Bitva u Budyně nad Ohří
| Bitva u Budyně nad Ohří | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: husitské války | |||
| Trvání | 24. červenec 1428 | ||
| Místo | okolí Budyně nad Ohří, České království | ||
| Souřadnice | 50°24′14″ s. š., 14°7′40″ v. d. | ||
| Výsledek | vítězství vojska Jana Smiřického a jeho spojenců | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Bitva u Budyně nad Ohří byla válečným střetem mezi oddíly pražského husitského svazu pod velením husitského hejtmana Václava Cardy z Petrovic a spojeným vojskem Jana Smiřického, Zikmunda Děčínského z Vartenberka a Zajíců z Hazmburka během husitských válek. Odehrála se 24. července 1428 v okolí města a hradu Budyně nad Ohří v severních Čechách a skončila porážkou pražského vojska, zajetím Václava Cardy a později uzavřením příměří pražanů se Smiřickým a jeho spojenci.
Pozadí
Brzy po smrti Jana Žižky z Trocnova 11. října 1424 u Přibyslavi došlo k porušení zdických dohod a táborský svaz, Žižkovi sirotci a pražský svaz proti sobě vystoupili v boji o sféry vlivu. Po Žižkovi se stal nejvyšším táborským hejtmanem Jan Hvězda z Vícemilic zvaný Bzdinka, který dokázal na čas spojit táborský a východočeský svaz, v říjnu 1425 došlo k dohodě i s pražským svazem. V této době se vyprofiloval i poslední velký husitský svaz: žatecko-lounský, v jehož čele stál po celou dobu válek schopný Jakoubek z Vřesovic. Přestože mezi jednotlivými svazy i nadále vládlo napětí, vytáhla jejich spojená vojska na jaře 1426 proti Ústí nad Labem a v bitvě Na Běhání drtivě porazila vojska saského markraběte.
Dne 17. dubna 1427 proběhl v Praze převrat, který zbavil moci přívržence Zikmunda Korybutoviče. Korybut byl uvězněn na hradě Valdštejně a pražské souměstí se pak přiklonilo ke spolupráci s radikálními husitskými svazy. V září téhož roku se konzervativní kališničtí páni, podporovaní i některými katolickými pány, pokusili pod vedením Hynka Koldštejnského a Jana Smiřického o odvetný převrat. Akce se však nezdařila, protože plán prozradil svým pražským přátelům Vilém Kostka z Postupic. Hynek z Kolštejna podnik zaplatil životem. Jan Smiřický, někdejší husitský hejtman operující v Roudnici a na Mělníce, skončil ve vězení, z něhož se mu podařilo později uniknout (podle některých zdrojů mu z vězení pomohla jakási žena).[1]
Smiřický se stáhl zpět na Mělnicko a vypověděl Pražanům nepřátelství. Uzavřel spojenectví se Zikmundem Děčínským z Vartenberka a Zajíci z Hazmburka, pány na Hazmburku a Budyni. Ti začali vypalovat, plenit či obsazovat vsi a města pod kontrolou pražského svazu, mj. město Hoštka v majetku husitského hejtmana Václava Cardy z Petrovic. Do vyjednávání o smíru se neúspěšně pokoušel vložit též Vilém Kostka z Postupic. Spor měl být vyřešen na jednání na Mělníce 15. července 1428, pražská strana se však k jednání nedostavila. Několik dní poté pak na tato území vstoupila vojska pražského svazu pod vedením Václava Cardy z Petrovic, mj. majitele Úštěku, který Smiřický, Vartenberk a Hazmburk ohrožovali, s cílem proti nim vojensky zasáhnout.
Bitva
O bitvě samotné se dochovalo jen velmi málo informací. S jistotou se tak dá říci, že se bitva mezi vojskem pražanů a vojskem Jana Smiřického a jeho spojenců udála jakožto polní střet poblíž Budyně 24. července 1428 a pražské vojsko v ní bylo poraženo. Poražení údajně utrpěli těžké ztráty, v bitvě byl navíc zajat jejich velitel Václav Carda z Petrovic[2] a řada dalších.
