Bill Clinton

William Jefferson Clinton
Bill Clinton v roce 1993
Bill Clinton v roce 1993
42. prezident Spojených států amerických
Ve funkci:
20. ledna 1993 – 20. ledna 2001
ViceprezidentAl Gore
PředchůdceGeorge H. W. Bush
NástupceGeorge W. Bush
40. a 42. guvernér Arkansasu
Ve funkci:
9. ledna 1979 – 19. ledna 1981
NáměstekJoe Purcell
PředchůdceJoe Purcell
NástupceFrank D. White
Ve funkci:
11. ledna 1983 – 12. prosince 1992
NáměstekWinston Bryant (1983-1991)
Jim Guy Tucker (1991-1992)
PředchůdceFrank D. White
NástupceJim Guy Tucker
50. ministr spravedlnosti Arkansasu
Ve funkci:
3. ledna 1977 – 9. ledna 1979
Stranická příslušnost
ČlenstvíDemokrat

Narození19. srpna 1946 (76 let)
USA Hope, Arkansas
ChoťHillary Clintonová
RodičeWilliam Jefferson Blythe a Virginia Clinton Kelley
DětiChelsea Clintonová
PříbuzníRoger Clinton, Jr. a Leon Ritzenthaler (sourozenci)
Charlotte Mezvinsky, Aidan Mezvinsky a Jasper Mezvinsky (vnoučata)
SídloChappaqua
Alma materGeorgetownská univerzita
Oxford
Yaleova univerzita
ProfesePrávník
NáboženstvíBaptista
OceněníRhodes Scholarship (1968)
Doublespeak Award (1997)
Cena Karla Velikého (2000)
NAACP Image Award – President's Award (2001)
Cena svobody (2005)
… více na Wikidatech
PodpisWilliam Jefferson Clinton, podpis
Webová stránkawww.clintonlibrary.gov
CommonsBill Clinton
Některá data mohou pocházet z datové položky.

William Jefferson Clinton, zvaný „Bill Clinton“ (* 19. srpna 1946Hope, Arkansas, rodným jménem William Jefferson Blythe III) je americký demokratický politik, který byl v letech 1993 – 2001 v pořadí 42. prezidentem Spojených států amerických, historicky druhý, jenž podstoupil proces impeachmentu, neboli odvolání z funkce. Předtím dvanáct let zastával úřad guvernéra Arkansasu.

Život

William Jefferson Blythe III (William je běžně nazýván Bill) se narodil 19. srpna 1946 v městě Hope v unijním státě Arkansas. Jeho otec William Jefferson Blyth II (1918–1946) pracoval jako prodavač a zahynul při automobilové nehodě tři měsíce před narozením Billa. Matka Virginie Dell Cassidy (1923–1994) pomáhala svým rodičům v jejich obchodě s potravinami, později byla zdravotní sestra. Krátce po narození Billa odcestovala do New Orleans v Louisianě studovat ošetřovatelství a nechala jej v Hope u svých rodičů Eldridge a Edith Cassidy. V roce 1950 se Billova matka vrátila ze zdravotnické školy a provdala se za Rogera Clintona (1908–1967), který byl spolu se svým bratrem Earlem majitelem obchodního zastoupení v Hot Springs v Arkansasu. Rodina se přestěhovala do Hot Springs ještě v roce 1950.

Bill Clinton později popsal svého nevlastního otce Rogera jako hazardního hráče a alkoholika, který pravidelně fyzicky napadal jeho matku a jeho nevlastního bratra Rogera Clintona mladšího. Rogeru Clintonovi staršímu dospívající Bill několikrát vyhrožoval násilím, aby svou rodinu chránil. V Hot Springs navštěvoval Clinton katolickou základní školu sv. Jana, základní školu Ramble a střední školu, kde působil jako aktivní studentský vůdce, vášnivý čtenář a hudebník.[zdroj?]

Vzdělání a politická kariéra

Clinton jako nový guvernér Arkansasu při setkání s prezidentem Jimmy Carterem v roce 1978

Od mládí se zajímal o politiku, jako člen politické mládežnické organizace Chlapecký národ (Boys Nation) se setkal s J. F. Kennedym v Bílém domě a rozhodl se, že chce být voleným politickým funkcionářem.

