Bika klasnatá
Bika klasnatá | |
---|---|
Bika klasnatá (Luzula spicata) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
Řád | lipnicotvaré (Poales) |
Čeleď | sítinovité (Juncaceae) |
Rod | bika (Luzula) |
Binomické jméno | |
Luzula spicata (L.) DC., 1805 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bika klasnatá (Luzula spicata) je nízká, v hustých trsech rostoucí vytrvalá horská rostlina, která je rozšířena v mírném a částečně i subarktickém pásmu téměř po celé severní polokouli. V české přírodě je ale nejsilněji vyhynutím ohroženou bikou ze všech, více než deseti druhů, které v ní rostou.[1]
Výskyt
Bylina se vyskytuje, místy hojně, po celém území Evropy a dále v Asii nespojitě po celé Sibiři, na Kavkaze, ve Střední a Jihozápadní Asii, na severu Číny a Mongolska, stejně jako na severu indického subkontinentu. V Severní Americe je dále původním druhem od severních arktických oblastí přes Kanadu až téměř po celých Spojených státech. Je přizpůsobena k růstu v chladném prostředí a proto v Evropě roste např. na Islandu, Špicberkách, ostrově Jan Mayen a v Americe na Aljašce a v Severozápadních teritoriích i v Nunavutu v Kanadě. V teplejších oblastech vyrůstá ve vyšších polohách a v subtropech Asie vystupuje až do nadmořské výšky 3400 m. Nejseverněji byla zaznamenána na Baffinově ostrově na 63°24' severní zeměpisné šířky. Ve Střední Evropě je, na rozdíl od Asie a Ameriky, rostlinou poměrně vzácnou.[1][2][3]
Ekologie
V České republice se bika klasnatá vyskytuje pouze v Krkonoších na místech, kde jsou pozůstatky prastaré arktoalpínské tundry z období doby ledové. V tamních extrémních podmínkách, které neumožňuji ani existenci keřového patra, bývá součásti alpínských trávníků, ty jsou tvořené především nízkými travinami do 25 cm výšky a nacházejí se nad horní hranici lesa. Vyrůstá v malých, rozptýlených populacích na nejvyšších místech Krkonoš mezi kameny v roklích a na plochých hřbetech vrcholů Sněžka, Luční hora, Studniční hora, Kotel a na polské straně Vysokého kola a Stříbrného hřbetu.
Roste obvykle na suchých, málo zapojených travnatých svazích s malým množstvím organických látek, často v písčitém či štěrkovitém substrátu. Objevuje se na místech s častou disturbancí způsobovanou mrazovými pohyby půdy nebo sešlapem, nesestupuje níže než 1300 m n. m.
V druhu biky klasnaté je rozlišováno asi pět poddruhů, v ČR se vyskytuje pouze jediný, nominátní:
Popis
Vytrvalá, trsnatá, neodnožující, 15 až 25 cm vysoká bylina vyrůstající z nehlubokého kořene s mnoha vláknitými kořínky. Má vztyčené bazální listy které jsou tuhé, podlouhlé či kopinaté, 3 až 9 cm dlouhé a 1 až 4 mm široké. Lodyžní listy bývají jeden až dva a mají podobný vzhled. Lodyhy jsou zakončené převislým, přetrhovaným květenstvím, kruželem, složeným z přisedlých, do strboulů sestavených klásků, celé květenství obsahuje 20 až 80 květů. Spodní podpůrný listen bývá stejně dlouhý jako květenství. Spodní klásky rostou z paždí listenů úzkých, hořejší ze široce pochvatých a na okrajích třásnitých. Převislé květenství je důležitým poznávacím znakem druhu.
Květy klásků mají tři vnitřní a tři vnější kopinaté okvětní lístky asi 3 mm velké, které jsou tmavohnědé až černohnědé se světlými okraji. Prašníky šesti tyčinek jsou asi dvakrát delší než jejich nitky. Svrchní semeník je složený ze tří plodolistů a obsahuje tři vajíčka. Kvetou od června do srpna, nemají nektar a opylovány jsou převážně větrem. Ploidie druhu je 2n = 24.
Plody jsou hnědé až černé, trojhranné, široce elipsoidní tobolky 1,5 mm velké. Obsahují po třech hnědých, válcovitých semenech asi 1,2 mm velkých s masíčkem. Rostlina se rozmnožuje semeny, která jsou šířena větrem, vodou nebo mravenci zanášející semena do mravenišť kvůli masíčku.[1][3][6][7]
Ohrožení
Bika klasnatá je pro svůj výskyt v malých, rozptýlených a početně klesajících populacích zařazena jak ve "Vyhlášce MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb.", tak i v "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky" z roku 2012 ve skupině rostlin kriticky ohrožených (§1, C1b).[8][9]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d MRÁZEK, Tomáš. BOTANY.cz: Bika klasnatá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 17.07.2011 [cit. 2017-04-24]. Dostupné online. (česky)
- ↑ US National Plant Germplasm System: Luzula spicata [online]. United States Department of Agriculture, Beltsville, MD, USA [cit. 2017-04-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b AIKEN, S. G.; DALLWITZ, M. J.; CONSAUL, L. L. et al. Flora of the Canadian Arctic Archipelago: Luzula spicata [online]. National Research Council of Canada, Ottawa, CA, rev. 2011 [cit. 2017-04-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MINÁRIKOVÁ, Tereza; ČERNÁ, Lucie; GABRIELOVÁ, Jarmila et al. Priority druhové ochrany cévnatých rostlin. Ochrana přírody [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha 11 - Chodov, 2011 [cit. 24.04.2017]. Čís. 6. Dostupné online. ISSN 1211-3603. (česky)
- ↑ ŠTURSA, Jan. Arktoalpínská tundra Krkonoš. S. 171–174. Živa [online]. Academia, Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., Praha, 2013 [cit. 24.04.2017]. Čís. 4, s. 171–174. Dostupné online. ISSN 0044-4812. (česky)
- ↑ The Jepson Manual, Vascular Plants of California: Luzula spicata [online]. University of California, Oakland, CA, USA [cit. 2017-04-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SWAB, Janice Coffey. Flora of North America: Luzula spicata [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2017-04-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2017-04-24]. Dostupné online. (česky)
- ↑ GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 24.04.2017]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu bika klasnatá na Wikimedia Commons
- Taxon Luzula spicata ve Wikidruzích
- Botanický ústav AV ČR – rozšíření biky klasnaté v ČR
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Luzula spicata
Luzula spicata from Robert H. Mohlenbrock. USDA NRCS. 1992. Western wetland flora: Field office guide to plant species. West Region, Sacramento. Courtesy of USDA NRCS Wetland Science Institute. Cropped.