Bihlova vila
| Bihlova vila | |
|---|---|
 | |
| Účel stavby | |
bytový dům | |
| Základní informace | |
| Sloh | Alpský sloh |
| Architekt | J. D. Feber |
| Výstavba | cca 1880 |
| Materiál | zdivo |
| Stavitel | J. D. Feber |
| Pojmenováno po | Gustav Bihl |
| Poloha | |
| Adresa | Jana Žižky 712/3, Most,  Česko |
| Ulice | Jana Žižky |
| Souřadnice | 50°31′3,32″ s. š., 13°38′6,41″ v. d. |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bihlova vila je sídelní vila v Mostě, v městské čtvrti Zahražany, která byla postavena okolo roku 1880 podle návrhu architekta a stavitele J. D. Febera v tzv. alpském slohu na pozdější adrese v ulici Jana Žižky 712 pro zdejšího průmyslníka a podnikatele Gustava Bihla.
Historie
Výstavbu vily zadal po roce 1880 severočeský důlní inženýr, továrník a podnikatel Gustav Bihl jakožto zhotovení rodinného domu v tehdejší Gorenzově ulici na jihovýchodním úpatí vrchu Hněvín, tedy na okraji tehdejšího starého Mostu. Bihl původně pocházel z Bádenska-Württemberska, v severních Čechách však dlouhodobě působil. Dlouho úspěšně vedl těžební společnost Brüxer-Kohlenbergbau A. G., která předcházela pozdější Mostecké uhelné. Po roce 1900 pak začal podnikat ve výrobě porcelánu a zakoupil porcelánku v Ledvicích, která vedle luxusních produktů ve velkém vyráběla také keramické izolanty. Autorem projektu a stavby byl J. D. Feber z Teplic.[1]
Bihlova rodina žila v domě až do konce druhé světové války, pak byla v rámci odsunu Němců z Československa vyhoštěna a dům byl spolu s továrnou posléze znárodněn. Od roku 1951 sloužil jako Dům dětí a mládeže, což mělo za následek znehodnocení interiérové výzdoby. Vzhledem ke své poloze vila spolu s dalšími domy v Zahražanech nebyla součástí demoličního výměru kvůli rozšiřování hnědouhelné těžby, kvůli čemuž bylo v šedesátých až osmdesátých letech 20. století zcela zdemolováno historické centrum Mostu.
Ke vzdělávacím účelům stavba sloužila až do roku 2006, roku 2007 potom přešla do soukromého vlastnictví.[2]
Architektura stavby
Vila je dvoupodlažní volně stojící budova s nízkou sedlovou střechou. Nese bohatou štukovou výzdobu v duchu tzv. alpského stylu, slohu inspirovaného alpskou lidovou architekturou. Budova nese několik balkonů, bohatě zdobený krov připomíná dřevostavby v horských oblastech Rakouska či Švýcarska. Součástí pozemku stavby byla rovněž zahrada s ohradním plotem.
Odkazy
Reference
- ↑ Bihlova vila, Most. Hrady.cz [online]. [cit. 2022-05-02]. Dostupné online.
- ↑ Bihlova vila na Zahražanech už má nového majitele. Mostecký deník. 2007-12-19. Dostupné online [cit. 2022-05-02].
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bihlova vila na Wikimedia Commons - O Gustavu Bihlovi
- Web Starý Most
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Kreuzwegstation und Villa Jan Žižka-Straße No. 712/3 in Most (Brüx)
Autor: Neznámý, Licence: CC BY-SA 4.0
Gustav Bihl, German-Czech coal and china entrepreneur