Bisnovat R-4

Bisnovat R-4 (v kódu NATO AA-5 'Ash') byla sovětská řízená střela typu vzduchu-vzduch vyvinutá jako jediná výzbroj těžkého stíhacího letounu Tupolev Tu-128, odpovídající jeho radaru RP-S Směrč („Tornado“).

Vývoj R-4 začal v roce 1959 a původně byla označená jako K-80 nebo R-80. Do služby vstoupila kolem roku 1963 spolu s letouny Tu-128. Stejně jako mnoho sovětských zbraní byla vyráběna jak ve verzi s poloaktivním radarovým naváděním (R-4R), tak s infračerveným naváděním (R-4T). Standardní sovětskou doktrínou bylo pálit ze zbraní v párech SARH/IR, aby se zvýšila šance na zásah. Výška cíle byla od 8 do 21 km. Pro pomalu stoupající Tu-128 bylo důležité, že střela mohla být odpálena i z 8 km pod cílem.

V roce 1973 byla zbraň modernizována na standard R-4MR (SARH)/MT (IR) s nižší minimální nadmořskou výškou cíle (0,5–1 km),^[1] zlepšeným výkonem vyhledávače a kompatibilitou s modernizovaným radarem RP-SM Směrč-M.

R-4 přežila v omezené službě až do roku 1990, kdy odešla ze služby spolu s posledním letounem Tu-128.

Technické údaje

• Délka (R-4T): 5,18 m
• Průměr: 300 mm
• Hmotnost: 400 kg
• Dostřel:
  • Verze R-4T a R: 30–37 km
  • Verze R-4TM a RM: 50 km

Odkazy

Reference

Literatura

• NACHÁZEL, Libor. Tupolev Tu-128 („Fiddler“). HPM. 1993, roč. 3, čís. 9, s. 20–22. ISSN 1210-1427. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bisnovat R-4 na Wikimedia Commons