Bitva o Habartov
Bitva o Habartov | |||
---|---|---|---|
konflikt: Sudetoněmecké povstání | |||
Pomník zastřelených četníků v Habartově | |||
Trvání | 13. září 1938 | ||
Místo | Habartov, Československo | ||
Výsledek | Československé vítězství | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Ztráty | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bitva o Habartov byla první ozbrojený střet mezi československými četníky a sudetskými Němci. Někdy je označována za první bitvu druhé světové války.[1]
Přehled událostí
V roce 1938 žilo v Habartově 3135 obyvatel, z toho 207 Čechů. Sloužili zde čtyři četníci: praporčík Jan Koukol (velitel), strážmistr Jan Pardus, strážmistr Antonín Křepela, strážmistr Matěj Příbek. Na četnickou stanici v průběhu roku přišlo několik anonymů, které vyhrožovaly četníkům (hlavně Pardusovi). 12. září byla situace v Habartově napjatá. Na křižovatkách byly rozestavěny hlídky takzvaných ordnerů.
Ráno 13. září došlo k prvnímu incidentu. Strážmistr Pardus narazil při cestě z úřadu pro cigarety na dav Němců. Dočkal se od nich urážek, ale zatím napaden nebyl. Situace v obci se pomalu přiostřovala. Němci se začali připravovat k boji proti četníkům. Na věži kostela se objevil říšský prapor s hákovým křížem. Pardus a Koukol se vydali k obecnímu úřadu, aby zjednali pořádek. Nikdo si na ně zatím netroufl a na místo se dostali bez úhony. Zde však situace hrozila přerůst v ozbrojený střet. Oba četníci se vrátili na stanici. Tam je doprovázel německý dav. Ten se z části před stanicí rozešel.
Část vzbouřenců vnikla do budovy a vyvlekla odtud Růženu Pardusovou (ženu četníka Parduse). Ta byla odvedena do svého bytu, kde byla uvězněna. Němci požadovali kapitulaci četníků. Výsledkem byla přestřelka četníků s Němci, kteří vnikli do budovy. Při této přestřelce zemřeli Jan Koukol a velitel vzbouřenců Otto Plass. Strážmistr Příbek byl raněn. Němci byli ze stanice vyhnáni.
Před stanici byla předvedena Růžena Pardusová, která byla předtím lynčována. Četníkům bylo dáno ultimátum – pokud nesloží zbraně a nekapitulují, bude zastřelena. Četníci poté začali beze zbraní vycházet, první Příbek, druhý Křepela a nakonec Pardus. Pardus byl okamžitě střelen a vrhl se na něho dav. Útok byl surový; například mu byly v ušních boltcích procvakány hákové kříže.[2]
Kolem 14 hodiny do obce přijel autokar s 11 četníky. Ti okamžitě zahájili boj s Němci (přitom byli zabiti četníci Roubal a Černý). Němci byli zahnáni na útěk. Poté bylo nalezeno tělo četníka Křepely, který byl umučen.
Reference
- ↑ Komentáře: Stráž obrany státu (SOS), 2. díl | Fronta.cz. www.fronta.cz [online]. [cit. 2020-11-02]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. cetnici.habartov.cz [online]. [cit. 2010-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-28.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: