Bitva na Drině

Bitva na Drině
konflikt: První světová válka
Srbská jízda během bitvy na Drině
Srbská jízda během bitvy na Drině
Trvání6. září – 4. října 1914
Místookolí ústí řeky Driny, Mačva, Srbsko
Souřadnice44°54′28″ s. š., 19°21′12″ v. d.
Výsledektaktické vítězství Rakousko-Uherska
Strany
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-UherskoSrbské království Srbsko
Velitelé
Rakousko-Uhersko Oskar Potiorek, generál
Rakousko-Uhersko Liborius von Frank		Srbské království Radomir Putnik
Srbské království Stepa Stepanović
Srbské království Pavle Jurišić Šturm
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva na Drině byla střetnutím rakousko-uherské a srbské armády, které se na srbské frontě v rámci první světové války uskutečnilo v průběhu září roku 1914. Během krvavých bojů se rakousko-uherské armádě pod velením generála Oskara Potiorka podařilo v této bitvě prolomit srbskou obranu u soutoku řek Driny a Sávy. Následoval ústup Srbů z Mačvy a situaci na srbské frontě znovu zvrátilo až srbské vítězství v bitvě na Kolubaře.

Předchozí události

Poté, co srbská armáda v srpnu 1914 porazila rakousko-uherské síly v bitvě na Ceru a vytlačila útočníky ze svého území, překročili Srbové 6. září Sávu nedaleko Mitrovice a sami přešli do nečekaného protiútoku. Přestože se části 1. srbské armády podařilo zachytit na severním břehu Sávy u Kupinova, byla většina srbských sil po dvoudenních bojích se ztrátami zatlačena zpět na jižní břeh.[1] Rakousko-uherské velení se rozhodlo provést další útok s pomocí 5. a 6. armády, které měly za úkol překročit ze západu řeku Drinu před soutokem se Sávou a obsadit Mačvu.[2]

Průběh bitvy

Rakousko-uherský útok zahájila večer 7. září dělostřelecká příprava, která však nebyla účinná a která navíc upozornila Srby na blížící se útok. Od brzkých ranních hodin pak Rakušané překonávali řeku a snažili se na východním břehu vytvořit předmostí. Rakouské jednotky, jejichž značnou část tvořily české oddíly, zaznamenaly při přechodu řeky velké ztráty. Pod sílícím srbským tlakem pak velitelé nařídili 9. září ústup zpět za řeku, při něm ale mezi ustupujícími jednotkami vypukl zmatek a množství vojáků se při pokusech o překročení řeky utopilo.[3]

Druhý útok podnikli Rakušané 14. září.[4] Jednotkám pod velením generálmajora Aloise Podhajského se dopoledne podařilo překonat Sávu nedaleko ústí Driny a postoupit na poloostrově Parašnica pár kilometrů na srbské území.[4][5] 17. září pak Rakušané pod velením polního maršálka Alfreda Krausse překročili Sávu východně od Sremské Mitrovice u Jaraku, čímž hrozilo 2. srbské armádě bránící Mačvu obklíčení.[6] V těžkém bažinatém terénu došlo po několika dnech k vyčerpání jednotek na obou stranách a následné stabilizaci fronty.[7] Útoky vyčerpané 5. armády ustaly 4. října.[8]

Důsledky bitvy

Památník padlým nacházející se na hoře Gučevo nedaleko srbského města Loznica

Během krvavých zářijových bojů u soutoku Driny a Sávy se Rakušanům za cenu vysokých ztrát podařilo vytvořit a udržet předmostí na srbském území. V průběhu října se frontová linie příliš nehýbala a obě strany během zákopových šarvátek doplňovaly síly. Jakékoliv pokusy o postup znesnadňoval především bažinatý terén, což zhoršovala i zvedající se hladina řeky Sávy. Obnovit útok nařídil Oskar Potiorek 24. října, avšak srbský odpor zlomilo rakouské dělostřelectvo až o tři dny později, načež srbské velení nařídilo 2. armádě ústup k Ceru.[9] 6. rakouská armáda na jihu zároveň zahájila postup na Valjevo. 1. listopadu dobyli Rakušané Šabac a 11. listopadu vytlačili stahující se Srby i z Valjeva.[10] Srbskému velení, které se přemístilo do města Kragujevac, se však podařilo ze západu do bezpečí stáhnout hlavní část svých sil. Po obsazení Bělehradu nařídil rakouský velitel Potiorek svých jednotkám pronásledovat Srby za řeku Kolubaru, načež však Srbové rakousko-uherské síly v bitvě na Kolubaře drtivě porazili.[11] Kvůli průlomu na Kolubaře byla pak rakousko-uherská armáda donucena stáhnout se z celého Srbska zpět za Sávu a Drinu.[12]

Odkazy

Reference

  1. ↑ NEDOROST, Libor. Češi v 1. světové válce. 2. díl. Na frontách velké války. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-322-4. S. 41. [Dále jen: Nedorost Na frontách velké války (2006)]. 
  2. ↑ Nedorost Na frontách velké války (2006). Str. 41.
  3. ↑ Nedorost Na frontách velké války (2006). Str. 42 – 45.
  4. ↑ a b Nedorost Na frontách velké války (2006). Str. 45 – 46.
  5. ↑ FUČÍK, Josef. Generál Podhajský. Litomyšl: Paseka, 2009. ISBN 978-80-7185-962-8. S. 51. [Dále jen: Fučík (2009)]. 
  6. ↑ Nedorost Na frontách velké války (2006). Str. 47 – 48.
  7. ↑ Nedorost Na frontách velké války (2006). Str. 53.
  8. ↑ Nedorost Na frontách velké války (2006). Str. 55.
  9. ↑ Nedorost Na frontách velké války (2006). Str. 56 – 65.
  10. ↑ Nedorost Na frontách velké války (2006). Str. 62 – 65.
  11. ↑ Nedorost Na frontách velké války (2006). Str. 62 – 66.
  12. ↑ Nedorost Na frontách velké války (2006). Str. 66.

Literatura

  • NEDOROST, Libor. Češi v 1. světové válce. 2. díl. Na frontách velké války. Praha: Libri, 2006. 319 s. ISBN 80-7277-322-4. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of Serbia (1882–1918).svg
Autor: Guilherme Paula, Licence: CC BY-SA 3.0
State flag of Serbia (1882-1918)
M 41 4 les cavaliers serbes Drina.jpg
Les cavaliers serbes à la bataille de la Drina, ici dans le village de Yagar.
Monument on Gucevo hill.JPG
Autor: Rasevic, Licence: CC BY 3.0
Monument on Gučevo mountain, Loznica, Serbia.