Binjamin Gibli
| Binjamin Gibli | |
|---|---|
 Gibli na fotografii z roku 1959. | |
| Narození | 1. ledna 1919  Petach Tikva, Osmanská říše |
| Úmrtí | 19. srpna 2008 (89 let)  Tel Aviv, Izrael |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | plukovník |
| Doba služby | 1944–1961 |
| Sloužil | Hagana Izraelské obranné síly |
| Války |  válka za nezávislost sinajská válka |
 multimediální obsah na Commons | |
Binjamin Gibli (hebrejsky: בנימין גיבלי, žil 1. ledna 1919 – 19. srpna 2008) byl náčelník izraelské vojenské rozvědky Aman. Tuto funkci zastával od června 1950 do března 1955,[1] kdy byl nucen rezignovat v důsledku Lavonovy aféry, kterou vyvolala neúspěšná izraelská operace v Egyptě v roce 1954.[2]
Biografie
Narodil se v roce 1919 v Petach Tikvě.[2] Jeho otec Moše Granzia pocházel z polského Brjansku a do Palestiny imigroval v květnu 1914. Usadil se v části Petach Tikvy, známé jako Kfar Ganim, a změnil si příjmení na Gibli.[3] Jeho matka se jmenovala Jehudit.[3] V roce 1940 se Binjamin oženil s Ester Pinchasi, se kterou se následně přestěhoval do rodinného domu ve čtvrti Ejn Ganim.[3] V roce 1941 se stal členem židovské osadnické policie a následujícího roku dokončil důstojnický kurz pro pěchotu pořádaný výcvikovou školou pro Haganu. V roce 1946 se stal oblastním důstojníkem tajné služby Hagany – Šaj. Působil z Petach Tikvy a pod jeho působnost spadala oblast jihu země. Jednou z jeho povinností bylo dohlížení na vodovodní potrubí pro židovské osady.[3]
V březnu 1948 byl jmenován náčelníkem Šaj pro Jeruzalém. 20. června 1948 se zúčastnil polního válečného soudu s Me'irem Tubianským v Bejt Džisu.[4] Procesu se zúčastnili ještě tři další důstojníci Šaj, včetně jejího náčelníka Isera Be'eriho, který proces vedl. Čtyřiapadesátiletý Tubiansky, který byl židovským činitelem Palestinské elektrárenské společnosti a veteránem Hagany, byl shledán vinným z předávání informací nepříteli (špionáže pro Brity) a o několik hodin později byl zastřelen četou Palmach.[4] O rok později byl Tubianského proces prošetřen na žádost jeho vdovy. Na základě šetření byl Tubiansky zproštěn obvinění a tehdejší izraelský ministerský předseda David Ben Gurion „mu posmrtně udělil hodnost kapitána a nařídil, aby byla jeho vdově a synovy vyplácena státní penze.“[4] O čtyři dny později byly jeho ostatky vykopány a pohřbeny na národním hřbitově na Herzlově hoře v Jeruzalémě. V listopadu téhož roku proběhl proces, u kterého byl Gibli svědkem obhajoby. Soud shledal Be'eriho vinným a odsoudil ho k symbolickému dennímu odnětí svobody.
Gibli byl rovněž jedním z plánovačů operace Zuzana (též operace Šošana), jejímž cílem bylo udržet Brity v oblasti Suezského průplavu vytvořením nestability v regionu. Izraelští agenti byli vysláni do Egypta, aby zde provedli útoky proti západním cílům.[2] Egyptské úřady však plán odhalily, čímž bylo odhaleno i izraelské zapojení. Celá událost, která vešla ve známost jako Lavonova aféra, vyvolala skandál a jednu z nejvážnějších politických krizí v dějinách Izraele.[5] Celá aféra vedla k odvolání Gibliho a rezignaci tehdejší ministr Pinchase Lavona.[5]
Kariéra
- člen dělnické sportovní asociace ha-Po'el[3]
- člen Mapaj[3]
- člen Hagany[3]
- od roku 1941 do konce roku 1944 byl členem židovské osadnické policie[3]
- v říjnu 1946 se stal příslušníkem Šaj a důstojníkem pro jižní oblast[3]
- v březnu 1948 byl jmenován náčelníkem Šaj pro Jeruzalém[1]
- 27. dubna 1948 převzal vedení Šaj[1]
- 30. června 1948 je Šaj rozpuštěn a vzniká Aman.[1] Gibly byl jmenován šéfem MI 1.[1]
- 22. února 1953 odjíždí na studijní pobyt do Spojených států. V čele Amanu jej zastupuje Harkabi.[1]
- 28. března 1954 se vrací do své funkce v Amanu[1]
- 7. března 1955 rezignuje[1]
- v roce 1956 je povýšen velitele brigády Golani
- v roce 1960 se stal vojenským atašé ve Spojeném království a Skandinávii[6]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Binyamin Gibli na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h SHABTAI, Teveth. Ben Gurion's Spy; The story of the Political Scandal That Shaped Modern Israel. New York: Columbia University Press, 1996. Dostupné online. ISBN 0-231-10464-2. S. 17–30. (anglicky) Dále jen: Ben Gurion's Spy; The story of the Political Scandal That Shaped Modern Israel.
- ↑ a b c Binyamin Gibli, MI head during botched Egypt raid, dies at 89 [online]. Haaretz, 2008-08-20 [cit. 2010-10-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i Ben Gurion's Spy; The story of the Political Scandal That Shaped Modern Israel. S. 2–3
- ↑ a b c BLACK, Ian; MORRIS, Benny. Mossad - izraelské tajné války. Praha: Jota, 2006. 632 s. ISBN 80-7217-392-8. S. 78–79.
- ↑ a b HERZOG, Chaim. Arabsko-izraelské války. Praha: Lidové noviny, 2008. 617 s. ISBN 978-80-7106-954-6. S. 161–162.
- ↑ Ben Gurion's Spy; The story of the Political Scandal That Shaped Modern Israel. S. 278
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Binjamin Gibli na Wikimedia Commons - (anglicky) Telegraph.co.uk – Former Israeli spy chief Binyamin Gibli dies
- (anglicky) The Guardian – Obituary: Binyamin Gibli
- (anglicky) Ynetnews – Former MI chief Binyamin Gibli dies
Média použitá na této stránce
Aluf mishne Binyamin Gibli, acting o.c. central command, Israel Defence Army.
.svg)
The Ottoman flag and Turkey Republic Flag of 1844–1935. Late Ottoman flag which was made based on the historical documents listed in the Source section. Note that a five-pointed star was rarely used in the crescent-and-star symbol before the 19th century.