Po střední škole byl přijat na diplomatická studia na Georgetownskou univerzitu ve Washingtonu, kde byl dvakrát zvolen předsedou ročníku. Spolupracoval na guvernérské kampani demokrata Holta[zdroj?] a během studia si přivydělával jako spolupracovník senátora Fulbrighta v týmu pro zahraniční záležitosti.

V roce 1968 získal Rhodesovo stipendium a měl možnost studovat na Oxfordu. Dále se angažoval v předvolebních kampaních demokratických kandidátů (Fulbright, R. Kennedy). Po dvouletém studiu na Oxfordu byl přijat na práva na Yale, kde se také seznámil se svou budoucí manželkou Hillary. Spolupracoval na neúspěšné kampani na úřad prezidenta George McGoverna. Po absolvování přednášel právo na Arkansaské univerzitě.

V roce 1974 neúspěšně kandidoval do Kongresu. V roce 1976 vyhrál volby a stal se vrchním státním zástupcem v Arkansasu. Roku 1978 poprvé vyhrál volby a stal se arkansaským guvernérem, po sérii nepopulárních kroků prohrál volby v roce 1980. V roce 1982 byl znovu zvolen do funkce guvernéra Arkansasu, kterou vykonával až do svého zvolení 42. prezidentem USA. Během své funkce se snažil reformovat školství a zdravotnictví, podpořit zaměstnanost a usiloval vyrovnaný státní rozpočet. Ve svých reformách pokračoval i během svého prezidentského mandátu.[zdroj?]

Prezident USA

Byl následovníkem George H. W. Bushe staršího a předchůdcem George W. Bushe mladšího. Je členem Demokratické strany. Za klady jeho úřadování jsou považovány Dohoda z Osla coby pokus o mírové řešení izraelsko-palestinského konfliktu z roku 1993 nebo zmírnění amerického národního dluhu.[1]

První volební období

V demokratických primárkách 1992 obdržel celkově 52 % hlasů, za viceprezidenta si proti zvyklostem (sousední stát, podobné názory, nižší věk) vybral Ala Gora. V kampani se zaměřil na problémy hospodářství, zdravotnictví a školství, podporu střední třídy a amerického snu. Sám byl podporován menšinami a střední třídou. Volby vyhrál v poměru 43 % hlasů ku 37,4 % svého předchůdce, prezidenta George H. W. Bushe. U volitelů byl poměr 370 ku 168. V zahraniční politice podporoval Borise Jelcina a jeho snahu demokratizovat Rusko a osvobození Haiti od diktátora Raoula Cédrase. Snahu plnit předvolební slib, snížení daní střední vrstvě, musel odložit kvůli velmi vysokému deficitu rozpočtu připravovaného Bushem, byl tak nucen přepracovat svoji ekonomickou reformu a zvýšit daně nejbohatším lidem a firmám. Po intervencích Ala Gorea byla zavedena energetická daň. Představil reformu zdravotnictví, díky níž by měli všichni občané povinné zdravotní pojištění, tato však nevstoupila v platnost kvůli nevýhodnosti pro pojišťovny, které se bránily silnou protikampaní v médiích.

Zavedl mnoho reforem – regulace držení zbraní, možnost místo nástupu do armády vykonávat dobrovolnickou službu, posílení policejních sborů, omezení státní byrokracie. Při velkých bojích s Kongresem o rozpočet na rok 1995 situace dospěla až k rozpočtovému provizoriu, ale nakonec se rozpočet podařilo schválit v původním znění.[2]

Jeho vláda revidovala Community Reinvestment Act z roku 1977 a jeho kritéria byla uplatněna při schvalování bankovních fúzí a akvizic. Tento politický zásah ovlivnil posuzování rizikovosti hypoték, a tak se stal jednou z příčin americké hypoteční krize.[3] Další jeho prezidentský výnos, Telecommunications Act of 1996, zaznamenal nejpodstatnější změny ve sféře telekomunikací a médií v USA od roku 1934.[zdroj?]

Druhé volební období

Monika Lewinská – hlavní osoba Clintonova impeachmentu

V prezidentských volbách 1996 se mu postavil republikán Bob Dole. Přes negativní kampaň Clinton vyhrává v poměru 49 % ku 41 % hlasů voličů a 379 ku 159 hlasů volitelů. Ve svém druhém volebním období zlepšil vztahy s republikány, za čtyři roky jeho reformy přispěly k vytvoření 11 milionů nových pracovních míst. Díky iniciativě Billa Clintona se ze skupiny G7 stala G8 připojením Ruska. Jeho hospodářské reformy vedly k vyrovnaným či přebytkovým rozpočtům. Jeho druhé volební období poznamenala aféra s Monikou Lewinskou, se kterou měl mít devětkrát sex. V roce 1998 mu dokonce hrozilo odvolání z funkce, poté, co jako druhý prezident USA podstoupil proces impeachmentu (obžaloby) kvůli lhaní pod přísahou a obstrukcím justice. Při dalších prezidentských volbách podporoval svého viceprezidenta Ala Gora. Jak je zvykem, založil ve svém domovském státě (Little Rock, Arkansas) svou prezidentskou knihovnu a nadaci pomáhající překonat rasové a náboženské rozdíly a podporující distribuci léků a rozvoj školství v rozvojových zemích světa.[4]

Zahraniční politika

Zleva: Jicchak Rabin, Bill Clinton a Jásir Arafat po podepsání Mírových dohod z Osla na trávníku před Bílým domem ve Washingtonu, 13. září 1993

Během prezidentství Billa Clintona došlo k různým vojenským střetnutím. První vojenské střetnutí se odehrálo v somálském Mogadišu během operace Gothic Serpent, jejíž cílem bylo spáchat atentát na Mohameda Farrah Aidida, somálského vojenského velitele, obviněného z válečných zločinů. Během operace došlo k sestřelení dvou amerických vrtulníků a následná záchranná akce se změnila v městský boj, který si na americké straně vyžádal 18 mrtvých, 73 zraněných a jednoho zajatého. Ztráty mezi somálskou milicí a civilisty byly mnohonásobně vyšší. V důsledku těchto událostí byla operace ukončena a Američané se ze Somálska stáhli.

V roce 1995 se americké letectvo v rámci operace NATO zúčastnilo bombardování srbských pozic, s cílem zastavit útoky na bezpečné zóny OSN a tlačit na uzavření mírové dohody. Po uzavření Daytonské mírové dohody vyslala Clintonova administrativa americké vojáky v rámci mise IFOR do Bosny a Hercegoviny.

V reakci na útoky na americké ambasády v Keni a Tanzanii v roce 1998, které si vyžádaly desítky obětí, nařídil Clinton raketové útoky proti cílům v Súdánu a Afghánistánu, považovaných za zařízení Al-Káidy. Cílem střelby se stala i farmaceutická továrna v Súdánu. Tento útok byl mnohostranně kritizován.

Clinton a čínský prezident Ťiang Ce-min v Bílém domě v říjnu 1997

V listopadu stejného roku Clinton podepsal zákon ustanovující politiku „změny režimu“ v Iráku. Krátce nato administrativa prezidenta Clintona autorizovala čtyřdenní bombardovací kampaň pojmenovanou Operaci Pouštní liška. Během zbývajících dvou let bylo americké letectvo terčem protiletadlové palby v bezletových zónách nad Irákem.

V roce 1999 Clintonova administrativa autorizovala použití síly proti bývalé Svazové republice Jugoslávie v rámci operace NATO nazvané Operace Spojenecká síla. Cílem této bombardovací kampaně bylo zastavení etnických čistek a genocidy v jugoslávské provincii Kosovo. V důsledku tohoto amerického bombardování (včetně hlavního města Bělehradu) se jugoslávská administrativa podvolila podmínkám rezoluce OSN číslo 1244, která nad Kosovem ustanovila správu Spojených národů a autorizovala jednotky KFOR.

V roce 2000 Bill Clinton jako první prezident Spojených států od války ve Vietnamu navštívil Vietnam. Clinton se během svého prezidentství pokoušel přispět k řešení izraelsko-palestinského konfliktu. V roce 1993 byla Jásirem Arafatem a Jicchakem Rabinem podepsána mírová dohoda. Dosažení míru však znemožnila Druhá intifáda.

