Bilance služeb

Bilance služeb je část běžného účtu platební bilance, která zachycuje vývoz a dovoz služeb mezi domácí ekonomikou a zahraničím za určité období.

Saldo bilance služeb je zvyšováno příjmy ze služeb, které poskytují domácí subjekty, např. z cestovního ruchu, dopravy, finančních a právních služeb. Snižováno je výdaji na obdobné služby, které poskytují zahraniční subjekty.[1] K vyrovnání rozdílu (nulové saldo) dochází, pokud jsou hodnoty na obou stranách hodnotově vyrovnané. Záporné saldo vyjadřuje závislost země na službách dovážených ze zahraničí, kladné saldo naopak vyjadřuje vnitřní přebytek služeb a převažující export.[1]

Ostatními složkami běžného účtu platební bilance jsou obchodní bilance, bilance výnosů a bilance běžných převodů. Bilance služeb spolu s obchodní bilancí tvoří tzv. výkonovou bilanci.[2] Ačkoli obchodní bilance je chápána jako nejdůležitější součást běžného účtu, ve většině zemí bilance služeb postupně nabývá výraznější podíl.[1] Pokud je např. deficitní bilance služeb a má být udržen vyrovnaný běžný účet, je třeba, aby byl tento deficit vyvážen přebytkovou bilancí obchodní, výnosovou nebo běžných převodů.[1] Typickými případy s nízkou obchodní bilancí a vysokou bilancí služeb jsou země bez silného průmyslu, závislé na turistice,[3] jako např. Rakousko nebo Egypt. Je-li deficitní běžný účet jako celek, musí dojít k vyrovnání přebytkem na finančním účtu nebo případně snížením devizových rezerv.[1]

Reference

  1. ↑ a b c d e Hospodářská politika. [s.l.]: VŠEM, 2006. 210 s. Dostupné online. ISBN 8086730042, ISBN 9788086730042. S. 24–26. 
  2. ↑ URBAN, Jan. Teorie národního hospodářtví. 4., aktualizované vyd. [s.l.]: Wolters Kluwer, 2015. 480 s. Dostupné online. ISBN 8074787257, ISBN 9788074787256. 
  3. ↑ JÍLEK, Josef. Finance v globální ekonomice II: Měnová a kurzová politika. Praha: Grada Publishing, 2013. 560 s. ISBN 802474516X, ISBN 9788024745169. S. 342, 409.