Biskupové v katolické církvi

V katolické církvi je biskup vysvěcený duchovní, který má plnou svátost svěcení a je zodpovědný za vyučování nauky,^[1] správu katolíků ve své jurisdikci,^[2] posvěcování světa^[3] a zastupování církve.^[4][5] Katolíci odvozují původ biskupského úřadu od apoštolů, o nichž se věří, že byli o Letnicích obdařeni zvláštním charismatem a úřadem z Ducha svatého.^[6] Katolíci věří, že toto zvláštní charisma a úřad se předává prostřednictvím nepřetržité posloupnosti biskupů vkládáním rukou ve svátosti svěcení.^[7]

Diecézní biskupové – ve východních katolických církvích známí jako eparchiální biskupové – jsou pověřeni správou místních oblastí katolické církve, které jsou v latinské (římskokatolické) církvi známé jako diecéze a ve východních církvích jako eparchie. Biskupové se souhrnně nazývají kolegium biskupů a mohou mít další tituly jako arcibiskup, kardinál, patriarcha nebo papež. V roce 2020 žilo v latinské a východní církvi katolické církve celkem přibližně 5 600 biskupů.^[8]

Biskupové jsou vždy muži.^[9] Kromě toho kánon 180 Kodexu kánonů východních církví vyžaduje, že kandidát na východní biskupství (kánon 378 § 1 Kodexu kanonického práva z roku 1983 uvádí téměř stejné požadavky) musí:

1. prokázat pevnou víru, dobré mravy, zbožnost, horlivost pro duše a rozvážnost;
2. těšit se dobré pověsti;
3. nebýt vázán manželským svazkem;
4. být starší třiceti pěti let;
5. být vysvěcen na kněze nejméně pět let;
6. mít doktorát nebo licenciát z nějaké církevní vědy nebo být alespoň jejím odborníkem.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bishops in the Catholic Church na anglické Wikipedii.

• Hierarchie katolické církve