Bitva u Ankary

Bitva u Ankary
{{{alt}}}
Mughalská ilustrace
trvání:20. července 1402
místo:Çubuk poblíž Ankary
výsledek:rozhodné Timurovo vítězství[1][2]
strany
Tímúrovská říšeTímúrovská říše Tímúrovská říše
Akkojunluská říšeAkkojunluská říše Akkojunluská říše
velitelé
Tímúrovská říše Tamerlán
Tímúrovská říše Šáhruch
Tímúrovská říše Khalil Sultán
Tímúrovská říše Miran Šáh
Tímúrovská říše Abú Bakr
Tímúrovská říše Sultán Husajn Tajičiud
Tímúrovská říše Muhammad Sultán Mírzá
Tímúrovská říše Pir Muhammad Mírzá
Tímúrovská říše Šáh-i-Šahán
Akkojunluská říše Uthmán Beg
Osmanská říše Bájezíd I. (zajat)
Osmanská říše Sulejman Çelebi (levé křídlo)
Osmanská říše Mehmed Çelebi[4][5][6]
Osmanská říše Musa Çelebi
Osmanská říše Mustafa Çelebi
Moravské Srbsko Stefan Lazarević[7][8][9][10]
Brankovićovo Srbsko Đurađ Branković
Coa Kastrioti Family.svg Gjon Kastrioti

síla
140 00085 000–120 000 celkem:
ztráty
až 40 000 padlých[13]40 000[13]–50 000[14] padlých

Bitva u Ankary nebo bitva u Angory byl střet mezi vojsky osmanského sultána Bajezida I. a turko-mongolsko-íránského dobyvatele Timura, ke kterému došlo 20. července 1402[15] u Ankary.

V této bitvě došlo k jedné z největších porážek osmanských sil v historii. Timur Turkům znemožnil přístup k pitné vodě, což výrazně snížilo bojeschopnost osmanské armády. Sultán Bajezid byl zajat a v roce 1403 v zajetí zemřel. Osmanská říše se pomalu hroutila v důsledku bojů mezi čtyřmi Bajezidovými syny o moc a až po deseti letech neustálých bojů se začala opět sjednocovat. Vítězstvím Timura se také oddálil zánik Byzantské říše.

Reference

  1. Rafis Abazov, Palgrave Concise Historical Atlas of Central Asia, (Palgrave Macmillan, 2008), 56.
  2. Europe in the Late Middle Ages, ed. John Rigby Hale, John Roger Loxdale Highfield, Beryl Smalley, (Northwestern University Press, 1965), 150;"Timur, after defeating the Mamluks in 1400, won a decisive victory over the Ottomans near Ankara in 1402".
  3. FINE, Jon Van Antwerp. The Late Medieval Balkans: A Critical Survey from the Late Twelfth Century to the Ottoman Conquest. [s.l.]: University of Michigan Press, 1994. ISBN 978-0-472-08260-5. S. 422. (anglicky) 
  4. A History of Greece: The Byzantine and Greek empires, pt. 2, A.D. 1057–1453 by George Finlay, Henry Fanshawe Tozer; Clarendon Press, 1877,
    About the Serb contingent: Ducas (35. edit. Paris) makes the Servians 5000; Chalcocondila (78) says 10,000. But the Servian contingent was fixed at 2000 heavy cavalry in the first treaty between Servia and the Byzantine empire and Sultan Bayezid adopted the same number when he completed the subjection of Servia
  5. Encyclopaedia Britannica: Or, A Dictionary of Arts, Sciences, and Miscellaneous Literature, Enlarged and Improved, Volume 27 A. Constable, 1911 page 444
  6. The Papacy and the Levant, 1204–1571: The thirteenth and fourteenth centuries by Kenneth Meyer Setton; American Philosophical Society, 1976 page 376
  7. John Van Antwerp Fine (1994) The Late Medieval Balkans. Ann Arbor: University of Michigan Press; p. 499.
  8. Erik Hildinger (2001) Warriors of the Steppe. Cambridge, Massachusetts: Da Capo Press ISBN 0-306-81065-4; p. 189.
  9. John Patrick Douglas Balfour Kinross (1977) The Ottoman Centuries. New York: William Morrow and Company; p. 75.
  10. René Grousset (1970) The Empire of the Steppes, New Brunswick, New Jersey: Rutgers University Press ISBN 0-8135-0627-1; p. 451.
  11. BURY, J. B. The Cambridge Medieval History. Tanner, J. R., Previté-Orton, C. W., Brooke Z. N. (eds.). Cambridge: Cambridge University Press, 1923. S. 562. (anglicky) 
  12. Prawdin, Michael, and Gérard Chaliand, The Mongol Empire, (Transaction Publishers, 2006), 495.
  13. a b c Tucker, Spencer C. (2010) Battles That Changed History: An Encyclopedia of World Conflict. ABC-ClIO; p. 140
  14. Prof. Dr. Nazeer Ahmed, PhD
  15. "Ankara, Battle of" in The New Encyclopaedia Britannica. Chicago: Encyclopaedia Britannica Inc., 15th edn., 1992, Vol. 1, p. 423.

Literatura

  • Klaus-Peter Matschke: Die Schlacht bei Ankara und das Schicksal ven Byzanz. Studien zur spätbyzantinischen Geschichte zwischen 1402 und 1422. Böhlau, Weimar 1981, (Forschungen zur mittelalterlichen Geschichte 29
  • Gustav Roloff: Die Schlacht bei Angora (1402). In: Heinrich von Sybel: Historische Zeitschrift. Band 161, Heft 2, Oldenbourg, München 1940, S. 244-262.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Royal banner of Branković family.svg
Autor: Samhanin, Licence: CC0
Royal banner of Branković family
Battle of Ankara.jpg
Battle of Ankara (Mughal painting)
Timurid.svg
Autor: User:Stannered, Licence: CC-BY-SA-3.0

Attributed flag of the Timurid Empire (the reference dates to 1374-5, but it it not necessarily the design of any flag in actual use).

(Quote from original by en:User:Ingoman) Flag of the Timurid Empire according to the Catalan Atlases c.1374-5 created by James Dahl The three bezants arranged in a triangle is the "Symbol of Peace". I have seen a variant shown of this flag which has the bezants pointing upwards, and they are white on a light blue background, but I have found no evidence to support this, and it is doubtless a reconstruction based on coinage (which also features the Symbol of Peace) with the colours a matter of congecture. However, in historical accounts of the flag of Tamerlane, he is always described as bearing a flag of black, red and white, which Europeans incorrectly interpret as a tricolour for lack of a description of the flag's devices. (the white is probably a fringe). Since I have never found reason to doubt the accuracy of the Catalan Atlas in terms of flags (it has proven in fact to be the most trustworthy document of the time period) I have concluded that this in fact was Timur's flag.
Coa Kastrioti Family.svg
Autor: Původní dílo: Nicholson1989Vektory: MissMJ, Licence: CC0
Coat of arms of the Kastrioti Family.
Ottoman red flag.svg
According to Rıza Nur, sultan Selim I (1512-20) had a white personal flag, while the Ottoman Army flag was red (kızıl bayrak). During Süleyman I's reign (1520-66) the janissaries had a white flag while the timariot cavalry had a red flag. It was used as the Ottoman civic and merchant flag from 1793 to 1923.
Царска застава Стефана Уроша IV Душана Немањића (1308—1355).jpeg
Autor: Bogunovic na projektu Wikipedie v jazyce srbština, Licence: CC BY 3.0 rs
Опис слике: Царска застава Стефана Уроша IV Душана Немањића (1308-1355), цара Србије (владао: 1345-1355)
Flag of the Aq Qoyunlu.svg
Autor: Samhanin, Licence: CC0
Flag of the Aq Qoyunlu