Bigsweir Bridge
| Bigsweir Bridge | |
|---|---|
 (c) John Grayson, CC BY-SA 2.0 | |
| Základní údaje | |
| Stát |  Spojené království |
| Komunikace | A466 road |
| Přes | Wye |
| Souřadnice | 51°44′33,72″ s. š., 2°40′10,27″ z. d. |
| Mapa | |
| Další data | |
| Kód památky | 118662224916 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bigsweir Bridge je silniční most přes řeku Wye z roku 1829, který se nachází na hranici mezi obcemi St. Briavels v hrabství Gloucestershire v Anglii a Llandogo v hrabství Monmouthshire ve Walesu. V roce 1988 se stal památkově chráněnou stavbou stupně II*.[1][2]
Poloha
Most převádí silnici A466 a nachází se asi 3,2 km severně od obce Llandogo, 3,2 km jižně od Whitebrooku a 4,8 km západně od obce St. Briavels. Jedná se o přirozenou přílivovou hranici řeky Wye a plavba tímto úsekem spadá pod jurisdikci správy přístavu Gloucester.
Most
Elegantní litinový silniční most byl postaven jako součást nové mýtné silnice (Turnpike road) vybudované v dolní části údolí řeky Wye mezi Chepstowe, a Monmouthem. Mýtná silnice Wye Valley Road byla zřízena společností St Arvans-Redbrook Turnpike Trust na základě zákona z oku 1824. O několik let dříve byl v Chepstow otevřen tehdy nejmodernější most, který se dnes nazývá Old Wye Bridge. Mýtné bylo ukončeno v roce 1879 po zprovoznění železnice Wye Valley v roce 1876.[3]
Most spojuje anglickou a velšskou stranu řeky, přičemž na velšské straně stojí opuštěná, ale nedávno obnovená mýtnice.[4] Most navrhl Charles Hollis z Londýna a byl odlit v Merthyr Tydfil,[5] tehdejším předním světovém městě proslaveném tavením železa, a postaven v letech 1826–1829[1][6] (jiný údaj: v letech 1829–1835 uvádí pamětní deska na zdi domu Bigsweir House).
Stavba o celkové délce asi 100 m se skládá z jednopolového obloukového mostu o rozpětí 50 m, mostních opěr a přístupových ramp z pískovce. Oblouk se skládá ze čtyř litinových žeber spojených dohromady z celkem šestnácti segmentů. Svislé a diagonální kované tyče podpírají mírně zakřivenou vozovku, která je lemována litinovými horními pásy a zábradlím. O několik let později byla na obou koncích přidána dvojice kamenných povodňových (inundačních) oblouků, čímž se původní délka mostu (50 m) zdvojnásobila.[5]
Kvůli úzké šířce mostu je provoz po silnici A466 řízen na obou koncích semafory. V letech 2010–2011 byl most rekonstruován, zpevněn a nově natřen.[7][8]
Okolí
Most stojí daleko od měst v otevřené krajině, leží asi 600 metrů proti proudu řeky od rybího jezu a brodu Bigsweir, který se nachází poblíž domu Bigsweir House, s nímž je spojen název mostu.[3] Podle sira Josepha Bradneyho byl jez, jeden z mnoha starobylých na řece, pojmenován po Buddigovi nebo Budicovi, otci Euddogwyho nebo Oudoceuse, velšského biskupa ze 7. století, který odešel na odpočinek do Llandoga. Mezi zaznamenané rané hláskové podoby jména patří Bikeswere a Brithekeswere.[9]
Právo rybolovu v Bigsweiru byla zmíněna v Domesday Book. V roce 1331 tato práva drželi mniši z opatství Tintern, které se nacházelo asi 6,4 km po proudu řeky od jezu, a existovaly námitky proti tomu, aby opatství zvyšovalo hladinu jezu a bránilo tak plavbě. V roce 1537 přešla práva nad jezem na hraběte z Worcesteru a později na jeho nástupce, vévody z Beaufortu.[10]
Dům a panství Bigsweir
Panství Bigsweir na gloucestershirské straně jezu bylo původně součástí pozemků biskupů z Herefodu, než v roce 1445 přešlo svobodné vlastnictví na Thomase Catchmaye. Po několik staletí zůstalo hlavním sídlem a majetkem rodiny Catchmayů (nebo Catchmayde).[9]
Samotný dům Bigsweir House byl přestavěn kolem roku 1740, pravděpodobně Williamem Catchmayem (zemřel 1743). Jedná se o dvoupatrovou budovu postavenou z pískovce se symetrickým pětitraktovým průčelím.[10][11] Po přechodu domu do vlastnictví Jamese Rookea (zemřel 1805) byly provedeny přístavby. Panství bylo rozšířeno nákupem lesních pozemků a samotný dům byl renovován s bohatou vnitřní výzdobou, včetně obložených místností a propracovaných říms a architrávů. Další přístavby byly provedeny ve 20. století.[12] Bigsweir House je památkově chráněnou budovou II. stupně, do rejstříku byl zapsán v roce 1954.[11]
V roce 2018 se zde natáčel kritikou oceňovaný seriál Sex Education společnosti Netflix.[13]
Galerie
(c) Bigsweir Bridge by David Lally, CC BY-SA 2.0
(c) Bob&Anne Powell, CC BY-SA 3.0Mýtnice
(c) Cast iron structure of Bigsweir Bridge by Roger Davies, CC BY-SA 2.0Detail
(c) Two small stone arches and former tollhouse, Bigsweir Bridge by Jaggery, CC BY-SA 2.0Mýtnice a inundační oblouky
(c) Former tollhouse on the western side of Bigsweir Bridge by Jaggery, CC BY-SA 2.0Vjezd na most je řízen semafory
(c) Roger Davies, CC BY-SA 2.0Železobetonový nestandardní bunkr z druhé světové války chránil most
(c) Nicholas Mutton, CC BY-SA 2.0Pamětní deska na zdi Bigsweir Bridge Toll House
Odkazy
Reference
- ↑ a b BIGSWEIR BRIDGE, St. Briavels - 1186622 | Historic England. historicengland.org.uk [online]. [cit. 2023-02-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Listed Buildings - Full Report - HeritageBill Cadw Assets - Reports. cadwpublic-api.azurewebsites.net [online]. [cit. 2023-02-09]. Dostupné online.
