Bitva o Telgárt

Bitva o Telgárt
konflikt: Druhá světová válka
Trvání6. září - 7. září 1944
MístoTelgárt, Slovenská republika
Výsledekstrategické vítězství 1.čsl. armády
Strany
ČeskoslovenskoČeskoslovensko ČeskoslovenskoNěmecká říše Velkoněmecká říše
Velitelé
kpt. gšt. Ján Stanek
Síla
zhruba 1.600 mužů
10 tanků, 18 děl a minometů
kombinovaný pluk SS
22 děl a letecká podpora 6 letadel
Ztráty
11 mrtvých, 23 zraněných, 2 zajatí, 13 nezvěstných
2 tanky vz. 37
zhruba 436 mrtvých, raněných a nezvěstných
1 tank, 5 děl a minometů

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Situace před bitvou

Po vypuknutí Slovenského národního povstání 29. srpna 1944 dostal pěší pluk 5 posádkou v Levoči rozkaz gen. Jána Goliana k doplnění stavu mužstva mobilizovanými záložníky a zahájení boje v prostoru Kežmarku, který se mu podařilo 30. srpna nakrátko obsadit. Nastupující německé jednotky z prostoru Polska za podpory letectva však pluk vytlačily a 1. září utrpěla část pluku porážku u Levoče a musela Levoču opustit na základě zrady nadporučíka Ferdinanda Schmidta (později v Banské Bystrici odsouzen polním soudem a popraven). Po těchto porážkách se pluk stáhl k Popradu a morálka mužstva a důstojníků byla silně otřesena převážně leteckým bombardováním. V Popradu převzal velení pluku pplk.Ján Václav a pluk zde byl posílen 10 tanky, 2 dělostřeleckými bateriemi a dobrovolnickým praporem, pod velením nadporučíka Michala Lukáče. Pěší pluk pod silným německým tlakem však nadále ustupoval s těžkými ztrátami do 4. září 1944 na linii Červená SkalaŠumiac. Němci pevně obsadili prostor Telgártu. Velení pluku převzal od dezorientovaného pplk. Jána Václava kpt. gšt. Ján Stanek. Ten rozhodl o protiútoku 6. září 1944. Během 5. září 1944 se mu podařilo zorganizovat demoralizované jednotky 5 pěšího pluku do skupiny s krycím názvem Jánošík a získal i posilové prostředky, které mu poslalo velení 1. čsl. armády.

Složení skupiny 5 pěšího pluku večer 5. září 1944

1. Velitelství skupiny (krycí jméno Jánošík)

  • velitel: kpt. gšt. Ján Stanek
  • 1. pobočník: kpt. čet. Ľudovít Krampl
  • 2. pobočník: kpt. pěch. Ján Novák
  • ordonanční důstojník: por. pěch. Ján Fornay
  • zpravodajský důstojník skupiny: por pěch. v záloze Ján Kotoč
  • přidělený zpravodajský důstojník v záloze: por. děl. v záloze Pavel Šimon
  • automobilní důstojník skupiny: kpt. tank. Ondrej Gálik
  • šéflékař skupiny: por. zdrav. v záloze Dr. Jozef Valovič
  • hospodář skupiny: npor. hosp. Ján Nemček
  • materiální důstojník: por. hosp. Gatnárek
  • proviantní zabezpečení: šrtm. hosp. Anton Benča

2. Štábní rota

  • velitel: por. pěchoty Ľudovít Hunor

Početní stav štábní roty tvořily 2 čety ( velitelská a strážní) asi 60 mužů.

3. Rota doprovodných zbraní

  • velitel: kpt. pěchoty Milan Naď
  • spojovací četa: ppor. pěch. v záloze Július Bakaliar
  • minometná četa: npor. pěch. Kristián
  • ženijní družstvo:

Početní stav roty doprovodných zbraní 3 důstojníci, 1 rotmistr, 48 mužů, 2 minomety ráže 82 mm.

4. I/5 prapor

  • velitel npor. jezdectva Michal Lukáč
  • pobočník: npor. jezd. v záloze Jozef Pupák
  • 1. pěší rota:
  • 2. pěší rota:
  • 3. pěší rota:
  • kulometná rota:

Přibližný stav I/5 praporu: 8 až 10 důstojníků, 340 až 400 mužů, 24 až 27 lehkých kulometů, 4 těžké kulomety.

5. II/5 prapor

  • velitel: kpt. pěchoty Pavel Kováč
  • pobočník: npor. pěch. v záloze Pavel Blaho
  • 1. pěší rota:
  • 2. pěší rota:
  • 3. pěší rota:
  • kulometná rota:

Přibližný stav II/5 praporu: 8 až 10 důstojníků, 340 až 400 mužů, 24 až 27 lehkých kulometů, 4 těžké kulomety.

6. Dělostřelectvo (kombinovaný dělostřelecký oddíl)

  • velitel: kpt. dělostřelectva Július Fleško
  • pobočník: por. děl. v záloze Ilečko
  • spojovací četa:
  • 1. baterie:
  • 2. baterie:
  • 3. baterie:

Přibližný početní stav kombinovaného dělostřeleckého oddílu: 8 důstojníků, 2 rotmistři, asi 220 mužů, asi 210 koní, 2 polní houfnice ráže 10 cm, 2 německé houfnice ráže 10,5 cm, 2 polní houfnice ráže 15 cm a 23 vozů.

