Bitva na Abrahamových pláních

Bitva na Abrahamových pláních
konflikt: Francouzsko-indiánská válka
Smrt generála Jamese Wolfea (1770)
Smrt generála Jamese Wolfea (1770)

Trvání13. září 1759
MístoSeverní Amerika (Québec City)
Souřadnice
Příčinyválky o území Nové Francie
VýsledekRozhodné britské vítězství, Francie ztrácí možnost správy Kanady
Změny územíBritská nadvláda v Kanadě
Strany
Vlajka Francouzského království Francouzské královstvíVlajka Království Velké Británie Království Velké Británie
Velitelé
Vlajka Francouzského království Louis-Joseph de MontcalmVlajka Království Velké Británie James WolfeCharles Saunders
Síla
3 400 mužů[1]
1 900 pravidelných jednotek
1 500 koloniálních milic a domorodců
4 400 vojáků a kolonistů[2]
Ztráty
116 mrtvých
600 zraněných[1]
350 zajatých[3]
58 mrtvých
600 zraněných[2]

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva na Abrahamových pláních (anglicky Battle of the Plains of Abraham, francouzsky Bataille des plaines d'Abraham) (pojmenovány podle Abrahama Martina, 1589–1664, vlastníka půdy) byla rozhodujícím střetem francouzské a britské armády ve francouzsko-indiánské válce. Završil se jí proces, který započal opuštěním pevnosti Duquesne (budoucí Pittsburgh) Francouzi 25. listopadu 1758, čímž ztratila francouzská armáda ve válce v Americe iniciativu.

Pozadí

Nový britský velitel generál Jeffrey Amherst pokračoval po obsazení ruin Duquesne v přípravách dalších ofenzivních akcí v oblasti jezerních pevností, jejichž dobytí mělo vytvořit příznivé předpoklady pro přímý útok na Québec. Tažení na toto silně opevněné město svěřila koruna generálu Jamesi Wolfovi. Ten zahájil spolu se svými podřízenými Townshendem, Jamesem Murrayem a Robertem Moncktonem, velícím třem operačním uskupením, pochod k centru francouzské moci na jaře 1759. Amherst zatím likvidoval jednu francouzskou pevnost za druhou. 25. července kapitulovala Niagara, o den později vstoupili Angličané do trosek Ticonderogy (Francouzi ji nazývali Fort Carillon) a 31. července obsadil Amherst i základnu na Korunním mysu, čímž zabezpečil týl devítitisícového Wolfova sboru postupujícího po souši i po vodě k cíli tažení. Pozemní jednotky podporované válečnými loděmi admirála Charlese Saunderse ničily od června na řece sv. Vavřince jeden francouzský opěrný bod za druhým a počátkem září dospěly ke Québecu, považovaném vojenskými odborníky za téměř nedobytný. Jediné slabší místo představovaly hradby a bašty na břehu řeky, jimž proto věnovali obhájci největší pozornost.

Bitva

V noci 12. září vyrazilo 30 velrybářských člunů se 1700 anglických vojáků vedených plukovníkem Williamem Howem na úzkou písečnou pláž na úpatí zdánlivě nepřekonatelných skal tři kilometry od Québecu, kde střežil strmou stezku vedoucí na pláň před městskými hradbami silný oddíl francouzských vojáků. Jednotka zvlášť vybraných britských pěšáků však vyšplhala po téměř kolmé skalní stěně a napadla strážce stezky z týlu. Tím otevřela cestu celému sboru a za rozednění stálo na Abrahamových pláních čtyři a půl tisíce Angličanů. Jakmile sdělili tuto závažnou zprávu veliteli francouzské armády v Kanadě generálu Montcalmovi, shromáždil svoje elitní jednotky a osobně vedl rozsáhlý výpad, jehož se účastnilo přes čtyři a půl tisíce francouzských bojovníků. V sedmihodinové bitvě, v níž padlo 200 Francouzů a dalších 1200 utrpělo zranění, byli smrtelně raněni i oba nejvyšší důstojníci. Wolfe zemřel přímo na bitevním poli, Montcalma odnesli do města, kde v noci skonal. Francouzi ztratili v bitvě podstatně víc lidí a museli se stáhnout zpět do pevnosti, kde se demoralizovaní důstojníci a civilní představitelé dohodli na jednání s Brity.

Následky

17. září přijali kapitulační podmínky. Následující den otevřeli brány, a Britové tak ovládli město. Tím fakticky skončila francouzská správa Kanady, přestože se i nadále držely posádky Montrealu, Detroitu a několika menších pevnůstek. Bitva na Abrahámových pláních tak prakticky znamenala konec francouzské války na americkém kontinentu.

Odkazy

Reference

  1. a b Macleod p 228
  2. a b Macleod p 230
  3. Snow 2009, s. 385–86

Literatura

  • OPATRNÝ, Josef. Amerika v proměnách staletí. Praha: Nakladatelství Libri, 1998. ISBN 80-85983-42-7. 
  • MACLEOD, D. Peter. La vérité sur la bataille des plaines d'Abraham : les huit minutes de tirs d'artillerie qui ont façonné un continent. Montréal: Éditions de l'Homme, 2008. ISBN 978-2-7619-2575-4. 
  • SNOW, Dan. Death or victory : the Battle of Quebec and the birth of empire. London: Harper Press, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-00-728620-1. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Pavillon royal de France.svg
A white flag sown with fleurs de lis, which served as the flag of the royal family of France according to the royal decree of Charles X of the du 11th of june 1828. Some consider it as the flag of the kingdom of France from 1815-1830, but that claim is contested.