V roce 2000 pomohl prosadit vstup Číny do Světové obchodní organizace a uvolnil obchodní bariéry mezi Spojenými státy a Čínou.[5][6][7]

Aféra Chinagate

Po prezidentských volbách v roce 1996 vypukla ve Spojených státech aféra "Chinagate".[8] Bylo odhaleno, že Čínská lidová republika se pokoušela ovlivňovat americkou zahraniční politiku zasíláním finančních darů volební kampani Billa Clintona.[9][10] Někteří agenti FBI si stěžovali, že z vyšších míst bylo úmyslně bráněno vyšetřování a aféra nebyla řádně prošetřena.[11][12] FBI neměla ani možnost vyslechnout prezidenta Clintona a jeho viceprezidenta Ala Gorea.[13]

Osobní život

Hillary Clintonová jako ministryně zahraničí v roce 2009

Clinton je od roku 1975 ženatý, má dceru Chelsea Clintonovou, která se narodila 27. února 1980. Jeho žena Hillary Clintonová taktéž působila v politice. V letech 2001–2009 byla členkou Senátu USA. Mezi lety 2009 a 2013 byla ministryní zahraničí Spojených států. V roce 2008 se neúspěšně ucházela o nominaci na prezidentku USA za Demokratickou stranu a v roce 2016 neúspěšně kandidovala na prezidentku USA, když byla poražena Donaldem Trumpem.

Bill Clinton v roce 2008 v průběhu prezidentských primárek Demokratické strany několikrát kritizoval pozdějšího vítěze primárek a prezidenta USA Baracka Obamu. V listopadu 2013 od něj obdržel prezidentskou medaili svobody.[14] Bill Clinton trpí ischemickou chorobou srdeční – poruchou prokrvení srdce, která je důsledkem zužování tepen. Podstoupil dvě operace, při nichž mu lékaři zavedli čtyřnásobný bypass (přemostili zúžené srdeční tepny cévním štěpem) a provedli angioplastiku (do zúžené cévy zavedli výztuže). Nyní se stravuje jako vegan.

Clinton byl také spojován se sexuální aférou Jeffreyho Epsteina. Z letových záznamů je doloženo, že nejméně 26× cestoval soukromým Boeingem Jeffreyho Epsteina, který získal přezdívku „Lolita express“.[15]

Vyznamenání

StátStuhaNázevDatum udělení
ČeskoČesko ČeskoCZE Rad Bileho Lva 1 tridy BAR.svgŘád Bílého lva I. třídy s řetězem[16]1998
EstonskoEstonsko EstonskoEST Order of the Cross of Terra Mariana - 1st Class BAR.pngŘád kříže země Panny Marie I. třídy[17]2006, 6. února
GruzieGruzie GruzieGEO St-George Victory Order BAR.svgřetěz Vítězného řádu svatého Jiří[18]2013, 18. května
HaitiHaiti HaitiHaiti National Order of Honour and Merit.pngNárodní řád cti a zásluh[19]2011
IzraelIzrael IzraelIsrael president's medal.jpgPrezidentská medaile[20]2013, 19. června
Jižní AfrikaJižní Afrika Jižní AfrikaOrd.GoodHope-ribbon.gifvelkokříž Řádu mysu Dobré naděje[21]1998
KuvajtKuvajt KuvajtOrder of Mubarak the Great (Kuwait) - ribbon bar.gifřetěz Řádu Mubáraka Velikého1994, 28. října
LesothoLesotho LesothoMost Courteous Order of Lesotho (1987).gifvelkokříž Nejgalantnějšího řádu Lesotha[22]2005, 11. července
LotyšskoLotyšsko LotyšskoLVA Order of the Three Stars - Commander BAR.pngvelkokříž s řetězem Řádu tří hvězd2000
Papua Nová GuineaPapua Nová Guinea Papua Nová GuineaOrder of Logohu - Grand Companion (Papua New Guinea) ribbon.pngŘád Logohu[23][24]2006
Saúdská ArábieSaúdská Arábie Saúdská ArábieSpange des König-Abdulaziz-Ordens.pngřetěz Řádu krále Abd al-Azíze1994
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americkéPresidential Medal of Freedom with Distinction (ribbon).svgPrezidentská medaile svobody s vyznamenáním[25]2013, 20. listopadu
TureckoTurecko TureckoŘád Turecké republiky[26][27]1999

