Bitva na Las Navas de Tolosa

Bitva na Las Navas de Tolosa
konflikt: Reconquista, Křížové výpravy
Výjev z bitvy
Výjev z bitvy

Trvání16. července 1212
MístoNa planinách Las Navas de Tolosa, Andalusie
Souřadnice
Výsledekdrtivé vítězství křesťanské koalice
Strany
Almohadský chalífát Almohadský chalífát
Velitelé
Znak Kastilského království Alfonso VIII.
(střed)
  • arcibiskup Jiménez de Rada (předvoj)
  • Diego López II. de Haro (předvoj)
  • Fernán Gutiérrez de Castro
  • Sancho Fernández Leónský
  • Znak svatojakubských rytířů Pedro Arias †
  • Znak templářů Gómez Ramírez
  • Znak johanitů Gutierre Armíllez
  • Znak Řádu calatravských rytířů Rodrigo Díaz de Yanguas
  • Rodrigo Díaz de los Camperos
  • Álvaro Díaz de los Cameros
  • Fernando Núñez de Lara
  • Gonzalo Núñez de Lara
  • García Almorávid „el Viejo“
  • Znak svatojakubských rytířů Gonzalo Ruiz Girón

Znak Aragonské koruny Petr II.
(levé křídlo)

  • Nuño Sánchez
  • Sancho z Cerdanye
  • Jiménez Cornel
  • Znak Empúrijského hrabství Hugo IV. z Empúries
  • Guerau IV. z Cabrery

Znak Jiménezů a Navarry Sancho VII.
(pravé křídlo)

Almohadský chalífát Muhammad al-Nazir
Síla
~ 12 000–14 000~ 22 000–30 000
Ztráty
neznámévysoké

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva na Las Navas de Tolosa[p. 1] (španělsky Batalla de Las Navas de Tolosa, arabsky معركة العقاب‎) byl zlomový bod v historii středověkého Španělska. K bitvě došlo v pondělí 16. července 1212. Armáda kastilského krále Alfonse VIII. se spojila s armádami jeho křesťanských rivalů, Sanchem VII. Navarrským, Pedrem II. Aragonským a Alfonsem II. Portugalským v bitvě proti almohadskému vládci Muhammadu al-Nazirovi, který byl vládcem Maroka a části Alžírska a Tuniska a také jižní poloviny Pyrenejského poloostrova. Armáda Muhammada al-Nazira se skládala z lidí celého jeho impéria.

Pozadí bitvy

V roce 711 se Arabové vylodili ve Španělsku, které ovládali Vizigóti. Vizigóti byli nejednotní a tak brzy podlehli arabské invazi. Noví vládcové se napřed pokoušeli oživit svatou válku proti křesťanům v severním Španělsku, ale brzy je od toho odvedly jiné zájmy. Španělsko, jemuž dlouhou dobu vládli Římané, bylo zemí daleko více městskou – a uhlazenou – než Afrika. Arabové sem přinesli svojí poezii, umění a architekturu, kterou pochytili od národů, které ovládli (Mezopotámci, Peršané). Židé a křesťané zde měli svobodu vyznání. V Al-Andalusu (muslimském Španělsku) vzkvétala kultura a vzdělanost. Ve zbytku Španělska bylo daleko méně projevu civilizace.

Zbytek Španělska

Muslimům se nikdy nepodařilo dobýt celý Pyrenejský poloostrov. Sever Španělska byl svobodný a žili zde křesťanští rytíři, knížata a králové. Po dlouhou dobu neexistovala žádná organizovaná reconquista. Španělští páni nejen žárlili jeden na druhého, ale přispívali k rozdělení svého území ještě tím, že dělili svá panství mezi své syny. Naštěstí pro křesťany muslimští Maurové byli také často v rozepři a nikomu se nechtělo bojovat proti odhodlaným křesťanům. Avšak roku 1172 muslimský Al-Andalus dobyli a sjednotili odhodlaní Almohadé a chystali se napadnou Kastilii, největší a nejrozpínavější z křesťanských španělských států.

