Bitva u Ankary

Bitva u Ankary
mughalská ilustrace
mughalská ilustrace

Trvání20. července 1402
MístoÇubuk poblíž Ankary
Souřadnice
Výsledekrozhodné Tamerlánovo vítězství[1][2]
Strany
Velitelé
Tímúrovská říše Tamerlán
Tímúrovská říše Šáhruch
Tímúrovská říše Khalil Sultán
Tímúrovská říše Miran Šáh
Tímúrovská říše Abú Bakr
Tímúrovská říše Sultán Husajn Tajičiud
Tímúrovská říše Muhammad Sultán Mírzá
Tímúrovská říše Pir Muhammad Mírzá
Tímúrovská říše Šáh-i-Šahán
Akkojunluská říše Uthmán Beg
Yakub II. Germijanský
Osmanská říše Bájezíd I. (zajat)
Osmanská říše Sulejman Çelebi (levé křídlo)
Osmanská říše Mehmed Çelebi[3][4][5]
Osmanská říše Isa Çelebi
Osmanská říše Musa Çelebi
Osmanská říše Mustafa Çelebi
Moravské Srbsko Stefan Lazarević[6][7][8][9]
Moravské Srbsko Vuk Lazarević
Brankovićovské Srbsko Đurađ Branković
Kastriotské knížectví Gjon Kastrioti
Síla
140 00085 000–120 000 celkem:
Ztráty
až 40 000 padlých[13]40 000[13]–50 000[14] padlých

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Ankary nebo bitva u Angory byl střet mezi vojsky osmanského sultána Bájezída I. a turko-mongolsko-íránského dobyvatele Tamerlána (Tímura), ke kterému došlo 20. července 1402[15] u Ankary.

V této bitvě došlo k jedné z největších porážek osmanských sil v historii. Tamerlán Turkům znemožnil přístup k pitné vodě, což výrazně snížilo bojeschopnost osmanské armády. Osmanskou říši navíc v bitvě zradili jejich vlastní turečtí a tatarští spojenci, když přeběhli na Tamerlánovu stranu.

Sultán Bájezíd byl zajat a v roce 1403 v zajetí zemřel. Osmanská říše se pomalu hroutila v důsledku bojů mezi čtyřmi Bájezídovými syny o moc a až po deseti letech neustálých bojů se začala opět sjednocovat. Vítězstvím Tamerlána se také oddálil zánik Byzantské říše.

Reference

  1. Rafis Abazov, Palgrave Concise Historical Atlas of Central Asia, (Palgrave Macmillan, 2008), 56.
  2. Europe in the Late Middle Ages, ed. John Rigby Hale, John Roger Loxdale Highfield, Beryl Smalley, (Northwestern University Press, 1965), 150;"Timur, after defeating the Mamluks in 1400, won a decisive victory over the Ottomans near Ankara in 1402".
  3. A History of Greece: The Byzantine and Greek empires, pt. 2, A.D. 1057–1453 by George Finlay, Henry Fanshawe Tozer; Clarendon Press, 1877,
    About the Serb contingent: Ducas (35. edit. Paris) makes the Servians 5000; Chalcocondila (78) says 10,000. But the Servian contingent was fixed at 2000 heavy cavalry in the first treaty between Servia and the Byzantine empire and Sultan Bayezid adopted the same number when he completed the subjection of Servia
  4. Encyclopaedia Britannica: Or, A Dictionary of Arts, Sciences, and Miscellaneous Literature, Enlarged and Improved, Volume 27 A. Constable, 1911 page 444
  5. The Papacy and the Levant, 1204–1571: The thirteenth and fourteenth centuries by Kenneth Meyer Setton; American Philosophical Society, 1976 page 376
  6. John Van Antwerp Fine (1994) The Late Medieval Balkans. Ann Arbor: University of Michigan Press; p. 499.
  7. Erik Hildinger (2001) Warriors of the Steppe. Cambridge, Massachusetts: Da Capo Press ISBN 0-306-81065-4; p. 189.
  8. John Patrick Douglas Balfour Kinross (1977) The Ottoman Centuries. New York: William Morrow and Company; p. 75.
  9. René Grousset (1970) The Empire of the Steppes, New Brunswick, New Jersey: Rutgers University Press ISBN 0-8135-0627-1; p. 451.
  10. BURY, J. B. The Cambridge Medieval History. Tanner, J. R., Previté-Orton, C. W., Brooke Z. N. (eds.). Cambridge: Cambridge University Press, 1923. S. 562. (anglicky) 
  11. Prawdin, Michael, and Gérard Chaliand, The Mongol Empire, (Transaction Publishers, 2006), 495.
  12. FINE, Jon Van Antwerp. The Late Medieval Balkans: A Critical Survey from the Late Twelfth Century to the Ottoman Conquest. [s.l.]: University of Michigan Press, 1994. ISBN 978-0-472-08260-5. S. 422. (anglicky) 
  13. a b c Tucker, Spencer C. (2010) Battles That Changed History: An Encyclopedia of World Conflict. ABC-ClIO; p. 140
  14. Prof. Dr. Nazeer Ahmed, PhD
  15. "Ankara, Battle of" in The New Encyclopaedia Britannica. Chicago: Encyclopaedia Britannica Inc., 15th edn., 1992, Vol. 1, p. 423.

Literatura

  • Klaus-Peter Matschke: Die Schlacht bei Ankara und das Schicksal ven Byzanz. Studien zur spätbyzantinischen Geschichte zwischen 1402 und 1422. Böhlau, Weimar 1981, (Forschungen zur mittelalterlichen Geschichte 29
  • Gustav Roloff: Die Schlacht bei Angora (1402). In: Heinrich von Sybel: Historische Zeitschrift. Band 161, Heft 2, Oldenbourg, München 1940, S. 244-262.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Royal banner of Branković family.svg
Autor: Samhanin, Licence: CC0
Royal banner of Branković family
Flag of Moravian Serbia.svg
Autor: Samhanin, Licence: CC BY 3.0
Flag of Moravian Serbia
Mn-gkhan.gif
Autor: Tomislav Todorovic, Licence: CC BY-SA 3.0
The silver flag with engrailed fly, charged with three red crescents, is hoisted above numerous cities held by the Grand Khan. Detail: https://www.crwflags.com/fotw/flags/mn-early.html
Battle of Ankara.jpg
Battle of Ankara (Mughal painting)
Ottoman red flag.svg
According to Rıza Nur, sultan Selim I (1512-20) had a white personal flag, while the Ottoman Army flag was red (kızıl bayrak). During Süleyman I's reign (1520-66) the janissaries had a white flag while the timariot cavalry had a red flag. It was used as the Ottoman civic and merchant flag from 1793 to 1923.
Albania Flag.png
Autor: Arberian2444, Licence: CC BY-SA 4.0
Marin Barleti describes the flag Skanderbeg rose as “ a red banner with a black double headed eagle” - used "Scanderbeg's seal bearing the family crest" as reference as well
Flag of the Aq Qoyunlu.svg
Autor: Samhanin, Licence: CC0
Flag of the Aq Qoyunlu