Clintonova vláda 1993–2001

Vláda Williama J.Clintona
ÚřadOsobaObdobí služby
PrezidentBill Clinton1993–2001
ViceprezidentAl Gore1993–2001
Ministr zahraničíWarren Christopher1993–1997
Madeleine Albrightová1997–2001
Ministr financíLloyd Bentsen1993–1994
Robert Rubin1995–1999
Lawrence Summers1999–2001
Ministr obranyLes Aspin1993–1994
William J. Perry1994–1997
William S. Cohen1997–2001
Ministr spravedlnostiJanet Reno1993–2001
Ministr vnitraBruce Babbitt1993–2001
Ministr zemědělstvíMike Espy1993–1994
Daniel R. Glickman1994–2001
Ministr obchoduRonald H. Brown1993–1996
Mickey Kantor1996–1997
William M. Daley1997–2000
Norman Mineta2000–2001
Ministr práceRobert B. Reich1993–1997
Alexis M. Herman1997–2001
Ministr zdravotnictvíDonna E. Shalala1993–2001
Ministr školstvíRichard Riley1993–2001
Ministr bytové výstavby
a rozvoje měst
Henry G. Cisneros1993–1997
Andrew Cuomo1997–2001
Ministr dopravyFederico Peña1993–1997
Rodney E. Slater1997–2001
Ministr energetikyHazel O'Leary1993–1997
Federico Peña1997–1998
Bill Richardson1998–2001
Ministr pro záležitosti veteránůJesse Brown1993–1997
Togo D. West1998–2000
Hershel W. Gober2000–2001

Odkazy

Reference

  1. Archivovaná kopie. zfacts.com [online]. [cit. 2007-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-06. 
  2. Clinton, Bill: Můj život (My life, česky Ikar, Praha 2004)
  3. Stan Liebowtiz, The Real Scandal – How feds invited the mortgage mess, New York Post, February 5, 2008
  4. Clinton, Bill: Dárcovství, jak každý z nás může změnit svět (Giving, česky Volvox Globator, Praha 2008)
  5. Waking the Sleeping Dragon. Slate. 28. září 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Was Letting China Into the WTO a Mistake?. Foreign Affairs. 2. dubna 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Normalizing Trade Relations With China Was a Mistake. The Atlantic. 8. června 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  8. China Was Bill Clinton’s Russia. The Wall Street Journal [online]. 3. března 2017. Dostupné online. 
  9. Woodward, Bob and Duffy, Brian, "Chinese Embassy Role In Contributions Probed", Washington Post, 13. února 1997.
  10. Findings Link Clinton Allies to Chinese Intelligence, The Washington Post, 11. února 1998.
  11. Krauthammer, Charles, "Reno's Humiliation", Washington Post, 10. října 1997
  12. Safire, William, "Those Chinese Agents", New York Times, 7. října 1999
  13. "Justice's Clinton, Gore inquiry criticized", Associated Press, 16. prosince 1999.
  14. ČTK. Bill Clinton převzal v Bílém domě nejvyšší americké vyznamenání [online]. České noviny.cz, 2013-11-20 [cit. 2013-11-21]. Dostupné online. 
  15. ZIMMERMAN, Malia. Flight logs show Bill Clinton flew on sex offender's jet much more than previously known. Fox News [online]. 2016-05-13 [cit. 2019-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. WWW.FG.CZ, 2015, FG Forrest, a s. Seznam vyznamenaných. Pražský hrad [online]. [cit. 2019-10-01]. Dostupné online. 
  17. Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-10-01]. Dostupné online. 
  18. AUTHOR, No. President Saakashvili awards Bill Clinton with St. George Order of Victory. GeorgianJournal [online]. [cit. 2019-10-01]. Dostupné online. 
  19. Haïti – Social : Bill Clinton reçoit l'Ordre national Honneur et Mérite au grade Grand Croix plaque or – HaitiLibre.com : Toutes les nouvelles d’Haiti 7/7. HaitiLibre.com [online]. [cit. 2019-10-01]. Dostupné online. 
  20. FISKE, Gavriel; AHREN, Raphael. Peres honors ‘cherished friend’ Bill Clinton. www.timesofisrael.com [online]. [cit. 2019-10-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. National Orders | South African History Online. web.archive.org [online]. 2015-01-18 [cit. 2019-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-18. 
  22. Clinton off to Lesotho for Aids. News24 [online]. 2005-07-15 [cit. 2019-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-01. (anglicky) 
  23. SIR MICHAEL'S STATEMENT WHEN AWARDING FORMER UNITED STATES PRESIDENT, BILL CLINTON WITH A 'LOGOHU MEDAL' UNDER THE PAPUA NEW GUINEA ORDERS OF LOGOHU DURING HIS RECENT VISIT TO PNG Dostupné online (anglicky)
  24. PNG makes Clinton honorary chief. The Sydney Morning Herald [online]. 2006-12-03 [cit. 2019-10-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. President Obama Names Presidential Medal of Freedom Recipients. whitehouse.gov [online]. 2013-08-08 [cit. 2019-10-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. HABERLER.COM. Dostluk İlişkilerine Katkının Altın Sembolü: Devlet ve Cumhuriyet Nişanları. Haberler.com [online]. [cit. 2019-10-01]. Dostupné online. (turecky) 
  27. Clinton rüzgarı - tg mobile. m.turkiyegazetesi.com.tr [online]. [cit. 2022-07-09]. Dostupné online. 

