Bitva u Chlumce (1126)

Bitva u Chlumce
konflikt: Boj o český trůn mezi Soběslavem I. a Otou II. Olomouckým
Lothar III. bojující v bitvě u Chlumce proti českým oddílům. Historia septem sapientum, ok. 1450.
Lothar III. bojující v bitvě u Chlumce proti českým oddílům. Historia septem sapientum, ok. 1450.

Trvání18. únor 1126
MístoChlumec (okres Ústí nad Labem)
Souřadnice
Výsledekrozhodné vítězství Soběslava I.
Strany
Svatá říše římská Svatá říše římskáČeské knížectvíČeské knížectví České knížectví
Velitelé
Lothar III.
Ota II. Olomoucký †
Soběslav I.
Síla
neznámáneznámá
Ztráty
270? 500?neznámé

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Chlumce mezi českým knížetem Soběslavem I. a německým králem Lotharem III. proběhla 18. února 1126 blízko Chlumce u Ústí nad Labem.

Bitva byla vyvrcholením bojů o české knížectví mezi Soběslavem a Otou II. Olomouckým, v té době nejstarším Přemyslovcem. Předchozí kníže Vladislav I. nakonec uznal za svého nástupce Soběslava, to ale bylo v rozporu s principem seniorátu. Ota se tedy obrátil o pomoc k německému panovníkovi. Oba si zřejmě slibovali snadné vítězství.

Průběh bitvy

Zima na přelomu let 1125 a 1126 byla tvrdší než obvykle, Lothar III. ovšem tento fakt podcenil. Neshromáždil ani brannou moc z celé říše, v jeho armádě byli jen bojovníci z východní poloviny saského vévodství. Soběslav I. si toho musel být dobře vědom. Na zprávy o záměrech zbavit ho vlády údajně reagoval slovy:

„Doufám v milosrdenství Boží a zásluhy svatých mučedníků Kristových, Václava a Vojtěcha, že nebude vydána naše země do rukou cizinců.“ Ke zvednutí sebevědomí svého vojska si opatřil i relikvie, údajný praporec svatého Vojtěcha a kopí svatého Václava.

16. února 1126 přišla velká obleva, což zřejmě popohnalo Lothara III. k činu.

Vojsko německé dne 18. února 1126 vkročilo do Čech skrze úžiny horní za Chlumcem. Soběslav již napřed tam dal nadělati záseky a rozděliv své lidi ve tré, rozestavil je na příhodných místech jak po dolině, tak i po návrších.

Sníh začal tát a pukaly ledy. Většina jezdců sesedla z koní a sundala si brnění, protože bylo obtížné prodírat se bořícím se sněhem.

Ota II. Olomoucký jel v čele německého vojska, protože znal nejlépe cestu, a za ním pochodovalo několik skupin. Lothar s Otou se nejspíš domnívali, že mohou Soběslava překvapit náhlým přesunem v zasněženém podhůří. České vojsko ale čekalo už u hradiště Chlumec. Lothar nevyslal zvědy a netušil, že Soběslavovo vojsko je nablízku. A tak se nepřipravené německé vojsko dostalo skoro až k tomu českému. Soběslav dal povel k útoku a jenom někteří z nepřátelského vojska se pokusili bránit. Ostatní se dali na útěk.

Ota Olomoucký se ocitl v obklíčení a Lothar III. se uchýlil na nedalekou výšinu se štítonoši.

Spojenectví s Lotharem III.

Nakonec tedy proběhla krátká krvavá bitva, ve které Ota II. zemřel a Lothar III. i Albrecht I. Medvěd, budoucí braniborský markrabě, padli do zajetí. Soběslav je ovšem brzy propustil a nadále byli s Lotharem spojenci. Soběslav I. byl realista a věděl, že úplně porazit Lothara by znamenalo dlouhý konflikt s celou říší. Na svém spojenectví s Lotharem tedy vybudoval svou zahraniční politiku, vedenou smyslem pro dosažitelné cíle.

Národní bitva

Vlastenecký, protiněmecký postoj zastával již Soběslavův současník a stoupenec, Kanovník vyšehradský, který vylíčil bitvu ve svém pokračování Kosmovy kroniky.[1] Historiky bývá zmiňován národní charakter, který Soběslav dokázal vtisknout shromáždění českých velmožů sjednocených proti německému nepříteli.[2][3] Vratislav Vaníček dává událost do širších souvislostí formování evropských národů a shromáždění českého vojska pod korouhví svatého Vojtěcha připevněné ke svatováclavskému kopí přirovnává ke shromáždění francouzsky mluvící šlechty pod korouhví oriflamme Ludvíkem VI. proti císaři Jindřichu V. o dva roky dříve.[4]

Odkazy

Reference

  1. KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví: Od počátku národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-252-9. S. 28. 
  2. Novotný (1913), s. 572.
  3. Žemlička (2007), s. 222.
  4. Dějiny zemí koruny české. Praha a Litomyšl: Paseka, 1993. 315 s. ISBN 80-85192-59-4. S. 54. 

Literatura

  • BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1. 
  • NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./2. Od Břetislava I. do Přemysla I. Praha: Jan Laichter, 1913. 1214 s. 
  • VANÍČEK, Vratislav. Soběslav I. Přemyslovci v kontextu evropských dějin v letech 1092–1140. Praha: Paseka, 2007. 363 s. ISBN 978-80-7185-831-7. 
  • ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí 1034–1198. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 712 s. ISBN 978-80-7106-905-8. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Königsbanner 14Jh.svg
Autor: Vlastní dílo, Ronald Preuss (eagle), Licence: CC BY-SA 4.0
Royal banner (Königsbanner) of the German kings and emperors in the early to mid 14th century. The upright rectangular shape of the field approximates the proportions of 14th-century military banners, see e.g. File:Codex Balduini Trevirensis - Alpenüberquerung Heinrich VII.JPG
Banner of Přemyslid family.svg
Autor: Samhanin, Licence: CC BY-SA 3.0
Heraldická korouhev se znakem Přemyslovců, též korouhev svatého Václava a Českého knížectví.
Ludwig III in der Schlacht von Kulm.jpg
 
  • Kaiser Lothar III. kämpft in der Schlacht von Kulm (Chlumec) gegen die Böhmen
  • unbekannter Künstler aus der Werkstatt des Diebold Lauber, um 1450
  • aus Historia septem sapientum, deutsch & Martinus Oppaviensis, Chronicon pontificum et imperatorum, deutsch
  • Die Illustration bezieht sich auf die Schlacht von Kulm (Chlumec) 1126, in der Kaiser Lothar III. von Süpplingenburg den Truppen Herzog Sobeslaw I. von Böhmen unterlag. Der Kaiser und seine Ritter kämpfen mit erhobenen Schwertern und zu Pferde in der Schlacht Mann gegen Mann gegen die ebenfalls berittenen Böhmen.