Bitva u Belasice

Bitva u Belasice
konflikt: Byzantsko-bulharské války
Výjev z bitvy a následná Samuelova smrt, když pohlédl na zbytky svého vojska
Výjev z bitvy a následná Samuelova smrt, když pohlédl na zbytky svého vojska

Trvání29. července 1014
Místopohoří Belasica blízko vsi Kleidion, Bulharská říše (dnes Blagoevgradská oblast, Bulharsko)
Souřadnice
Výsledekrozhodné byzantské vítězství
Strany
Byzantská říšeByzantská říše Byzantská říšeBulharská říšeBulharská říše Bulharská říše
Velitelé
Byzantská říše Basileios II.
Byzantská říše Nikeforos Xiphias
Byzantská říše Konstantin Diogenes
Byzantská říše Teofylaktos Botaneiates
Bulharská říše Samuel I.
Bulharská říše Gabriel Radomír
Síla
neznámávelká, nejméně
45 000 mužů
Ztráty
neznámézdrcující, 15 000 zajato

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Belasice, známá též jako bitva u Kleidionu, jež se odehrála 6. října 1014, byla jednou z rozhodujících porážek bulharské armády během byzantsko-bulharských válek.[1][2]

Okolnosti bitvy

Roku 976 usedl na byzantský trůn císař Basileios II., který si vytkl za cíl dobýt bulharský stát a přičlenit jej k byzantské říši. Císař pomocí trvalého postupu a soustavného dobývání měst a pevností postupně podroboval bulharská území své vládě.[3] Bulharská říše pod vedením cara Samuela tak dokázala udržovat svoje postavení jen za cenu neustálých válek.[2]

Průběh

Schéma bitvy

Rozhodující bitva se odehrála poblíž údolí mezi horskými hřebeny Belasica a Ogažden. Samuel se zde opevnil v horské soutěsce Kleidon, ale císař zde jeho vojsko obklíčil a na hlavu porazil. Zajetí či zabití se vyhnulo krom Samuela pouze malé množství jeho mužů.[1]

Následky

Byzantici porážejí Bulhary u Kleidionu, Madrid Skylitzes

Byzantský císař následně nechal 14 000 zajatých Bulharů oslepit[2][1] a pouze každému stému z nich nechal jedno oko, aby mohl dopravit své společníky domů. Ve chvíli, kdy Samuel průvod oslepených spatřil, ranila jej mrtvice a záhy nato zemřel.[1] Po jeho smrti se již bulharský stát začal pomalu rozpadat, až byl roku 1018 připojen k byzantské říši a stal se jednou z jejích provincií.

Odkazy

Reference

  1. a b c d ZÁSTĚROVÁ, Bohumila, a kol. Dějiny Byzance. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-0454-8. S. 200. Dále jen [Zástěrová]. 
  2. a b c RYCHLÍK, Jan a kol. Dějiny Bulharska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-404-1. S. 73. Dále jen [Rychlík]. 
  3. Zástěrová, str. 198

Literatura

  • RYCHLÍK, Jan a kol. Dějiny Bulharska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-404-1. 
  • ZÁSTĚROVÁ, Bohumila, a kol. Dějiny Byzance. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-0454-8. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

SamuilsDeathBGhistory.jpg
The Byzantines under emperor Basil II defeat the Bulgarians (top). Tsar Samuel dying in front of his blinded soldiers (bottom).
Byzantine Banner 2.png
Autor: Dragovit, Licence: CC BY-SA 4.0
The 11th-century Byzantine vandon banner, a square shape with pointed streamers probably beared by cavalry. The banner depicting a Greek cross and golden discs, that preceded the later tetragrammatic cross. According to the historian A. Babuin, the flags with crosses quartered with golden discs were from the 10th century, and a depiction of a flag almost identical to the Palaiologan symbolism from the early 13th century.
Flag in 811 according to the chronicle by Constantine Manasses (12th c.).svg
Autor: Redraw: Samhanin. PNG author: Iamnhaz, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Khan Krum's army at the Battle of the Varbitsa Pass, as depicted in the 14th-century Vatican copy of the chronicle by Constantine Manasses. The flag is therefore most probably ahistorical or at least anachronistic.
Battle of Kleidion.png
Battle of Kleidion (1014)