Biskupská synoda pro panamskou oblast

Biskupská synoda pro panamskou oblast běžně označovaná jako synoda o Amazonii, se sešla v Římě ve dnech 6. – 27. října 2019. Papež František 15. října 2017 oznámil, že zvláštní shromáždění biskupské synody bude pracovat na „určení nových cest evangelizace Božího lidu v tomto regionu“, konkrétně domorodých obyvatel, kteří jsou „často zapomenuti a bez vyhlídky na klidnou budoucnost.“^[1]

Mezi překážky evangelizace patří obtížný terén, který ztěžuje přístup k původnímu obyvatelstvu,^[2] velká rozmanitost používaných jazyků a odpor vlastníků půdy a obchodních zájmů. Podle jedné z vatikánských zpráv se povodí Amazonky rozkládá na ploše přibližně 6 000 000 km² a žije v něm 2,8 milionu obyvatel rozdělených mezi 400 kmenů, které „hovoří přibližně 240 jazyky patřícími do 49 jazykových rodin.“^[3] Synoda definuje tento region tak, že zahrnuje celou Bolívii, Brazílii, Kolumbii, Ekvádor, Francouzskou Guyanu, Guyanu, Peru, Venezuelu a Surinam nebo jejich části, přičemž většina z těchto zemí je z velké části římskokatolická.^[4]

Pozadí

Již v roce 1912 papež Pius X. v encyklice Lacrimabili statu odsoudil majitele kaučukových plantáží v Peru za špatné zacházení s domorodým obyvatelstvem^[5] a odsoudil kapucínské misionáře za to, že je nechrání.^[6] Papež Jan Pavel II. svolal podobné synody pro Nizozemsko v roce 1980 a pro Libanon v roce 1995.^[4]

Při návštěvě Brazílie v červenci 2013 papež František řekl: „Církev v povodí Amazonky není přítomna jako někdo, kdo má sbalená zavazadla a je připraven odejít poté, co využil vše, co bylo možné. Církev byla v Amazonské pánvi přítomna od samého počátku, ve svých misionářích, řeholních kongregacích, kněžích, laicích a biskupech, a je stále přítomna a má zásadní význam pro budoucnost této oblasti.“^[7] Papež František se ve své encyklice Laudato si’ (2015) zaměřil na potřebu bránit chudé a jejich přirozené prostředí.^[8]

Od března 2015 koordinuje celoamazonská církevní síť (Red Eclesial Panamazónica – REPAM) činnost katolické církve v amazonském regionu a sdružuje kněze a misionáře, národní zástupce Caritas a laické obhájce, kteří se snaží chránit před vykořisťováním původní obyvatele Amazonie i přírodní zdroje regionu.^[3] Arcibiskup Salvador Pineiro García-Calderón z Ayacucho, předseda peruánské biskupské konference, uvedl, že papež František navrhl uspořádat synodu věnovanou amazonskému regionu na setkání s peruánskými biskupy v květnu 2017^[2] a zmínil se o tom i před ekvádorskými biskupy v září 2017.^[9]

František navštívil 19. ledna 2018 Peru, kde se setkal se 4 000 členy domorodých komunit z amazonského deštného pralesa. Řekl, že obyvatelé Amazonie jsou nyní ohroženi více než kdy jindy, a zpochybnil ochranářskou politiku, která ovlivňuje peruánský deštný prales. V Puerto Maldonado požádal, aby domorodé komunity byly uznány jako partneři, a ne jako menšiny. Řekl, že „veškeré úsilí, které vynaložíme, abychom znovu získali život amazonských národů, bude vždy příliš malé.“ Vyzval peruánský lid, aby skoncoval s praktikami, které ponižují ženy, a kritizoval sterilizaci domorodých žen.^[10][11]

Papež František 9. srpna 2019 oznámil, že synoda odsoudí izolacionismus a populismus, které „vedou k válce“.^[12] Papež také uvedl, že „globalizace a jednota by neměly být pojímány jako koule, ale jako mnohostěn: každý národ si zachovává svou identitu v jednotě s ostatními“.^[12] Na důsledky globalizovaného trhu upozornil již dříve také v pracovním dokumentu.^[13][14] Papež František oznámil, že svěcení ženatých kněží „rozhodně nebude“ jedním z hlavních témat, o nichž se bude na synodě jednat, a že jde „pouze o číslo Instrumentum laboris“.^[15]

