Bio Oko
Bio Oko | |
---|---|
Vchod do kina v ulici Františka Křížka | |
Stát | Česko |
Místo | Praha 7-Holešovice |
Vznik | 1940 |
Budova | |
Architekt | Jaroslav Stockar-Bernkopf a Josef Šolc |
Otevření | 1940 |
Další informace | |
Souřadnice | 50°6′0,1″ s. š., 14°25′48,5″ v. d. |
Adresa | Františka Křížka 460/15, 17000 Praha 7-Holešovice |
Ulice | Františka Křížka |
Oficiální web | Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bio Oko v Praze je jednosálové kino z roku 1940 v ulici Františka Křížka v Praze 7-Holešovicích. Je jedním z dosud zachovaných a provozovaných kinosálů z doby před rokem 1990 a od roku 2007 se zaměřuje na netradiční a artovou produkci.
Stavba
Kinosál je umístěn v podzemí centrálního objektu č. p. 460 v bloku sedmi funkcionalistických činžovních domů v Praze 7-Holešovicích. Obytný blok mezi ulicemi Letenská (dnes Milady Horákové), Vinařská (dnes Františka Křížka) a Heřmanova byl vybudován na zakázku Penzijního fondu zaměstnanců Národní banky v letech 1937–1940 podle projektu architektů Jaroslava Stockar-Bernkopfa a Josefa Šolce. Původně měl mít komplex jen dvě krajní budovy a střed měl zůstat otevřený. Protože však regulační plány tehdy nařizovaly dodržovat blokovou výstavbu, byla jako poslední v roce 1940 dostavěna střední budova s kinem Oko.[1]
Kinosál - původně pro 735 či 800 osob, po přestavbě pro 397 osob - je členěn na parter (s lóžemi a velkorysým předsálím a šatnou) a balkón. Výškové řešení parteru je nezvyklé (pódium a mimořádně vysoko umístěné plátno vedly ke konstrukci konkávní křivky viditelnosti).
Parter je od září 2009 osazen různými typy sezení - kromě několika původních sedaček také plážová lehátka, sedací vaky a karosérie automobilu. Mezi sezeními je nebo lze vytvořit dost volného místa při představeních pro rodiče s kočárky. Na běžná představení je možný i vstup se psy. Sedačky na balkóně zůstaly původní. Kompozici sedaček vytvořil designér Maxim Velčovský.[2]
Od roku 2007 sloužilo mezipatro vlevo od vchodu včetně přilehé místnosti jako občerstvení s možností posezení u stolku. V souvislosti se změnou provozovatele kina v roce 2009 byla na bar s kavárnou přestavěna celá vstupní hala a pravé mezipatro a začala jej kromě návštěvníků kinoprojekcí navštěvovat i širší veřejnost. Bar má 50 míst k sezení a WiFi připojení k internetu.
Provoz a dramaturgie
Od června do října 2007 proběhla rozsáhlá rekonstrukce kina, financovaná z velké části (nákladem 6,5 milionu Kč) městskou částí Praha 7, tisková zpráva jej v té době označila za jediné provozované kino v Praze 7, se stabilním diváckým zázemím i v Praze 6 a 8. Ve výběrovém řízení na nájemce a provozovatele kina vybrala městská část z 6 uchazečů na základě prezentované dramaturgie, zkušeností, realizovaných projektů a ekonomické rozvahy občanské sdružení Jihlavský spolek amatérských filmařů (JSAF).[3][4]
Od znovuotevření 18. října 2007[5][6] bylo provozovatelem kina občanské sdružení JSAF, Jihlavský spolek amatérských filmařů, které do té doby provozovalo řadu městských i venkovských kin v kraji Vysočina. Kino mělo být pražskou základnou Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava a mělo být zaměřeno na dokumentární filmy, na speciální projekce v zahraničí úspěšných nebo jinak výjimečných filmů, které by těžko hledaly cestu do české distribuce, na experimentální a studentské filmy atd. Kino spolupracovalo s dalšími kiny na hostování projektů Fresh Film Fest (ozvěny), Mezipatra a dalšími. Exkluzivní spolupráci navázalo s distribuční společností ArtCam, s pražskými velvyslanectvími některých zemí atd.[7]
Po občanském sdružení JSAF přebrali provozování kina v létě roku 2009 lidé spjatí s provozováním kin Aero a Světozor, kteří v průběhu srpna nechali přestavět sál i vstupní část, pořídili novou zvukotechniku a projektor a 10. září 2009 obnovili provoz kina. Přitom webové stránky původního provozovatele biooko.cz nahradili novými biooko.net.[2][8] Dramaturgie kina zahrnuje též artové filmy a je zaměřena podobně jako u kin Aero a Světozor.
Technické vybavení
V kině se nachází 4K projektor Sony, dva projektory Meo 5X pro 35mm filmový pás a zvuková technologie pro Dolby Surround 7.1.
Reference
- ↑ Ozdoba pražské Letné byla původně pro úředníky. Domy předběhly svou dobu, iDnes.cz, 19. 8. 2010
- ↑ a b Další plány provozovatelů kina Bio Oko - rozhovor[nedostupný zdroj], Kina v Praze, 24. 9. (rok neuveden, dle souvisejících textů 2009), rozhovor s Davidem Beránkem, který hovořil za provozovatele kina
- ↑ Praha 7 otevírá BIO OKO[nedostupný zdroj], Portál hlavního města Prahy, 16. 10. 2007, tisková zpráva městské části Praha 7
- ↑ Tomáš Vlček: Zrekonstruované kino Oko znovu promítá, Pražský deník, 26. 10. 2007
- ↑ Zdenka Danková: V Praze slavnostně otevřeli Kino Oko[nedostupný zdroj], Veľká Epocha, 3. 11. 2007
- ↑ Pražské kino Oko znovu otevírá[nedostupný zdroj], FilmPortál, nedatováno, dle textu vydáno 31. října 2007
- ↑ Kino Oko má novu hlavu. Dokumentární, Econnect.cz, 22. 11. 2007
- ↑ Nový provozovatel kina Bio Oko Archivováno 2. 7. 2010 na Wayback Machine., Kina v Praze, 18. 9. (rok neuveden, dle souvisejících textů 2009)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kino Oko na Wikimedia Commons
- Bio Oko, stránky provozovatele kina
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: ŠJů (cs:ŠJů), Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Holešovice, ulice Františka Křížka. Bio Oko.