Bitva u Bratislavy
| Bitva u Bratislavy | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: Obsazení Panonské pánve Starými Maďary | |||
 Petr Johann Nepomuk Geiger – Bitva u Bratislavy (1850) | |||
| Trvání | 4. července 907 | ||
| Místo | Brezalauspurc (Bratislava) | ||
| Výsledek | Drtivé vítězství maďarských vojsk | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Bitva u Bratislavy (Brezalausburgu) se odehrála 4. července 907 mezi vojsky Starých Maďarů pod velením Dursaka, Bogata a snad i Arpáda a vojsky Bavorského vévodství pod vedením východofranského krále Ludvíka IV. a bavorského markrabího Luitpolda, který v bitvě zahynul. Bavorská vojska utrpěla katastrofální porážku; německý historik Johannes Aventinus uvádí, že zahynul výkvět bavorské šlechty, mezi padlými byli také salcburský arcibiskup Theotmar, biskupové Zachariáš ze Säben a Udo z Freisingu a tři opati. Východofranská říše následkem bitvy přišla o nadvládu nad Panonskou markou, kterou získala zpět až v roce 955 po bitvě na Lechu. Podle Salcburských letopisů došlo k bitvě u místa zvaného Brezalauspurc,[1][2][3] které se dnes nejčastěji ztotožňuje s Bratislavou[4][5], méně často s Blatnohradem[6].
Protože se primární prameny nezmiňují o účasti rozpadající se Velkomoravské říše, na jejímž území se bojovalo, udává se často rok 907 jako rok jejího politického zániku. Král Ludvík IV. v roce 901 uzavřel s jejím posledním známým vladařem Mojmírem II. mír a někteří autoři proto předpokládají možnou účast velkomoravských bojovníků na straně Bavorů.[7]
O vítězství Maďarů nad Bavory se zmiňují letopisy Alamanské, Santgallenské, Hildesheimské, Admuntské, Solnohradské, Švábská kronika a také pokračovatel Reginona z Prümu Heriman z Reichenau. Ze všech těchto pramenů je patrná neúčast Moravanů, neboť nešlo o jejich zájmy, protože v bitvě šlo Bavorům o znovuzískání ztracených oblastí Panonie a Maďarům naopak o jejich uhájení.
Odkazy
Reference
- ↑ Annales ex Annalibus Iuvavensibus antiquis excerpti Archivováno 16. 9. 2016 na Wayback Machine., MGH SS 30, 2, pp. 742: "DCCCCVII. Bellum pessimum fuit ad Brezalauspurc IIII nonas Iulii."
- ↑ Salcburské anály sepsané v 9. až 10. století se fragmentárně dochovaly v opisech z 12. století v admontském klášteru, přípisek ad Brezalauspurc je pozdější.
- ↑ RATKOŠ, str. 126
- ↑ TŘEŠTÍK, str. 287
- ↑ TUREK, str. 26
- ↑ BOBA
- ↑ TŘEŠTÍK, str. 356
Literatura
- RATKOŠ, Peter. Pramene k dejinám Veľkej Moravy. Redakce Oľga Fabiánová. 1. vyd. Bratislava: Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, 1964. 460 s.
- TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců: vstup Čechů do dějin (530–935). Redakce Jan Urban. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 658 s. (Česká historie). ISBN 80-7106-138-7.
- TUREK, Rudolf. Čechy na úsvitu dějin. Redakce Jan Urban. 1. vyd. Praha: Academia, 2000. 338 s. ISBN 80-200-0709-1.
- BOBA, Imre. Moravia's History Reconsidered: A Reinterpretation of Medieval Sources. 1. vyd. Haag: Springer Netherlands, 1971. 176 s. ISBN 978-94-010-2992-6. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu bitva u Bratislavy na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
.png)
Autor: Dragovit, Licence: CC BY-SA 4.0
Red Oriflamme standard attributed to the Byzantine emperor Constantine VI on the Triclinum mosaic. According to eleventh-century ballad the Chanson de Roland, the oriflamme was a royal banner of Charlemagne, first called Romaine and then Montjoie. Nothing is known about its use by the Byzantine emperor Constantine VI or others.
.svg)
Autor: Oppashi, Licence: CC0
Flag of Hungary from the Conquest Era (unreferenced, based on a jpeg at amibajank.hu (dead link).
Flag of the Grand Principality of Hungary from its founding until the reign of Stephen I.
This file should be renamed to Flag of Hungary (12 january 896-31 december 1000).svgPeter Johann Nepomuk Geiger: Schlacht bei Pressburg (1850)