Předehra k bitvě

Almohadé skutečně zaútočili na Kastílii a krále Alfonse VIII. porazili. Po této bitvě se muslimští Maurové zmocnili části území a několika měst, ale Kastilie zdaleka nebyla na kolenou. V roce 1211 Muhammad al-Nazir překročil Gibraltar a vstoupil s obrovskou armádou do Španělska. Samotní křesťané začali také verbovat vojsko a papež Inocenc III. vyhlásil proti španělským Maurům křížovou výpravu.

Pohled na obě armády

Muslimské vojsko

Skládalo se z vojáků celého muslimského světa. Byli zde bojovníci z Íránu, Turkestánu, Tunisu, Alžírska a samozřejmě Maurové ze samotného Pyrenejského poloostrova. Většina muslimské armády se skládala z jezdectva, mezi nimiž nechyběli ani turečtí jízdní lučištníci. Jako vždy muslimové sázeli na převahu lehkých jezdců na rychlých koních, kteří měli jen lehkou nebo skoro žádnou zbroj a na nepřítele útočili z dálky svými šípy a oštěpy. Poněkud zvláštním úkazem byla chalífova elitní garda tvořená africkými muži tmavé pleti, ti byli vzájemně spoutáni řetězy, aby nemohl žádný z bitvy předčasně uprchnout. Muslimská armáda byla také početně o dost větší než křesťanská a muslimové byli pevně přesvědčeni, že vítězství mají na dosah.

Křesťanské vojsko

Dobové vyobrazení rytířů, 1197
Rytíř Řádu sv. Jakuba z Compostely

Skládalo se z vojáků a šlechticů celé Evropy. Alfonsovi verbíři obcházeli evropské dvory a nabírali jak urozené rytíře, tak i běžné žoldnéře. Evropští křesťané měli zcela odlišnou taktiku a styl boje než muslimové. Užívali sevřených formací těžké jízdy rytířů oblečených do těžké zbroje a vyzbrojených štíty, kopími a meči. Křesťanů sice bylo početně méně, ale měli pevnou morálku, hlavně díky papežově vyhlášení křížové výpravy. Možnost odpuštění předchozích hříchů byla silnou motivací pro křesťanské vojsko.

Al-Názirův plán

Al-Nazirův plán spočíval v tom, že odláká nepřátele od jejich základen a střetne se s nimi v místě, kde by měl vybudovanou silnou pozici, kterou by křesťané nedokázali prolomit. Počítal s tím, že jim zanedlouho dojdou zásoby a budou se muset stáhnout. Poté se stanou oběťmi muslimských jízdních lučištníků. Opevnil horské průsmyky v pohoří Sierra Morena severně od řeky Guadalquivir. Alfonsovi spojenci se chtěli stáhnout a přemlouvali kastilského krále k ústupu. Alfonso chtěl v tažení pokračovat. Křesťanské vojsko zachránil ovčák. Ukázal jim cestu, kterou se dá opevnění obejít a dostat se muslimům soustředěným na nevelkých plošinách uprostřed hor do zad. Muslimská armáda byla obrovská a Muhammad al-Nazir se zdržoval uprostřed, byl obklopen palisádou a svou osobní stráží. Křesťané se chystali na útok.

Bitva

Útok křesťanských rytířů v Cantigas de Santa Maria
(c) Goran tek-en, CC BY-SA 4.0
Muslimský prapor ukořistěný v bitvě

Křesťané byli rozděleni na tři části. Na levé křídlo pod vedením Pedra II. Aragonského, na pravé křídlo pod vedením Sancha VII. z Navarry a na střed, kterému velel Alfonso VIII. Kastilský. Křesťané zaútočili. Byl to boj, jaký jim vyhovoval: divoký zápas muže proti muži. Křídla vedena Sanchem VII. a Pederem II. zatlačovala obě muslimská křídla do skalnatých zalesněných kopců, kde měli muslimští jezdci málo prostoru a byli hromadně pobíjeni křesťanskými vojáky.