Posilové prostředky skupiny Jánošík

1. Rota tanků

  • velitel: npor. Ján Achimský

Početní stav roty tanků: 2 důstojníci, 2 rotmistři, 75 mužů, 10 tanků.

2. Rota KPUV

  • velitel:

Početní stav roty KPUV: 2 důstojníci, 1 rotmistr, 42 mužů, 4 kanóny ráže 7,5 cm.

3. Rota letecké školy

  • velitel: npor. letectva Michal Minka

Početní stav letecké roty: 4 důstojníci, 90 mužů, 9 lehkých kulometů, 40 samopalů.

4. Partyzánský oddíl kpt. Jegorova

  • velitel: ruský kpt. Rzeznij

Početní stav oddílu 300 mužů.

5. Partyzánský oddíl pplk. Makarova

  • velitel: por. Sečanský

Početní stav oddílu 32 muži.

6. Partyzánský oddíl npor. Bielika

  • velitel:

Přibližný stav asi 80 mužů.


Průběh bitvy

Východiště k útoku bylo na linii výšiny (asi 1,5 km západně od Telgártu) – železniční stanice Telgárt- kóta 1086 – sedlo (asi 1 km severovýchodně kóty 1225 Priehybka). Do 02:00 hod 6. září 1944 byla zaujata útočná sestava. Němci nezpozorovali žádné přípravy k útoku. V 04:50 zahájilo povstalecké dělostřelectvo přípravnou palbu na německé pozice, během níž se jednotky a tanky skupiny Jánošík přiblížily k německým pozicím. Přesně o 05:00 hod byl zahájen hlavní útok, který trval až do 11:00 hodin, kdy začali Němci z prostoru Telgártu ustupovat, a to hlavně na severu, kde se jednotkám I/5 praporu podařilo proniknout severně od obce Telgárt k východním břehům Zubrického potoka. Němci toto neočekávali. Ve stejnou dobu měly jednotky II/5 praporu obsazen prostor železniční stanice Telgart a vedly tvrdý boj o prostor kóty 1057 Skalica. Do 13:00 hod se podařilo povstaleckým jednotkám v severní části pásma postoupit dál a vyčistit les nad tunelem, při čemž se vyznamenala hlavně rota letecké školy. V té době byl prostor Telgártu a kóta 1057 Skalica pevně v rukách skupiny Jánošík. Boj pokračoval dále. Do 16:00 hod jednotky I/5 praporu postoupily do prostoru malého tunelu (asi 2 km východně od Telgártu) a na východní svahy kóty 1109 Zbojnícko- kóta 1172. V prostoru malého tunelu přišli povstalci o dva tanky a jeden německý tank byl zde také zničen. Postup jednotek II/5 praporu byl zastaven silnou německou dělostřeleckou palbou u východních svahů kóty 1057 Skalica. Krátce po čtvrté hodině odpolední přešli Němci do protiútoku z prostoru Zbojnícko, ale byli odraženi jednotkami I/5 praporu. Další postup se pro tvrdý odpor Němců do večera 6. září 1944 zastavil. Do tmy se fronta ustálila na linii kóta 1109 Zbojnícko-východní svahy kóty 1172-výšinka beze jména (asi 1,4 km východně od Telgartu)-východní svahy kóty 1057 Skalica- kóta 1398- kóta 1245. Od rána 7. září až do 02:00 hod probíhaly prudké boje, které již nepřinesly změnu situace.

Důsledky bitvy

Fronta se v telgartském prostoru ustálila až do 22. září 1944, kdy skupina Jánošík přešla do dalšího úspěšného útoku. Bitva zabránila rychlému postupu německých okupačních jednotek z východního směru k Bánské Bystrici.

Válečné zločiny

V odpoledních hodinách dne 7. září 1944 bylo nalezeno 14 těl československých vojáků zajatých Němci ve dnech 2 a 3. září 1944. Osm z nich bylo zastřeleno ranou do týla a hozeno do studny v blízkosti mostu na hlavní silnici východně od Telgártu. Ostatní byli zahrabáni až po oči do země a přikryti helmami.

Během ústupu Němci vypálili obec a popravili 7 mužů, 12 žen a 2 děti.

Reference

1. VHÚ Bratislava d) Inventáre a súpisy k archivným fondom a sbierkam získané z VHA Praha, Zbierka 9 Československá armáda v SNP 1944 písmeno C) Peší pluk č.5 "Jánošík", str 42 - 1) Rozkazy 46/1-46/4, 2) Situačné hlásenia 47/1-47/5, 3) Prápor TSb

Literatura a film

  • STANEK, Ján. Boj telgártskej skupiny o Telgárt zv. Malý Stalingrad : sborník Nad Tatrou sa blýska.... Praha: Naše vojsko, 1946. 
  • Povstalecká história, seriál režiséra Andreje Lettricha

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.