Přípravné a pracovní dokumenty

Přípravný dokument vydaný v červnu 2018 označil za klíčová témata synody roli žen v církvi, práva a tradice domorodého obyvatelstva a potřebu zajistit větší přístup k eucharistii.^[16] V předběžných jednáních byly zvažovány dvě možné novinky pro synodu: svěcení ženatých mužů na kněze a zkoumání možných oficiálních služeb pro ženy. Region se potýká s nedostatkem kněží, kteří by byli schopni sloužit odlehlému venkovskému obyvatelstvu. V lednu 2019 papež František vyjádřil pochopení pro svěcení ženatých mužů na kněze na tichomořských ostrovech: „Je to něco, o čem je třeba přemýšlet, když je tam pastorační potřeba.“ Vzhledem k tomu, že chléb na bázi pšenice, který se běžně používá k eucharistii, je nevhodný pro amazonskou vlhkost, může synoda zvážit povolení používat v regionu chléb na bázi juky.^[17] V květnu 2019 dal kardinál Cláudio Hummes nedostatek kněží do souvislosti s inkulturací. Řekl, že Amazonie potřebuje vlastní církev s „amazonskou a také domorodou tváří“, nikoli „evropskou církev přesazenou do Amazonie“. Položil otázku: Jaký je stav amazonské Amazonie? Zeptal se: „Jak můžeme uvažovat o domorodé církvi pro domorodce, když neexistují domorodí duchovní?“

4. května 2019 papež František jmenoval Hummese generálním zpravodajem synody a jmenoval dva zvláštní tajemníky: Davida Martíneze De Aguirre Guineu, apoštolského vikáře v peruánském Puerto Maldonado, a otce Michaela Czerného, podsekretáře sekce pro migranty a uprchlíky Dikasteria pro podporu integrálního lidského rozvoje.^[18]

Pracovní dokument synody (instrumentum laboris) s názvem „Amazonie, nové cesty pro církev a integrální ekologii“ byl zveřejněn 17. června 2019.^[19][20] Klíčovými otázkami instrumentum laboris bylo svěcení ženatých mužů, role žen v církvi a otázky životního prostředí.^[21]

Pracovní dokument vyvolal mezi katolíky polarizované reakce.^[22] Podle kardinála Pedra Barreta Jimena předložený program „do značné míry vyjadřuje pocity a přání mnoha zástupců amazonského lidu“.^[22] Kardinál Walter Brandmüller však dokument označil za „heretický“, protože podle něj odporuje „v rozhodujících bodech závaznému učení církve“.^[23] Stejným směrem se vydal i kardinál Gerhard Müller, bývalý prefekt Kongregace pro nauku víry, který uvedl, že pracovní dokument obsahuje „falešné učení“ o Božím zjevení.^[24][25] Müller dodal, že „žádný papež, synoda ani koncil nemohou umožnit svěcení žen na biskupa, kněze nebo jáhna.“^[26] Kardinál Burke a biskup Athanasius Schneider vyhlásili kampaň 40 dní modliteb a půstu, aby zajistili, že „blud a hereze nezvrátí nadcházející synodu“.^[27] Kardinál Burke označil pracovní dokument za „přímý útok na Kristovo panství“ a „apostazi“.^[28] Venezuelský kardinál Urosa označil instrumentum laboris za „docela dobré“ v oblasti ekologie, ale trpící „mnoha nedostatky“ v ekleziologii a misijních otázkách.^[29] Kardinál Sarah, prefekt Kongregace pro bohoslužbu, prohlásil, že se „obává, že někteří lidé ze Západu toto shromáždění zkonfiskují, aby posunuli vpřed své projekty [...], přičemž myslí zejména na svěcení ženatých mužů, vytváření ženských služeb nebo předání jurisdikce laikům“. Podle Sarah se tyto body týkají univerzální církve, a proto „nemohou být projednávány na partikulární a místní synodě“.^[30][31]

Arcibiskup Svjatoslav Ševčuk, hlava ukrajinské řeckokatolické církve, navrhl, aby ti, kdo uvažují o ženatých kněžích, aby překonali nedostatek kněží v latinské církvi, „postupovali opatrně“, protože povolení svěcení ženatých mužů neřeší nedostatek kněží v jeho církvi, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Řekl: „Nehledejte snadná řešení obtížných problémů“.^[32]