Zarputilý souboj

Avšak ve středu, kde velel křesťanům Alfonso VIII. se muslimům dařilo před zraky panovníka zatlačovat křesťany. Alfonso, který si uvědomoval nebezpečí se vrhl do útoku a jeho vojáci ho následovali. Muslimové začali i ve středu pomalu ustupovat. Do historie se zapsal útok Sancha VII., který zaútočil na palisádu a pobil všechny osobní stráže Muhammada al-Nazira, ale muslimský vládce uprchl z bojiště.

Konec muslimské armády

Když muslimská armáda uviděla prchat svého panovníka, propadla panice a pokoušela se o útěk. Většina z jejich vojáků se daleko nedostala. Rozpoutalo se hrůzné krveprolití. V jeho důsledku téměř vyhynula válečná aristokracie nejen v muslimském Španělsku, ale také v severní Africe. Ztráty utrpěly i Egypt a Arábie a byly patrné až ve Střední Asii.

Důsledek bitvy

Památník bitvy
Nový znak Navarry

Události, které následovaly po muslimy tak drtivě prohrané bitvě, by se mohly zdát nepřiměřené. Křesťanská armáda obsadila několik měst a hradů, načež se vrátila domů. Alfonso Kastilský zemřel dva roky po bitvě a tak už křesťané přestali dále dobývat. Avšak okamžitě po bitvě se začalo rozpadat Almohádské království jak ve Španělsku, tak i v severní Africe a padesát let po bitvě úplně zaniklo.

V roce 1269 se Maridindská dynastie zmocnila afrického území Almohádů a později se začala angažovat i na Pyrenejském poloostrově, když vojensky podporovala Granadský emirát. V roce 1340 se pak pokusila obnovit i almohadské španělské panství, ale její invazní armáda byla rozdrcena v poslední velké bitvě reconquisty na Río Salado.

Muslimský stát ve Španělsku musel platil tribut křesťanským králům. Muslimské státy postupně zanikaly, až zůstala jediná Granada daleko na jihu. Granada byla dobyta Isabelou Kastilskou a Ferdinandem Aragonským (byli manželé) roku 1492 a tím byli muslimové vyhnáni z Pyrenejského poloostrova. Stejného roku se na západ plavil Kryštof Kolumbus a objevil Ameriku. Takže bitva u Las Navas de Tolosa se stala nejen zlomovým bodem ve španělské historii, ale zlomovým bodem celé historie.

Odkazy

Poznámky

  1. Často se vyskytující název bitva u Las Navas de Tolosa je chybný, protože Las Navas de Tolosa je náhorní plošina, na níž se bitva odehrála. Stejnojmenné sídlo vzniklo až po bitvě. (Pavel Zahradník: Bitva na pláních Las Navas de Tolosa, Te Deum 2012/2)

Literatura

  • Weir, Wiliam: 50 Battles That Changed the World. ISBN 0-7607-6609-6

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Royal Banner of León.svg
Autor: Heralder, Licence: CC BY-SA 3.0
Royal Banner of León
Vexillum Anglorum.svg
Autor: Ec.Domnowall, Licence: CC BY 3.0
Drapeau des croisés anglais
Royal Arms of Castille (1214-15th Century).svg
Autor: Heralder, Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of Arms of the King of Castile, 1214-1390 (External Ornaments non adopted). Shield of the Castilian arms 1390-15th Century. In 1230 Castile united with the en:Kingdom of León in the en:Crown of Castile
Arms of Cerdanya.svg
Autor: Heralder, Licence: CC BY-SA 3.0
Arms_of_Cerdanya.
Caballeria Cantiga 106.jpg
Caballería y peones luchando en una zona boscosa en una miniatura de las Cantigas de Santa María del rey Alfonso X el Sabio (1252-1284). Cantiga 106
Knight Santiago.png
Autor: User:Janmad, Licence: CC BY-SA 3.0
A knight of the Military Order of Santiago, medieval Spanish knightly order
House of Lara COA.svg
Autor: SanchoPanzaXXI(Taller de Heráldica y Vexilología in the Spanish Wikipedia ), Licence: CC BY-SA 4.0
Armas de la casa de Lara: De plata con dos calderas de sable (negro) puestas en palo.
Royal Banner of Aragón.svg
Autor: Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape ., Licence: CC BY-SA 3.0
Royal Banner of the Kingdom and Crown of Aragón
Caballería Biblia Navarra 1197.jpg
Caballería en una Biblia ilustrada navarra (Pamplona, 1197)
House of Haro COA.svg
Autor: SanchoPanzaXXI(Taller de Heráldica y Vexilología in the Spanish Wikipedia ), Licence: CC BY-SA 4.0
Armas de la casa de Haro, señores de Vizcaya, a partir de Diego López de Haro el Bueno: a los primitivos lobos de sable en campo de plata, por alusión al nombre "Lope", añadió los corderos atravesados en las bocas de los lobos y la bordura con aspas de San Andrés en alusión a su participación en la batalla de las Navas de Tolosa y de la toma de Baeza:En campo de plata dos lobos de sable, pasantes, puestas en palo y cebados de un cordero; bordura de gules con ocho aspas de oro . Fuente grandesp.org.
Flag of Occitania.svg
Flag of Occitània
Arrano Beltza proporcion bandera.png
Bandera del Reino de Pamplona en proporcion de bandera normalizada
Westminster Knight.jpg
A kneeling knight with his horse before setting off on the crusades. His servant leaning over the turret with his masters helmet.From the Westminster Psalter, BL Royal MS 2 A xxii f. 220
Cruz de Calatrava.svg
Calatrava Cross
Urgel.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Red St George's Cross.svg
Red_St_George's_Cross
Used by Archbishopric-Electorate of Trier 898–1794 (Erzbistum Trier)
PortugueseFlag1185.svg
Autor: Nuno Tavares, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Portugal 1185 - 1248
Batalla de las Navas de Tolosa, por Francisco van Halen.jpg
Esta obra, que fue depositada por el Museo del Prado en 1878 en el Palacio del Senado de España, representa la batalla de las Navas de Tolosa, que se libró el día 16 de Julio de 1212 en las cercanías del municipio jienense de Santa Elena. Y es conocida también como la batalla de los tres reyes, ya que en ella combatieron los monarcas Alfonso VIII de Castilla, Pedro II de Aragón y Sancho VII de Navarra.
Bandeira Templária.svg
Autor: Rkcora, Licence: CC BY-SA 4.0
Battle Standard (gonfalon) used by the Templars in battle.
Pavillon de Narbonne.svg
Autor: Ec.Domnowall, Licence: CC BY 3.0
Pavillon de Narbonne au XIVè-XVè siècle, d'après des portulans.
Coat of Arms and Shield of León (1230-1284).svg
Autor: Heralder, Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of Arms (and Shield) of León , 1230-1284
Flag of Almohad Dynasty (1147-1269).svg
The oldest known flag of Morocco, is shown in the Libro de Conoscimiento de Todos los Reynos (an online version is available here, see page 26). This flag is supposed to have been used by the rulers in Morocco in XI-XIIIth century. The flag is red with a 64-square chessboard placed in the middle of the flag. The upper left square of the chessboard is white.
Flag of France (XII-XIII).svg
flag of the France sec. XII-XIII
NavasDeTolosaMonument.jpg
Autor: SuspirodelMoro, Licence: CC BY 3.0
Monument at Las Navas de Tolosa in Spain remembering Battle of same name in La Carolina (province of Jaén, Spain).
Blason d'Aragon.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Königsbanner 14Jh.svg
Autor: Vlastní dílo, Ronald Preuss (eagle), Licence: CC BY-SA 4.0
Royal banner (Königsbanner) of the German kings and emperors in the early to mid 14th century. The upright rectangular shape of the field approximates the proportions of 14th-century military banners, see e.g. File:Codex Balduini Trevirensis - Alpenüberquerung Heinrich VII.JPG
Banner of the Moors (1212).svg
(c) Goran tek-en, CC BY-SA 4.0
Illustration of: "Banner of the Moors" under the Almohad dynasty; captured by the armies of Castile, Navarre, and Aragon at the w:Battle of Las Navas de Tolosa in 1212. In Moroccan history, silk banners with Quranic inscriptions often were carried into battle.