Biskupský seminář v Českých Budějovicích
| Biskupský seminář v Českých Budějovicích | |
|---|---|
.jpg) Budova bývalého semináře | |
| Poloha | |
| Adresa | Kněžská, České Budějovice,  Česko |
| Souřadnice | 48°58′27,84″ s. š., 14°28′35,76″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biskupský seminář byl kněžský seminář sloužící v letech 1803 až 1950 k přípravě adeptů kněžství v českobudějovické diecézi. Studium bylo původně tříleté, od roku 1815 čtyřleté, po první světové válce pak pětileté. V průběhu druhé světové války byli seminaristé totálně nasazeni v Německu a seminář uzavřen. Po válce byl znovu otevřen, ale v roce 1950 jej komunistické úřady uzavřely. Pět z několika tisíc jeho studentů se stalo biskupy, mezi nimi i sv. Jan Nepomuk Neumann. V roce 1991 na jeho činnost navázala Teologická fakulta Jihočeské univerzity. V roce 2017 nepřímo na činnost kněžského semináře v Č. Budějovicích navázal seminář Redemptoris Mater, vedený podle zásad neokatechumenátní cesty.
Historie
O založení českobudějovického biskupského semináře se zasloužil první českobudějovický biskup Jan Prokop Schaaffgotsche.[1] Císař Leopold II. v roce 1790 rozhodl, že pro zřízení semináře se může použít budova zrušeného kapucínského kláštera v Kněžské ulici. Seminář v této budově byl otevřen až 4. 11. 1804.[2] Budova semináře byla v letech 1843–1844 přestavěna.[3] Studium bylo původně tříleté, od roku 1804 čtyřleté.[4] Na chování studentů dohlížel prefekt.[1] Jedním z prefektů tohoto semináře byl pozdější českobudějovický biskup Šimon Bárta.
Rektoři
- Josef Novák (od roku 1803 do roku 1818), později arcibiskup v chorvatském Zadaru[4]
- Vojtěch Benedikt Juhn[4]
- Václav Šembera (od 6. března 1826 do r. 1827)
- Dr. Jan Körner (od roku 1827 do roku 1848)[5]
- Franz Nitsch (od roku 1848 do r. 1859)
- Jan Weis (od 1. srpna 1859 do r. 1861)
- Dr. František Jechl (od 1. října 1861 do r. 1864).
- Jan Sika (od 1. října 1864 do r. 1871)
- Dr. Josef Hais (od 19. dubna 1871 do r. 1873), od r. 1875 biskup v Hradci Králové
- Dr. Jan Turner (od 1. října 1873 do r. 1875)
- Dr. Petr Špelina (od 1. října 1875 do r. 1884)
- Dr. Josef Hoffmann (od r. 1884 do r. 1889)
- Adolf Rodler (od roku 1884 do roku 1893)
- Mons. ThDr. Alois Jirák (od roku 1893)
- Karel Boček (od roku 1907 do roku 1926)
- Msgre. ThDr. Antonín Melka (od roku 1926 do roku 1934)
- Karel Reban (od 1. září 1934)
- ThDr. Augustin Malý (od 1. září 1948)
- ThDr. Josef Šídlo
Vicerektoři
- Václav Klement Petr (1883–1901)
- Karel Boček (1901–1902)
- ThDr. Jan Roubal (kolem roku 1922 )
- doc. Albín Böhm (do 31. srpna 1934 a kolem roku 1938 )
Spirituálové
- Karel Boček (1902–1907)
- Msgre. ThDr. Antonín Melka (1914 –1925)
- Karel Reban (od 30. září 1926 do 31. srpna 1934)
- doc. Albín Böhm (od 1. září 1934)
- Jan Paclík (kolem roku 1938)
- ThDr. Augustin Malý (do 31. srpna 1948)
- Adolf Pelikán SJ (od 1. září 1948)
- Václav Říha (od roku 1948)
Známí absolventi
- Josef Vlastimil Kamarýt (1797–1833)[4]
- Josef Šmidinger (1801–1852)[6]
- Vojtěch Mokrý (1803–1882)[7]
- František Jaroslav Vacek Kamenický (1806–1869)
- Jan Nepomuk Neumann (1811–1860)
- František Dobromil Kamarýt (1812–1876)
- Josef Jan Evangelista Hais (1829–1892)
- Josef Hessoun (1830–1906)
- Bedřich Kamarýt (1831–1911)
- Martin Josef Říha (1839–1907)
- Josef Antonín Hůlka (1851–1920)
- Václav Klement Petr (1856–1901)
- Karel Traxler (1866–1936)
- František Bernard Vaněk (1872–1943)[8]
- Jan Evangelista Eybl (1882–1968), český kněz a odbojář
- Jaroslav Janák (1889–1971)
- Josef Plojhar (1902–1981)
- Josef Jílek (1908–1945)[8]
Odkazy
Reference
- ↑ a b biskupský seminář | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2020-11-14]. Dostupné online.
- ↑ MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž. www.kohoutikriz.org [online]. 2001-01-01 [cit. 2020-11-15]. Dostupné online.
- ↑ klášter kapucínský (bývalý) - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c d FELDMAN, Vladimír. Českobudějovický seminář v době Kamarýtových studií. [s.l.]: [s.n.] S. 58–61. Obsaženo ve sborníků příspěvků z konference na téma "Josef Vlastimil Kamarýt: Život, dílo, doba", konané ve dnech 21. – 22.3 2007 v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích.
- ↑ MYNÁŘ, Ivo. Jan Körner (1788 - 1853). Nástin odkazu jihočeského teologa. Č. Bud., 2015. bakalářská práce (Bc.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Teologická fakulta
- ↑ CHVOJKA, Jiří. Město pod Černou věží : vyprávění z historie Českých Budějovic. České Budějovice: Actys, 1992. ISBN 80-901234-0-6. S. 111.
- ↑ KOTOUS, Jan. Střípek z historie. Setkání. Červenec-srpen 2016, roč. XXVI, čís. 7–8, s. 4. ISSN 1212-8074.
- ↑ a b PRAVDA, Rudolf. Z galerie jihočeských vlasteneckých kněží: kapitoly z církevních a kulturních dějin jižních Čech. České Budějovice: Sdružení sv. Jana Neumanna, 2006. 50 s. s. ISBN 80-86074-27-7.
Literatura
- Miroslav Novotný a kolektiv: Encyklopedie Českých Budějovic, Statutární město České Budějovice a Nebe, České Budějovice 2006, 2. opravené a rozšířené vydání (ISBN 80-239-6706-1), str. 45–46
- VEBER, Tomáš. Studovat v Českých Budějovicích. Teologický institut a počátky vysokoškolských studií ve městě. Dějiny a současnost. 2005, čís. 12. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Autoritní data  |
|
|---|
Média použitá na této stránce
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