Závěrečný dokument

Dne 26. října 2019 synoda v hlasování 128 hlasů pro a 41 proti navrhla, aby ženatí muži, kteří jsou trvalými jáhny, byli v amazonské oblasti vysvěceni na kněze,^[33] „v extrémních situacích a za určitých podmínek“.^[34]

Jiný návrh v hlasování, v němž se 137 hlasů vyslovilo pro a 30 proti,^[35] doporučil pokračovat ve studiu možnosti svěcení žen na jáhenky.^[36] Sestra Nathalie Becquartová, konzultantka generálního sekretariátu biskupské synody a v Římě pro synodu o Amazonii, však poznamenala, že: „Vzhledem k tomu, že výzvou je deklerikalizace, možná by mohla existovat i jiná cesta, ... představit si církev s jiným služebným systémem, méně zaměřeným na svěcení“.^[37] Stejně tak peruánský kardinál Pedro Barreto, když mluvil o řeholnicích, které slouží para-liturgii přijímání, řekl, že lidem vysvětlil, že „to není eucharistie“, ale oni mu řekli: „Dáváme přednost mši sestry před mší kněze, který rychle přichází a odchází.“ Dále vysvětloval, že mnozí na synodě „hodně trvali na tom, že je třeba přejít od ,pastorace [služby] návštěvyʻ k ,pastoraci [služby] přítomnostiʻ“. Skutečnost je taková, řekl, že „přítomnost [církve] mezi nejvzdálenějšími národy probíhá prostřednictvím řeholnic“.^[38]

Recepce

Kardinál Camillo Ruini, bývalý římský generální vikář, prohlásil, že svěcení ženatých mužů v Amazonii je „špatná volba“ a že povolení necelibátních kněží by znamenalo přizpůsobení se moderní kultuře namísto ducha církve ve službě Bohu. Ruini také tvrdil, že povolení ženatých kněží by bylo další ranou instituci manželství v katolické církvi.^[39] Americký náboženský a politický spisovatel George Weigel kritizoval strukturu synodů v církvi s tím, že nikdy nereprezentují to, čemu věří laičtí katolíci, a označil je za maškarádu pro pronikání progresivních ideologií do katolické církve.^[40]

V listopadu 2019 skupina 100 katolíků obvinila Františka, že se během synody, na níž se při obřadu objevily dvě domorodé sochy těhotných žen, které údajně zobrazují bohyni plodnosti Pačamamu, dopustil „svatokrádeží a pověrčivosti“.^[41][42] Rakouský katolický aktivista Alexander Tschugguel později sochy ukradl z jejich expozice v Santa Maria in Traspontina a hodil je do Tibery.^[43][44] Jeden z účastníků obřadu však sochy označil za „Pannu Marii z Amazonie“ a předal je papeži.^[45]

Následné kroky papeže Františka

V únoru 2020 papež František promulgoval svou navazující apoštolskou exhortaci „Querida Amazonia“ („Milovaná Amazonie“), v níž se nezmiňuje o kněžském svěcení ženatých mužů, ale prosí o „spravedlnost pro 33 milionů obyvatel regionu, o ochranu jejich životů, jejich kultur, jejich půdy, řeky Amazonky a deštných pralesů. proti ,zločinu a nespravedlnostiʻ, které v regionu páchají mocné ekonomické zájmy, národní i mezinárodní, jež hrozí zničením lidí a životního prostředí“. Téměř polovina dokumentu pojednává o „potřebě radikální, misijní obnovy amazonské církve, která zahrnuje inkulturaci na všech úrovních, včetně liturgie, církevních služeb a organizace, a rozvoj ,specifické církevní kultury, která je výrazně laickáʻ, která dává větší roli laikům, a zejména ženám“.^[46]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Synod of Bishops for the Pan-Amazon region na anglické Wikipedii.

Související články

• Biskupská synoda
• Dorothy Stang
• Rada latinskoamerických biskupských konferencí

Externí odkazy

• Oficiální webové stránky: Amazonia: New Paths for the Church and for an Integral Ecology (anglicky)
• Lacrimabili Statu, Encyklika papeže Pia X. o jihoamerických indiánech, 7. června 1912 (anglicky)