000, teplická FPB. Příchod nové vlny.
- č. 31 (1980–1985)
Česká verze nové vlny, pražský klub Na chmelnici jako zázemí. Skupiny Jasná Páka, Letadlo, Dvouletá fáma, Precedens. Odlišný zvuk od ostatních rockových stylů, používání syntezátorů, móda.
- č. 32 (1979–1984)
Pokračování nové vlny a navzájem odlišné styly českých kapel. Skupiny OK Band, Abraxas (a její předchůdce Abraam z poloviny 70. let), druhé období Expanze, Heval s Janou Kratochvílovou a Pražský výběr.
- č. 33 (1979–1986)
Ukončení činnosti Pražského výběru zákazem, udělení zákazu činnosti i Vladimíru Mišíkovi. Článek „Nová vlna se starým obsahem“ v časopisu Tribuna. Následné přejmenování některých skupin: Letadlo → Jižní pól, Jasná Páka → Hudba Praha. Kdo byl a jak si hudebníci představovali autora článku Jana Krýzla. Kompletní výměna redakce časopisu Melodie a jeho přeorientování na hudbu východního bloku. Skupiny hrající tzv. jižanský rock: Žlutý pes (kvůli článku v Tribuně přejmenovaná na Hudebně zábavná skupina Ondřeje Hejmy) a Pumpa. Bluesové skupiny ASPM a Blues Band.
- č. 34 (1983–1987)
Nově vzniklé skupiny po zákazech činnosti. Film Hudba 85 a v něm představené skupiny: OZW, Garáž, Dybbuk, Krásné nové stroje, Nahoru po schodišti dolů band, Máma Bubo. Koncerty Nico v říjnu 1985 v hospodském sále v Brně-Kníničkách a v kulturním domě na pražském Opatově.
- č. 35 (1982–1989)
Alternativní rocková scéna na Moravě: Valašské Meziříčí (Slepé střevo, Happyend, Mňága a Žďorp, Betula Pendula, Ciment, festival Valašský špalíček), Ostravsko (Třírychlostní Pepíček, Masomlejn, Buty, Matyáš Gali) a Brno (Odvážní bobříci, Ještě jsme se nedohodli, Nucleus, Pro pocit jistoty, festival Valná hromada, Z kopce, Iva Bittová, E, Dunaj).
- č. 36 (1982–1989)
Nahrávání koncertů a rozšiřování těchto pirátských nahrávek (např. Petr Cibulka). Rock na českém venkově: letní festivaly, soutěžní přehlídky (např. Rock Vysočina), tzv. mrtvé kraje s minimem rocku, skupiny Atomová mihule, Znouzectnost, Oceán, Oi Oi Hubert Macháně. Teplická scéna: Už jsme doma, Šanov, Aku Aku, Laura a její tygři. Fenomén videoklipů, propojení hudby a vizuálních zážitků (společné show Laury a jejich tygrů a Baletní jednotky Křeč).
- č. 37 (1975–1989)
Historie skupiny C&K Vocal, odchod Luboše Pospíšila a založení vlastní skupiny 5P. Michal Prokop a obnovení Framus 5. Vliv reggae a africké hudby v Československu: Babalet a Yo Yo Band.
- č. 38 (1982–1989)
Reggae v rocku, skupina Dr. Max. Žánrová rozmanitost československého rocku v 80. letech 20. století, nástup tzv. nového popu (Žentour, Bossanova, ZOO, Lucie, Tango). Soupeření Hudby Praha a Vítkova kvarteta. Skupiny Krausberry, Vltava, Ženy, Panika. Přehlídky Vokalíza, obnovené Beatsalóny, Rockový maratón. Skupina Moped, spolupráce Zuzany Michnové s Michalem Pavlíčkem, obnovení Pražského výběru v roce 1986 (tehdy pouze Výběru), Pavlíčkovo Stromboli.
- č. 39 (1980–1989)
Povolení činnosti Vladimíru Mišíkovi a obnovení Etc... Slovenská hudba 80. let: Dežo Ursiny (+ Provisorium a Burčiak), Demikát, Banket, skupiny tzv. nového popu (poprocku) Elán, Vašo Patejdl, Limit, Midi a Vidiek (s vlivem nové vlny). Hardrocková až heavymetalová Tublatanka.
- č. 40 (1984–1989)
Přehlídky Rockfest pořádané Socialistickým svazem mládeže v pražském Paláci kultury od roku 1986, vystoupení i některých nezávislých skupin, názory hudebníků (např. Laura a její tygři, Bez ladu a skladu, E, Oceán, Oliver, Panika, Visací zámek aj.) a publicistů na Rockfest. Přesun metalové scény do Sportovní haly, koncerty před 15tisícovým publikem. České heavy metalové skupiny: Arakain, Citron, Vitacit, Motorband, black metalový Törr, satanistický Root.
- č. 41 (1980–1989)
Industriální skupiny Paprsky inženýra Garina a Střední Evropa. Počátek českého rapu – Manželé. Rozvoj punku a hardcoru, skupiny Plexis, Hrdinové nové fronty, Visací zámek, Egypt, Michael's Uncle, Radegast, Našrot, Debustrol, Insania. Underground 80. let: Orchestr Bissext, Jim Čert, Posádková hudba Marného Slávy, MCH Band, Psí vojáci, rozpad The Plastic People of the Universe, Hlavsova Půlnoc. Dále novovlná kapela Precedens, zákaz Jazzové sekce v roce 1984 a odsouzení jejích pěti členů v roce 1987 za nedovolené podnikání.
- č. 42 (1984–1989)
Vystoupení zahraničních skupin v Československu ve druhé polovině 80. let 20. století: Depeche Mode, Duran Duran a UB40 v Praze, mírový koncert za Olofa Palmeho v Plzni – Die Toten Hosen a Stromboli s Michalem Davidem. Ostravský festival Folkový kolotoč a noví písničkáři – tzv. II. generace českého folku: Jaromír Nohavica, Karel Plíhal, Pavel Dobeš, Slávek Janoušek. Další festivaly (Lipnice, Frýdštejn, aj. s kritikou režimu). Experimentální interpreti na pomezí žánrů: Jablkoň, Oldřich Janota, Dagmar Andrtová-Voňková, Nerez, Václav Koubek. Koncert pro Arménii 14. ledna 1989 zorganizovaný samotnými umělci. Společenský vývoj v roce 1989, kritika režimu Michaelem Kocábem na Děčínské kotvě 1988, Joan Baez na Bratislavské lyře 1989 podporující Chartu 77, Petra Cibulku, Václava Havla a Ivana Hoffman. Vystoupení Vladimíra Mišíka na Letné (listopad 1989) a Karla Kryla (prosinec 1989).
Odkazy
Reference
- ↑ Bigbít se vrací [online]. Ct24.cz, 2010-01-01 [cit. 2010-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-25.
- ↑ -pm-. BIGBÍT SE VRACÍ! [online]. Popmuseum.cz, 2009-12-11 [cit. 2010-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-31.
- ↑ TV seriál Bigbít [online]. Popmuseum.cz [cit. 2010-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-31.
Externí odkazy
- Webový speciál Bigbít, ceskatelevize.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“