Audiovizuální dokumenty

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Haiti.svg
The national and official state flag of Haiti; arms obtained from http://www.webchantier.com/. The civil flag can be found at here.
Order of Mubarak the Great (Kuwait) - ribbon bar.gif
Autor: McOleo, Licence: CC0
Ribbon bar of the Order of Mubarak the Great (Kuwait)
Presidential Medal of Freedom with Distinction (ribbon).svg
Autor: Jack Ryan Morris, Licence: CC BY-SA 4.0
Presidential Medal of Freedom with Distinction (ribbon)
Bill Clinton.jpg
Official White House photo of President Bill Clinton, President of the United States.
Phoc96v1.jpg
President Bill Clinton installing computer cables with Vice President Al Gore on NetDay at Ygnacio Valley High School in Concord, CA. March 9, 1996.
Ord.GoodHope-ribbon.gif
Good Hope's order in South Africa - ribbon
Order of Logohu - Grand Companion (Papua New Guinea) ribbon.png
Ribbon for the Grand Companion rank of the Order of Logohu from Papua New Guinea.
Monica lewinsky.jpg
Monica Lewinsky, from her government ID photo by Office of the Secretary of Defense.
Israel president's medal.jpg
Autor: Rh0809, Licence: CC BY-SA 4.0
ribbon Bar of the Israeli President's Medal
EST Order of the Cross of Terra Mariana - 1st Class BAR.png
Order of the Cross of Terra Mariana - 1st Class
ClintonGore2.jpg
Bill Clinton and Al Gore walking. Location: White House, West Colonnade.
Haiti National Order of Honour and Merit.png
(c) Dandvsp na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, CC BY-SA 3.0
Ribbon of the Haiti National Order of Honour and Merit, knight.
LVA Order of the Three Stars - Commander BAR.png
Order of the Three Stars - Commander
Bill Clinton 1978.jpg
US president Jimmy Carter and Governor-Elect Bill Clinton meet as unidentified bystanders watch the scene.
Most Courteous Order of Lesotho (1987).gif
Most Courteous Order of Lesotho (1987)
Clinton and jiang.jpg
President Clinton and President Jiang hold a joint press conference at the White House.
Bill Clinton, Yitzhak Rabin, Yasser Arafat at the White House 1993-09-13.jpg
Izraelský premiér Jicchak Rabin, americký prezident Bill Clinton a předseda Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) Jásir Arafat.
GEO St-George Victory Order BAR.svg
Ribbon bar: Saint George’s Victory Order (Georgia)
CZE Rad Bileho Lva 1 tridy BAR.svg
Stužka: Řád bílého lva I. třídy – Česká republika (od roku 1994).
Order Turk 1kl rib.png
Autor: Kei, Licence: Attribution
Планка ордена Турции 1 класса