Přesné zprávy o počtech padlých nejsou dochovány, lze však předpokládat, že vojsko pražského svazu v bitvě utrpělo znatelné ztráty. Střetu této velikosti se v dobovém kontextu mohlo celkově účastnit maximálně několik tisíc bojovníků.
Důsledky
Před bitvou či po ní se spojené vojsko Zikmunda Děčínského z Vartenberka, Jana Smiřického a Zajíců z Hazmburka lstí zmocnilo hradu Kamýk nedaleko Litoměřic, a hrad připadl Mikuláši Zajícovi z Hazmburka, který byl právoplatným majitelem.[3]
Polní porážka pražanů vedla k jednáním o příměří, které vedlo mj. k následnému propuštění Václava Cardy a dalších zajatců. To bylo s Janem Smiřickým uzavřeno 4. října 1428, nedlouho po (dočasném) smíření radikálních umírněných husitů u příkopu svatého Ambrože v Praze 1. září téhož roku. Na základě dohod byl v říjnu propuštěn Zikmund Korybutovič a vypovězen z Čech. Nadále v bojích pokračoval Zikmund Děčínský, který někdy po bitvě samostatně dobyl Úštěk v majetku Václava Cardy z Petrovic.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Velké dějiny zemí koruny české. Sv. 5.. Praha: Paseka, 2010. S. 491.
- ↑ Lehký, Sýkora 2016, s. 268
- ↑ Obce s bohatou historií: Rozhledny a vyhlídky: Obec Žitenice. zitenice.eu [online]. [cit. 2021-11-06]. Dostupné online.
- ↑ Zlatá stezka Zemí hradů. České středohoří [online]. [cit. 2021-11-06]. Dostupné online.
Literatura
- ČECHURA, Jaroslav. České země v letech 1378-1437. Lucemburkové na českém trůně II. Praha: Libri, 2000. 438 s. ISBN 80-85983-98-2.
- ČORNEJ, Petr. Velké dějiny zemí Koruny české V. 1402-1437. Praha: Paseka, 2000. 790 s. ISBN 80-7185-296-1.
- DOLEJŠÍ, Josef; KŘÍŽEK, Leonid. Husité : vrchol válečného umění v Čechách 1419-1434. Praha: Elka Press, 2009. 361 s. ISBN 978-80-87057-08-7.
- ŠMAHEL, František. Husitská revoluce 3. Kronika válečných let. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184- 075-0.
- TOMEK, Václav Vladivoj. Dějepis města Prahy. Nákladem knihkupectví Fr. Řivnáče (Antonína Řivnáče). s. 408.
- LEHKÝ, Ivan; SÝKORA, Milan. Kalich a Panna. Hrady Jana Žižky. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2016. 316 s. ISBN 978-80-86531-17-5.
Související články
- Seznam husitských bitev
- Pražský svaz
- Umírnění husité
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Husitská korouhev
Red_St_George's_Cross
Used by Archbishopric-Electorate of Trier 898–1794 (Erzbistum Trier)
Autor: Peter Loeser and Eugene Ipavec, Licence: CC BY-SA 3.0
During the Hussite Wars when the City of Prague was attacked by "Crusader" and mercenary forces, the city militia fought bravely under this banner. It was later captured by Swedish troops on their raid in 1649 and eventually placed in the Royal Military Museum in Stockholm; today it is simply called the "Prague Banner." Although this flag still exists, it is in very poor condition. When the Banner was first made and used is open for debate, but earliest evidence indicates that a gonfalon with some municipal charge painted on it was used for Old Town as early as 1419. Eva Turek dates this flag to about 1530 based on the style of characters, painted bordure, and fleurs-de-lis stenciled on it. Since this particular municipal militia flag was used before 1477 and during the Hussite Wars, it is the oldest still preserved municipal flag in Bohemia.
Eberhard Windeck: Das Buch von Kaiser Sigismund (Handschrift bei Sotheby's 7.7.2009, siehe http://www.handschriftencensus.de/9134), folio 140r, the battle of Kratzau, with Hans von Polenz (the captain of the Silesian army) and his forces overwhelming those of the Hussites and their armoured carriages in a bloody battle (11 November 1429)