- ↑ a b St. Briavels | British Online. www.british-history.ac.uk [online]. [cit. 2023-02-09]. Dostupné online.
- ↑ Historic toll house at Bigsweir under restoration | monmouthshirebeacon.co.uk. Monmouthshire Beacon [online]. 2012-02-22 [cit. 2023-02-09]. Dostupné online.
- ↑ a b CROW, Alan. Bridges on the River Wye. Hereford: Lapridge Publications, 1995. 173 s. Dostupné online. ISBN 0-9518589-9-8, ISBN 978-0-9518589-9-8. OCLC 34671355 S. 144 a 145.
- ↑ Listed Buildings - Full Report - HeritageBill Cadw Assets - Reports. cadwpublic-api.azurewebsites.net [online]. [cit. 2023-02-10]. Dostupné online.
- ↑ The Conservation Information Resource for Civil Engineers. Institution of Civil Engineers (ICE) [online]. 09/38/2023 19:38:26 [cit. 2023-02-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bigsweir Bridge on the River Wye restoration complete. BBC News. 2011-06-11. Dostupné online [cit. 2023-02-09]. (anglicky)
- ↑ a b BRADNEY, Joseph Alfred, Sir. A history of Monmouthshire : from the coming of the Normans into Wales down to the present time. London: Academy Books Limited Dostupné online. ISBN 1-873361-09-2, ISBN 978-1-873361-09-2. OCLC 863420729 S. 212.
- ↑ a b St. Briavels ... kapitola: Fisheries.
- ↑ a b BIGSWEIR HOUSE, St. Briavels - 1123746 | Historic England. historicengland.org.uk [online]. [cit. 2023-02-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VEREY, David. Gloucestershire. 2. vyd. Harmondsworth, Eng.: Penguin Books, 1976. 472 s. Dostupné online. ISBN 0-14-071040-X, ISBN 978-0-14-071040-3. OCLC 3815826 S. 334.
- ↑ Revealed: The value of the Sex Education filming locations in Herefordshire. Hereford Times [online]. [cit. 2023-02-09]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bigsweir Bridge na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
.svg)
(c) Roger Davies, CC BY-SA 2.0
Pillbox above Bigsweir bridge This non-standard reinforced concrete pillbox overlooking Bigsweir bridge has emerged from the hedgerow during the winter.It is one of five WW2 pillboxes surviving in the area (one at each end of the bridge and this one with two others in a line higher up on the east bank of the river). The alignment of the entrance and the embrasures indicates that in 1940-41 it was expected that the attacker would approach from the south using the Wye valley road and obviously hoping to cross the river at Bigsweir bridge.
(c) Cast iron structure of Bigsweir Bridge by Roger Davies, CC BY-SA 2.0
Cast iron structure of Bigsweir Bridge
(c) Bigsweir Bridge by David Lally, CC BY-SA 2.0
Bigsweir Bridge
(c) Two small stone arches and former tollhouse, Bigsweir Bridge by Jaggery, CC BY-SA 2.0
Two small stone arches and former tollhouse, Bigsweir Bridge
(c) Nicholas Mutton, CC BY-SA 2.0
Bigsweir Bridge Toll House - plaque on wall. The text reads: This Toll House and the adjacent bridge were built around 1829-1835 on behalf of the St. Arvan's - Redbrook Turnpike Trust. The building was renovated in 1981 by young persons aged 16-18 years employed by Gwent County Council Planning Department under the Youth Opportunities Programme sponsored by the Manpower Services Commission, with financial assistance from the Welsh Development Agency.
(c) Bob&Anne Powell, CC BY-SA 3.0
Tollhouse, Bigsweir Bridge.
(c) Former tollhouse on the western side of Bigsweir Bridge by Jaggery, CC BY-SA 2.0
Former tollhouse on the western side of Bigsweir Bridge
