Biogeografická podprovincie

Biogeografická podprovincie je individuální (neopakovatelnou) jednotkou biogeografického členění krajiny. Biota této jednotky má svoji charakteristickou pestrost a své vlastní endemity. Je tvořena územím se svéráznou modifikací vegetační stupňovitosti a zároveň se od okolních podprovincií zpravidla liší hlavními edifikátory (dominantními druhy ve společenstvu) jednoho nebo dvou vegetačních stupňů. V území se vyskytuje podobná geologie, reliéf a makroklima. Plocha podprovincie je řádově 10⁵ km².^[1]

Přehled podprovincií v Česku

Na území České republiky jsou zastoupeny 4 biogeografické podprovincie:

1. hercynská podprovincie
2. polonská podprovincie
3. západokarpatská podprovincie
4. severopanonská podprovincie

Tyto podprovincie navazují především na fytogeografické podprovincie (např. Meusel et al. 1965)^[2] a jsou jistou analogií ekoregionů“ v systému Světového fondu na ochranu přírody (WWF):

• Central European mixed forests → polonská podprovincie
• Pannonian mixed forests → severopanonská podprovincie
• Western European broadleaf forests → hercynská podprovincie
• Carpathian montane conifer forests → západokarpatská podprovincie

Související články

• Biogeografická provincie
• Bioregion
• Biochora

Reference